Doprava v údolí stínů

Veřejná doprava v Česku za české ceny jízdného začíná být v době rostoucích cen energií velkým luxusem. Málokterý cestující tuší, jak velká dotace od kraje, obce či města se skrývá za tím, že mu autobus nebo vlak vůbec přijel, a objednavatelé dopravy s tím začínají mít velké problémy.

Kraje objednávají ze svých rozpočtů regionální dopravu. Tedy autobusy, které jezdí napříč jejich územím, ale také regionální osobní a spěšné vlaky. Teď začínají bojovat s rostoucími náklady. Některé z nich sahají po zdražování jízdného, některé po škrtání spojů. A některé po obojím.

A všichni stojí před otázkou, kde vzít na veřejnou dopravu více peněz. Zaplatit ji z veřejných rozpočtů, nebo přenést rostoucí náklady na cestující, tedy voliče? Vážnost situace dobře ukazuje skutečnost, že regionální politici se nyní v řadě případů rozhodují jít cestou nepopulárního zvýšení cen jízdného. V době, kdy domácnosti samy bojují s cenami energií a roztočenou dvoucifernou inflací.

„Naftu dnes kupujeme skoro za dvojnásobek než před dvěma lety, ale v porovnání s ostatními cenami energií je to vlastně nejmenší skok. Autobusy na plyn tankujeme za trojnásobek, ceny elektřiny pro trolejbusy a elektrobusy skočily také výrazně výš než nafta. A k tomu je potřeba připočítat zdražení opravárenství a všech náhradních dílů o 20 procent a tlak na růst mezd řidičů, dispečerů a všech, kteří se na dopravě podílejí,“ vypočítává Daniel Adamka, ředitel Arrivy, největšího autobusového dopravce v Česku.

Jen pro ilustraci: Arriva má v tuzemsku přibližně 1 800 autobusů a letos zaplatí za naftu o 150 milionů korun více než loni. Nové autobusy podle ředitele zdražily o 10 až 15 procent. Největším odběratelem trakční energie z trolejí na železnici v osobní dopravě jsou České dráhy. Ještě loni kupovaly kilowatthodinu zhruba za dvě koruny, příští rok čekají, že cena vzroste skoro k sedmi korunám. Budou tedy na více než trojnásobku původní ceny.

Smutné počty

Příspěvková organizace Integrovaná doprava Středočeského kraje zpracovala na základě jednání dopravní komise Asociace krajů analýzu, jež slouží jako společný podklad krajů pro jednání s ministerstvem dopravy o navýšení státního příspěvku na regionální železniční spoje. Nechme teď stranou, zda stát krajům peníze přidá, či nikoli.

V letošním roce by měl krajům přispět částkou zhruba 3,3 miliardy korun, což je v průměru příspěvek ve výši 22,7 procenta vzhledem k celkovým nákladům, které kraje v součtu za regionální vlaky platí ze svých rozpočtů.

Z analýzy vyplývá, že náklady v souvislosti s neočekávaným zvýšením inflace, cen pohonných hmot a trakční energie přesáhnou v součtu za všechny regiony na konci roku dvě miliardy korun. Výběr jízdného tak zalepí menší a menší část celkových nákladů. Zatímco v roce 2019 v průměru hradily tržby z jízdného krajům 26,5 procenta nákladů, letos už to je jen 18,3 procenta. Zároveň však kraje předpokládají, že v letech 2022 až 2035 budou muset investovat 184 mi­liard korun do nových vozidel – 146 miliard by mělo připadnout na regionální vlaky a 38 miliard na pořízení ekologicky čistých autobusů. Vozidla nakupují sice dopravci (s výjimkou Jihomoravského kraje, který si pořídil nové vlaky do svého vlastnictví a vybírá si dopravce, který je pro něj bude provozovat), ale v ceně za ujetý kilometr je nakonec zaplatí stejně kraje.

V kontextu těchto čísel jde o jednoduché počty. Náklady rostou nečekaně rychle, podíl, který zaplatí cestující, klesá a investice do vlaků a autobusů v dalších třinácti letech veřejnou dopravu zásadně prodraží.

Krajské zdražování

Téma zdražování rezonuje všemi kraji, ne všichni se k němu ale odhodlávají. Ekonomové dopravních systémů bijí na poplach, rozhodují však politici. Ceny jízdného nebude měnit Plzeňský kraj, který je mile překvapený výší tržeb poté, co změnil dopravní systém, nakoupil pro celý kraj nové autobusy a zásadně modernizoval vlaky. I u Jihočeského a Zlínského kraje jdou zprávy, že tam zatím není politická vůle ceny jízdného zvyšovat.

Dlouhodobě je diskutovaná cena předplatného v hlavním městě. Roční kupon na zdejší Lítačku stojí jen 3 650 korun, veřejná doprava v hlavním městě vychází předplatitele jen na deset korun na den, a je tak nejlevnější z velkých měst v Česku. Na jízdném se v Praze vybere jen 14,9 % nákladů na systém MHD, a město tak dofinancovalo systém částkou 17,3 miliardy korun. Za letošní rok by to mělo už být skoro k 20 miliardám. Zda levné předplatné v Praze zůstane, bude mít v rukách nová politická reprezentace.

To Liberecký kraj zdražoval už v čer­ven­ci o 15 procent a minulý týden liberečtí radní schválili zvýšení o dalších 10 až 12 procent od ledna 2023. Tamní veřejná doprava patří k nejdražším v zemi, ale ceny tam rostou především u jednorázových jízdenek. Předplatné se drží při zemi. Změnu musí ještě schválit zastupitelé.

