Z války s Íránem těží Čína. Bude ale kvůli ní i trpět

Válka s Íránem žene vzhůru světové ceny ropy a plynu. Tím zároveň zvyšuje zájem o technologie, které slibují menší závislost na fosilních palivech. Hlavním vítězem je zatím Čína.

Od začátku konfliktu prudce vzrostl čínský vývoz zelených technologií. Podle dat analytického centra Ember dosáhl v dubnu 25 miliard dolarů. To bylo jen těsně pod březnovým rekordem a zhruba o 30 procent více než před začátkem války. Eskalace začala 28. února po amerických a izraelských úderech.

Trumpova politika má opačný efekt

Nejrychleji roste vývoz čínských elektromobilů. Z únorových 6,5 miliardy dolarů se v dubnu zvýšil na 9,1 miliardy dolarů, tedy asi o 40 procent. Šlo o nové maximum. Export do Evropy ve stejném období vzrostl o více než čtvrtinu. Silnější poptávku zaznamenaly také baterie a solární technologie.

Americký prezident Donald Trump přitom sleduje opačný směr. Po návratu do Bílého domu na konci ledna 2025 znovu vsadil na fosilní zdroje, omezil státní podporu zelených technologií a USA vystoupily z Pařížské klimatické dohody. Tvrdý postup vůči Íránu však podle analytiků posiluje právě alternativy k ropě a plynu.

„Nepřímo Trump pomáhá Číně,“ říká Alexander Brown z Mercator Institute for China Studies. Nejistota na energetických trzích podle něj zvyšuje atraktivitu obnovitelných technologií a tlačí řadu států k levným a rychle dostupným dodávkám z Číny.

Čína na takový okamžik dlouho čekala. „Čistá energie a zelené technologie stojí nejméně od roku 2010 v centru čínské průmyslové politiky,“ říká Brown. Peking investoval do výzkumu, výroby i domácí poptávky. U elektromobilů pomáhal technologiím, které tehdy ještě nebyly komerčně zralé.

Stát a samosprávy zároveň vytvářely trh, například nákupem elektroaut pro taxislužby nebo úřady. Čínské firmy si tak vybudovaly výrobní kapacity a dodavatelské řetězce, kterým dnes ve světě konkuruje jen málokdo. „Čínské podniky dnes dominují nejdůležitějším alternativám k fosilním energiím,“ dodává Brown.

Solární převaha se prohlubuje

Nejlépe je čínská převaha vidět u solární techniky. Podle Emberu pochází z Číny asi 80 procent světového vývozu solárních článků. V dubnu Čína vyvezla o 60 procent více solárních článků než ve stejném měsíci před rokem. Proti rekordnímu březnu sice vývoz klesl, tehdy ale rekordní dovoz čínských solárních zařízení zaznamenalo 50 zemí.

Část březnového růstu měla jednorázový důvod. Někteří odběratelé objednávky uspíšili před dubnovým omezením čínských daňových výhod pro export. Podle Browna to ale nevysvětluje celý trend. Čína podle něj vyrábí výrazně levněji a kvalitou se vyrovná mnoha konkurentům.

Dopady cítí i Německo, jehož průmysl je úzce propojený také s českou ekonomikou. Podle analýzy Friedrich-Naumann-Stiftung vzrostl čínský podíl na německém dovozu solárních panelů z 88,8 procenta v roce 2023 na 92,6 procenta loni.

U měničů je vývoj opačný. Tato zařízení převádějí proud z fotovoltaiky do podoby využitelné v domácnostech nebo síti. Čínský podíl na německém dovozu klesl z 51,3 procenta v roce 2023 na 40,7 procenta v roce 2025. Autor analýzy Frederic Spohr to označuje za „potěšující signál“. Důvodem je růst evropských výrobců, mimo jiné z Česka a Maďarska.

Čínská exportní síla bude tématem i při cestě německé ministryně hospodářství Katheriny Reicheové do Číny. Politička CDU, která má na starosti i energetiku, pojede příští týden jednat do Pekingu a následně do Kantonu. Doprovodí ji podnikatelská delegace.

Boom táhnou rozvojové trhy

Výrazný růst je vidět také v rozvíjejících se zemích. Pro mnohé z nich nejde primárně o klima, ale o cenu a bezpečnost dodávek. V řadě regionů dál hrají zásadní roli dieselové generátory.

Dražší ropa proto tyto státy zasahuje tvrdě. V Nigérii se ceny nafty od začátku války zvýšily o více než 40 procent. Solární zařízení a baterie se tím stávají dostupnější alternativou. Brown ale upozorňuje, že část růstu může souviset i s novými obchodními trasami. Nigérie může sloužit jako překladiště pro region, podobně jako Malajsie při obcházení obchodních bariér.

Dovoz čínské solární techniky do Nigérie vzrostl ze 17,78 milionu dolarů v únoru na 97,89 milionu dolarů v březnu. V dubnu klesl na 69,55 milionu dolarů, zůstal však výrazně nad úrovní začátku roku. Silný růst zaznamenaly také Pákistán, Malajsie a Etiopie.

Rostl i vývoz čínských baterií. V březnu se podle Emberu zvýšil proti únoru o 44 procent na více než deset miliard dolarů. Největší poptávka přišla z EU, Austrálie a Indie, které rozšiřují úložiště pro obnovitelné zdroje.

Čína však z války jen netěží. Přibližně polovina jejích dovozů ropy pochází ze států Perského zálivu a prochází Hormuzským průlivem. „Celkově bude Čína válkou s Íránem ekonomicky přesto trpět,“ říká Brown. Výhody z greentech boomu podle něj zřejmě nevyváží širší škody. Další vývoj tak určí ceny energií, obchodní bariéry a rozhodnutí vlád, které hledají rovnováhu mezi levnou energií, bezpečností dodávek a závislostí na Číně.