Wall Street sází na levnější ropu. Meta a AI táhnou Nasdaq

Americké akcie zahájily týden prudkým růstem. Dow Jones přidal 0,71 procenta na 52 049 bodů, S&P 500 vzrostl zhruba o 1,5 procenta na 7765 bodů a technologický Nasdaq Composite o 2,3 procenta na 27 122 bodů. Nasdaq 100, který sleduje stovku největších nefinančních firem obchodovaných na burze Nasdaq, posílil dokonce o 2,8 procenta.

Za růstem stály dvě naděje, které spolu na první pohled mnoho společného nemají. První je stará a dobře známá: levnější energie. Druhá podstatně novější: očekávání, že takzvaní AI agenti konečně najdou cestu k masovému spotřebiteli. Obojí investorům nabídlo důvod na chvíli odsunout stranou problém vysokých úrokových sazeb.

Ropa dává centrálním bankám trochu prostoru

Nejbezprostřednější úleva přišla z ropného trhu. Saúdská Arábie chce během několika dní obnovit přibližně polovinu kapacity poškozeného ropovodu vedoucího z východu země na západ. Z nízkých srpnových úrovní se zároveň zotavil její vývoz ropy.

Přidaly se i opatrně příznivé diplomatické signály. Americký prezident Donald Trump před Valným shromážděním OSN uvedl, že je připraven setkat se s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem. Trh to četl především jako důvod ubrat část přirážky za geopolitické riziko.

Cena severomořské ropy Brent v pondělí klesla asi o 3,8 procenta a dostala se pod 100 dolarů za barel. Americká WTI zlevnila o 4,4 procenta na přibližně 92 dolarů.

Pro akciové trhy je důležité hlavně to, co levnější ropa znamená pro inflaci. „Oživení na trzích je taženo především nižšími cenami ropy, protože z nich mizí část geopolitické rizikové prémie a současně mírně polevují obavy z inflace,“ uvedla Daniela Hathornová z Capital.com. Nižší ceny energií tak podpořily nejen americké, ale i evropské a asijské akcie.

Úleva má ovšem své hranice. Analytik Capital.com Kyle Rodda upozorňuje, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem zůstává v patové situaci a útoky jemenských Húsíů na Saúdskou Arábii zesilují. „Trh proto zůstává v pohotovosti,“ uvedl.

Pro investory bude stejně důležitá i politika mezi Washingtonem a Pekingem. Čínský prezident Si Ťin-pching má od 23. do 25. září poprvé od roku 2015 přijet na státní návštěvu Spojených států. Před summitem jednali představitelé obou zemí v New Yorku. Americký ministr financí Scott Bessent označil rozhovory za „velmi úspěšné“, čínský hlavní obchodní vyjednavač Li Čcheng-kang mluvil o „dobré atmosféře“.

Obchodní příměří se podle Financial Times prodloužit nepodařilo. Pro trhy však zatím stačilo i to, že se vztahy dále nezhoršují. Andreas Lipkow z CMC Markets uvedl, že konstruktivní tón alespoň dočasně zmírňuje obavy z nových politických třenic mezi dvěma největšími ekonomikami světa.

Washington a Peking se zároveň dohodly na novém dialogu o rizicích umělé inteligence. Spojené státy navíc odložily případné oznámení nových cel až na dobu po summitu. Pro technologické akcie to znamenalo další důvod k růstu.

AI potřebuje zákazníky, nejen investice

Největší část pondělního optimismu se soustředila na technologický sektor. Nasdaq Composite vystoupal na nový rekord a investoři začali znovu sázet na to, že příští fáze rozvoje umělé inteligence nebude stát pouze na datových centrech a čipech, ale na službách, které skutečně začnou používat miliony lidí.

Meta tento měsíc představila svého AI agenta Muse, který lze propojit s účty na Facebooku a Instagramu a který má pomáhat například s internetovými nákupy nebo plánováním schůzek. Několik dní po uvedení se aplikace dostala na první místo amerického žebříčku mobilních aplikací.

Pro investory je podstatnější rychlost přijetí než samotná technologie. Meta tím naznačila, že by mohla získat silnější pozici na trhu spotřebitelských AI asistentů, o který soupeří několik největších technologických skupin. Akcie firmy vedené Markem Zuckerbergem v pondělí vyskočily o 11,4 procenta a dostaly se nejvýše za téměř rok.

Optimismus kolem AI však přichází v poněkud nepohodlnou chvíli. Americká centrální banka Fed minulý týden poprvé od července 2023 zvýšila základní úrokovou sazbu, a to do pásma 3,75 až čtyři procenta. Vyšší sazby jsou nepříjemné zejména pro růstové firmy, jejichž ocenění stojí na očekávaných ziscích daleko v budoucnosti.

Šéf Fedu Kevin Warsh přitom nevyloučil další zvýšení. Dvanáct z 19 představitelů centrální banky podle jejího dot plotu očekává do konce roku alespoň jeden další krok vzhůru. Měnovou politiku v poslední době zpřísnily také Evropská centrální banka a Bank of Japan. Ta zvýšila základní sazbu na 1,25 procenta, nejvýše za 31 let.

Trh podle nástroje FedWatch nyní připisuje říjnovému zvýšení amerických sazeb pravděpodobnost zhruba 53 procent. Pondělní rally proto neznamená, že investoři na vyšší cenu peněz zapomněli. Spíše sázejí na to, že levnější ropa může část inflačního tlaku odstranit právě ve chvíli, kdy technologické firmy nabízejí nový příběh růstu.

Další směr trhu tak bude záviset na třech věcech: zda ropa zůstane levnější, zda jednání Spojených států s Čínou skutečně omezí obchodní napětí a zda Fed získá dost důvodů další zpřísňování měnové politiky odložit.