V Ústeckém kraji si cestující od ledna připlatí 24 procent navíc za jednorázové jízdenky, cena předplatného poroste pomaleji. Funguje tam však téměř bezplatné cestování pro krajské zaměstnance. Na celoroční jízdenku, která od ledna vyjde na 550 korun, dosáhne 16 tisíc zaměstnanců v oblasti dopravy v Ústeckém kraji, ale také krajští zaměstnanci a lidé z příspěvkových organizací zřízených krajem. A to jsou třeba i střední školy.

Na Vysočině jízdné od ledna podraží o 15 procent a o stejné procento ho mají vyšší už od letoška i v Olomouckém kraji, který o dalším přeceňování zatím neuvažuje.

Královéhradecký a Pardubický kraj zvažují, že zdraží až v průběhu příštího roku.

Radní Jihomoravského kraje rozhodli minulý týden, že od 1. března 2023 se zvýší cena jednorázových jízdenek o 19 procent, předplatné o 17 procent. Oba druhy jízdenek budou levnější, když si je cestující koupí elektronicky. Za první rok kraj očekává přínos do rozpočtu až 100 milionů korun, v dalších letech 150 milionů.

Samostatnou kapitolou je pak Středo­český kraj, který do změny tarifu šlápne ve velkém.

Středočeská tarifní revoluce

Středočeští zastupitelé v pondělí 28. listo­padu schvalují zdražení jízdenek Pražské integrované dopravy (PID) ve vnějších pásmech PID na území Středočeského kraje. Zdražení je naplánované k začátku dubna 2023 a krajští radní ho už schválili. Proč pouze ve vnějších pásmech mimo Prahu? Inu, protože v Praze stále není na magistrátu žádný partner, s nímž by Středočeši mohli změnu tarifu projednat, a tak udělají zatím změny, ke kterým Prahu nepotřebují. To je však pouze začátek – od září 2023 by pak středočeský radní pro veřejnou dopravu Petr Borecký rád připravil tarifní revoluci, která by měla po 28 letech změnit stávající systém tarifních pásem ve Středočeském kraji.

Od dubna 2023 ve Středočeském kraji nejvíc zdraží krátké cesty. Například dnešní nejlevnější jízdenka pro dvě pásma a 15 minut ze 14 na 20 korun, což znamená, že za cesty po obcích jen na pár zastávek lidé zaplatí o 43 procent víc. Ale nahoru půjdou i všechny ostatní jednotlivé jízdenky, předplatní kupony pak o pět procent. „Počítáme, že by tato úprava tarifu měla znamenat přibližně o 200 milionů korun více do ročního rozpočtu veřejné dopravy ve středních Čechách. Z toho se vybere 170 milionů v prvních třech pásmech,“ řekl týdeníku Euro radní Borecký.

To je ovšem pouze dílčí úprava tarifu, skutečně přelomové změny chce Středočeský kraj zavést od začátku příštího školního roku. Nemají ještě přesnou podobu, ale v případě jednorázových jízdenek kraj hodlá zcela opustit pásmový systém a nechat pouze časovou platnost jízdenek bez ohledu na to, jakým směrem cestující pojede. Dnešní pásma by tak přestala platit. Pokud kraj zruší pásma, je na místě otázka, jak vyřeší dlouhodobé předplatné. Dnes si cestující kupují například měsíční či roční kupon pro konkrétní počet pásem.

Podle Boreckého se diskutuje o va­rian­tě neomezeného krajského cestování (takzvaný flat tarif), tedy že by existovala pouze jedna předplatní jízdenka pro celý Středočeský kraj. Její cena by měla být někde mezi čtyřmi až deseti tisíci korun. Pro ty, kdo jezdí jen kousek a bydlí nejblíže Praze, by šlo o zásadní zdražení. Pro cestující, kteří cestují do práce napříč celým krajem, pak o zlevnění. Je evidentní, že nový systém počítá kraj tak, aby nejvíce na jízdném zaplatili lidé, kteří bydlí nejblíž Praze. Tedy ti, kteří jsou bohatší a nemají tolik na výběr při přestupu do osobních aut, protože v Praze se parkuje prostě špatně.

„Pokud něco nezměníme, narazíme do zdi úplně všichni. Ano, bude nám postupně klesat životní úroveň. To, že nám dlouhodobě stoupala, není nic zaručeného. Budeme si muset jako společnost projít údolím stínů, kdy na tom nebudeme tak dobře, jak jsme byli zvyklí,“ vysvětluje Petr Borecký, proč chystá zdražování a v druhém kroku tarifní reformu. Zároveň s tím kraj omezuje provoz na méně využitých železničních tratích a chystá nákupy nových vlaků, jež zvednou komfort cestování.

Ceny naopak nebudou zvyšovat ve Zlínském kraji: „Jsme rádi, že se nám cestující po pandemii začali do veřejné dopravy opět vracet a chceme, aby tento pozitivní trend i nadále pokračoval,“ uvedl tamní náměstek hejtmana pro dopravu Radek Doležel.

Ze všeho nejtěžší je při zdražování veřejné dopravy najít správnou míru. Aby do systému přišly peníze navíc a zároveň aby nebyla cena demotivační a cestující neodešli do aut nebo na kratší vzdálenosti třeba k bicyklům. Pokud by zdražení vyvolalo větší odliv cestujících, jeho efekt by mohl být pro krajskou kasu i záporný a vzrostl by počet aut na silnicích. To se pak ve volebních programech špatně obhajuje.

Středočeský kraj se rozhodl balancovat na hraně a bude zajímavé sledovat, jaký to přinese výsledek. Otázkou však je, jak dlouho budou ještě politici naslouchat dopravním ekonomům a zda na ně v dalších měsících nakonec nedolehne tíha blížících se krajských voleb.