Drahá fosilní paliva: urychlí válka s Íránem transformaci energetiky?

Růst cen ropy a plynu v důsledku války s Íránem se stal jedním z hlavních témat Petersberského klimatického dialogu v Berlíně. Vývoj dopadá na evropské ekonomiky včetně Česka a podle účastníků zároveň vytváří tlak na urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům energie.

Setkání, které Německo pořádá jako přípravné fórum před každoroční klimatickou konferencí OSN, slouží k hledání shody mezi klíčovými státy. Německý ministr životního prostředí Carsten Schneider při zahájení označil současnou situaci za důkaz strukturální slabiny fosilní energetiky. Závislost na dovozu ropy a plynu podle něj vystavuje ekonomiky „nevyzpytatelným rizikům“.

Vyšší ceny jako dlouhodobý faktor

Podobně argumentuje i šéf klimatické agendy OSN Simon Stiell. Konflikt podle něj může znamenat zvýšené ceny fosilních paliv „na měsíce, možná roky“, což dopadá na miliardy domácností. Řešením má být rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů a rozdělení klimatických cílů do konkrétních kroků.

Stiell upozornil i na sektorová opatření: rozvoj sítí, omezení emisí metanu a změny v zemědělství. Právě úpravy v produkci potravin a snížení plýtvání by podle něj mohly snížit globální emise až o třetinu. Energetickou transformaci označil za „nevratnou“.

Rostoucí teploty zároveň zvyšují tlak na rychlé kroky. Poslední roky patří k nejteplejším v historii měření a dopady klimatických změn se promítají i do ekonomických ztrát v řádu miliard.

Politika hledá shodu navzdory sporům

Otázka, zda geopolitická krize může prolomit blokády v klimatické politice, zůstává otevřená. Turecký ministr životního prostředí Murat Kurum uvedl, že závislost na fosilních palivech se znovu ukazuje jako slabina, a vyzval k posílení spolupráce. „Multilateralismus na tom není dobře, ale není mrtvý,“ řekl.

Právě mezinárodní koordinace bude klíčová i pro přípravu další klimatické konference OSN, kterou Kurum organizuje s australským ministrem Chris Bowen. Řada států dosud nepředložila aktualizované klimatické závazky a financování opatření v rozvojových zemích zůstává nedostatečné.

Varování před odkládáním transformace zaznívá i z Berlína: náklady nečinnosti porostou a s překročením hranice oteplení o 1,5 stupně se možnosti adaptace dále zúží. O dalším postupu tak rozhodne, zda státy promění své závazky v konkrétní kroky.