Čipy proti ropě. Nvidia táhne Wall Street k rekordům

Investoři na Wall Street zahájili nový týden zdrženlivě, hlavní indexy přesto v pondělí uzavřely na nových maximech. Trh táhly vzhůru především technologické a polovodičové akcie. Obavy z dalšího růstu cen ropy a nejistoty kolem války s Íránem tak zůstaly v pozadí, alespoň pro tentokrát.

Dow Jonesův index standardních hodnot přidal 0,2 procenta a vystoupal na 49 704 bodů. Širší index S&P 500 uzavřel na rekordu 7412 bodů, rovněž o 0,2 procenta výše. Technologický Nasdaq dosáhl maxima 26 274 bodů a obchodování zakončil jen mírně nad předchozí úrovní. Pohyb indexů nebyl prudký, důležitější byl směr: investoři se i přes geopolitická rizika dál drží akcií firem spojených s umělou inteligencí a čipy.

Technologie znovu určují směr trhu

„Velké technologické koncerny znovu převzaly vedoucí roli, opřené o solidní a rostoucí tržby i zisky,“ uvedl Robert Edwards, investiční ředitel Edwards Asset Management. Jeho slova vystihují náladu na trhu: investoři se soustředí méně na šíři růstu a více na několik firem, od nichž čekají další zisky z boomu umělé inteligence.

Z polovodičových titulů posílily akcie Nvidie o téměř dvě procenta, Micron Technology přidal více než šest procent. Ještě výrazněji rostl Qualcomm, jehož akcie během obchodování vyskočily až o zhruba 13 procent na rekordní úroveň a den zakončily s více než osmiprocentním ziskem.

Do čipové rally se zapojil také Intel. Jeho akcie během dne přidávaly až šest procent a obchodování uzavřely o více než tři procenta výše. Navázaly tak na páteční růst, kdy titul posílil o 14 procent po zprávě o předběžné dohodě na výrobě čipů pro Apple.

Americké burzy už v závěru minulého týdne podpořila dubnová data z trhu práce. Dva nejdůležitější americké indexy tehdy během dne vystoupaly na nová maxima a S&P 500 uzavřel na rekordní hodnotě. Investoři nyní čekají především na další makroekonomický impuls: zveřejnění americké inflace za duben.

Inflace, ropa a Fed

Právě inflace může ukázat, jak pevný základ současný růst akcií má. Válka na Blízkém východě podle očekávání dál tlačí na ceny energií, a tím i na celkovou cenovou hladinu v USA. Analytici oslovení agenturou Reuters čekají, že dubnová inflace vzrostla na 3,7 procenta po březnových 3,3 procenta.

Pro americkou centrální banku to znamená komplikaci. Fed, jehož mandátem je podpora plné zaměstnanosti a cenová stabilita, ponechal základní sazbu naposledy beze změny. Vzhledem k dopadům íránské války na ekonomiku, zejména na ceny energií, se rychlé snížení sazeb jeví jako málo pravděpodobné.

Náladu na trzích zároveň zatěžují neúspěšné mírové snahy v americko-íránském konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa je příměří v íránské válce těsně před kolapsem a drží se při životě už jen uměle. Íránskou odpověď na poslední americký návrh mírové dohody označil Trump za „hloupou“. Teherán se podle něj v dopise nevypořádal s otázkou jaderných zbraní a nejprve s USA souhlasí, aby později změnil stanovisko. Vyjádření íránské vlády zpočátku nebylo k dispozici.

„Nadále není jasné, jak mají být maximální požadavky na obou stranách převedeny na společný jmenovatel,“ uvedl Jochen Stanzl, hlavní analytik Consorsbank.

Přesto Wall Street vstoupila do týdne optimisticky. Podle tržního komentátora Markuse Kocha je důvodem stále silná euforie kolem sektoru umělé inteligence. Investoři navíc doufají, že středeční návštěva Trumpa v Číně může pohnout zablokovaným diplomatickým procesem. Trump tlačí na Čínu, aby využila svůj vliv na Teherán a pomohla konflikt ukončit.

Benzin jako politický problém

Růst cen ropy se mezitím rychle promítá do americké domácí politiky. Prudce zdražující benzin zvyšuje tlak na Trumpa, protože ceny u čerpacích stanic patří v USA k nejviditelnějším ukazatelům inflace pro domácnosti.

Trump televizi CBS řekl, že chce na určitou dobu pozastavit federální daň z benzinu ve výši 18 centů za galon, tedy za necelých 3,8 litru. „A až ceny benzinu klesnou, budeme ji postupně znovu zavádět,“ uvedl.

Úlevy pro letecké společnosti naopak odmítl. Aerolinkám se podle něj „nevede zase tak špatně“. Vedle federální vlády zdaňují benzin také jednotlivé státy. Indiana, Kentucky a Georgia už své daně snížily, aby zmírnily růst cen u čerpacích stanic. Galon benzinu nyní v USA stojí v průměru 4,52 dolaru, zatímco před válkou to bylo zhruba 3,10 dolaru.

Ceny ropy v reakci na vývoj na Blízkém východě znovu rostly. Severomořský Brent s dodáním v červenci i americká lehká ropa WTI s dodáním v červnu zdražily o více než tři procenta. WTI se tím držela těsně pod hranicí 100 dolarů za barel.

Vedle technologií sledovali investoři i další výrazné pohyby jednotlivých titulů. Philip Morris posílil o 6,5 procenta poté, co americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv FDA oznámil, že bude méně přísně postupovat proti některým neschváleným e-cigaretám a nikotinovým sáčkům.

Akcie fintechové společnosti Circle vzrostly o zhruba 16 procent. Firma těží z rostoucího využívání stablecoinů a vyšší poptávky po své digitální měně USDC, což jí v uplynulém čtvrtletí pomohlo k vyšším tržbám i zisku. Dařilo se také mediální skupině Fox Corp, jejíž akcie přidaly více než osm procent díky silným čtvrtletním výsledkům. Firma těžila z růstu streamovací služby Tubi a z vyšších poplatků od kabelových a satelitních operátorů; tržby i očištěný zisk překonaly odhady analytiků.

Další vývoj nyní určí tři proměnné: dubnová inflace v USA, pohyb cen ropy a diplomatické kroky kolem Íránu. Pro akciový trh bude rozhodující, zda technologická rally dokáže dál přebíjet tlak dražších energií a odkládání očekávaného snížení sazeb Fedu.