Doprava v Česku se pohnula vpřed. Konečně!

Není to žádné překvapení. Česká republika dlouho zaostávala za okolními zeměmi ve výstavbě dopravní infrastruktury, především své dálniční sítě. Často bývá poměřována s Polskem, které mělo přibližně srovnatelnou startovní pozici. Tempo výstavby bylo u nás ještě před několika lety v průměru třetinové než u severních sousedů. Jak je to možné?

Polské vlády totiž považovaly výstavbu dálniční sítě za jednu z hlavních priorit. Tomu pak odpovídalo i nasměrování investic (včetně unijních dotací), ale i jednodušší legislativa a širší využití soukromého kapitálu, takzvaných PPP projektů. Ovšem v tuzemsku se dotace z evropských fondů často rozmělnily na tisíce malých projektů se sporným významem, ať už se jedná o rozhledny v poli, golfová hřiště, soukromé penziony, o Čapí hnízda… Znáte to.

Viditelný dálniční boom

Ono pomalé tempo výstavby pokračovalo i za předchozí vlády ANO, která v letech 2017 až 2021 zprovoznila 105 kilometrů nových dálnic. V roce 2018, co už čtvrtým rokem nesli za resort dopravy odpovědnost ministři za ANO (Antonín Prachař a Dan Ťok), byly dokončeny v Česku dokonce jen čtyři kilometry dálnic! Ať se to voličům různých stran líbí, či nelíbí, je faktem, že rekordní boom výstavby dálnic a investic do české dopravy nastal až za kabinetu Petra Fialy (ODS). Jen za loňský rok 2024 bylo otevřeno 111 kilometrů nových dálnic, tedy víc než za celé období vlády Andreje Babiše… A letos snad přibude dalších 74 kilometrů.

Celková délka zprovozněných dálnic v České republice dosáhne v tomto volebním období 222 kilometrů, což je nejvíce v historii. V letech 2022 až 2025 bude zároveň zahájeno celkem 254 kilometrů nových dálnic, což dohromady znamená podstatné urychlení přípravy a výstavby dálniční sítě. Aktuálně už je rozestavěno 194 kilometrů dálnic a 79 kilometrů silnic I. třídy. Ve výběrovém řízení se nachází dalších 115 kilometrů dálnic a silnic I. třídy. Tempo, jakým se u nás nyní stavějí dálnice, přesahuje rychlost většiny okolních států.

Zapojení privátního kapitálu

Čím to? Urychlení výstavby ovlivnilo několik faktorů. Investice do dopravy patří mezi hlavní priority stávajícího kabinetu. Směřují do ní i největší rozpočty, které v letech 2022 až 2025 přesáhnou celkem 600 miliard korun. Rekordní výše dosáhnou investice letos – a to v objemu 160 miliard korun, z toho na dálnice a silnice I. třídy poputuje zhruba polovina. Polský model se stal inspirací i pro masivnější zapojení soukromého kapitálu formou projektů PPP, což je samozřejmě partnerství veřejného i soukromého sektoru, kdy privátní subjekty zajišťují návrh, výstavbu, provoz a financování vybrané infrastruktury. Tento model už byl využit při výstavbě dálnice D4 a dnes jsou v přípravě rovněž další stavby realizované touto formou. Nejdále je poslední úsek dálnice D35 spojující Čechy a Moravu.

Přípravu infrastrukturních staveb v neposlední řadě urychluje i liniový zákon, který vstoupil v platnost v roce 2023. Od něj si vláda slibuje, že zrychlí tempo výstavby hlavně základní dálniční sítě a vysokorychlostních železničních tratí (VRT). Konkrétně to znamená, že nejvýznamnější stavby dálniční, železniční, ale taktéž vodní infrastruktury by měly získat stavební povolení do čtyř let od chvíle, kdy investor předloží všechny potřebné dokumenty, což lze hodnotit jako opravdu významný posun oproti nedávnému stavu.

Pokud to před volbami shrneme, pomohlo zařazení mezi vládní priority, dostatek investičních prostředků a též změna legislativy. To vše je předpokladem k vyrovnání zděděných dluhů z minulosti a zařazení české dálniční sítě na úroveň nejvyspělejších zemí. Nestačí k tomu však jalová volební hesla, nýbrž práce a reálný zájem posouvat modernizaci země dál – a vpřed.