DroneCon: Dronový byznys ovlivňuje faktor bezpečnosti

V letectví vždycky platilo safety first. Události posledních týdnů, měsíců, a vlastně i posledních let dávají příležitost rozšířit tohle heslo o novou variantu – security first. Trefná úvodní slova moderátora Ondřeje Kubaly jasně uvedla hlavní téma třetího ročníku konference DroneCon, která tentokrát nebyla „pouze“ o dronech, ale také – a především – o bezpečnosti.

Raketově rychlý rozvoj dronů a rovněž obrany proti nim zásadně mění pohled na bezpečnost, ať už mluvíme o detekci dronů, nebo o samotném zásahu proti nim. A také je na místě se ptát, je-li Česko připravené a dokáže dobře chránit svoje strategické cíle.

Onu dvousečnost dynamického dronového sektoru na samém počátku setkání v Martinickém paláci zdůraznil i ministr dopravy Ivan Bednárik: „Dynamický vývoj přináší značný potenciál pro technologický rozvoj společností, českou ekonomiku a odolnost státu, ale nese nepochybná rizika různé povahy a intenzity.“

Opravdu důležitý výbor

Ministr Bednárik také připomněl, že na konci roku 2025 vznikl Výbor pro protidronovou ochranu, dronovou regulaci a rozvoj, který řeší otázky spojené zejména s ochranou prvků kritické infrastruktury před zneužitím drony. Ve výboru se uvažuje třeba nad tím, zda i správci kritické infrastruktury by měli mít právo zasahovat proti nespolupracujícím dronům.

Což by ovšem vyžadovalo změnu zákona, za kterou se přimlouvá člen výboru a šéf Řízení letového provozu ČR (ŘLP) Jan Klas, který v diskusi poukázal, že by to bylo plus i v ohledu finančním: „Když jsme pomáhali některým kolegům v kritické infrastruktuře navrhnout nějakou architekturu, jak se bránit, všichni se zdráhali investovat, pokud neměli možnost efektivně zasáhnout.“

Dronecon 2

Jiří Protiva, ředitel LOM Praha a prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, jehož podnik provozuje neveřejné letiště Přerov, kde testují nové technologie, potvrdil, že když tam zjistí přítomnost nepřátelského dronu, pak v současné době informují policii, případně Úřad pro civilní letectví. Jak by si představoval efektivnější zásah? „Je potřeba nastavit parametry, abychom mohli legálně ten dron, řekněme, zlikvidovat nebo eliminovat v tom správném pojmosloví z hlediska detekce, identifikace a eliminace. To je cesta, kterou bychom se měli ubírat.“

Jak se ukázalo v další diskusi, zneškodnit cizí dron za určitých podmínek podle českých zákonů může vlastně kdokoli, což potvrdil Jiří Horník, partner advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík.

Takže mohu sestřelit dron, který mi bzučí nad zahradou, pokud se cítím ohrožený, nebo nemohu? Stejně tak: když krouží neznámý dron třeba kolem hangáru strategicky důležité firmy? Odpověď právníka: „Přijde na to.“ Ale právo na to myslí, ujišťuje Horník. „Pokud budete mít pocit, že (dron) vám útočí na váš život, pak právo říká ano. Váš útok nebo vaše obrana může být intenzivnější, než je ten dron.“

Právní flexibilita je jedna věc, ale jak upozorňuje Jan Klas, firmy stojí před rozhodnutím, jestli investovat desítky, případně stovky milionů do ochrany, do detekce. Jde o to mít přesná pravidla. „To nemůže být jednou to půjde, podruhé to nepůjde. Takže ta podstatná otázka je mít v tomhle naprosto jasno, než se spustí investice,“ je přesvědčen Klas.

Nové tržní prostředí

Česko aktivně zavádí jednotný evropský systém řízení bezpilotního provozu známý jako U-space. Do jaké míry tato teze platí? Jak daleko, nebo blízko je Česko ke spuštění U-space? Jde o téma, jež na DroneConu zaznělo loni i předloni. Tahounem a realizátorem projektu je ŘLP.

Jak to vidí jeho šéf Jan Klas? „Jedeme podle plánu, který jsme si dali. V tuto chvíli funguje digitální mapa DroneLab, která denně zpracuje sto letových plánů, má 2 400 interakcí od září loňského roku.“

V současné době se testuje takzvaný Common Information Service (CIS) – základní mozek tohoto systému –, který bude v druhé polovině roku certifikován. Dodavatelem CIS je česká technologická společnost UpVision ze skupiny CSG Aerospace. Plně funkční systém pak vznikne teprve propojením CIS s poskytovateli U-space služeb (USSP), kteří rovněž projdou certifikací Úřadu pro civilní letectví (ÚCL). Teprve pak bude možné mluvit o kompletním zavedení U-space, které se očekává v roce 2027. Upoutávka na další DroneCon?

Dronecon 3

Poptávka po U-space přitom v současnosti není primárně tlačena firmami, ale státem. Prozatím. David Jágr z ÚCL považuje U-space za nové tržní prostředí. A USSP je podle něj právě ten trh, který firmy mohou využít: „Je to přesně ten impuls pro firmy, aby začaly být aktivní, protože se v tom můžou uplatnit. Teď nastala ta doba. Nastavili jsme CIS, který se bude certifikovat, to je základní platforma, bez ní by to nešlo.“

Stát je tady však od toho, aby celou digitální architekturu U-space vymyslel a odzkoušel, chápe vyčkávání soukromé sféry Zdeněk Jelínek, ředitel odboru civilního letectví ministerstva dopravy. A věří, že až potom, co se osvědčí pilotní projekty, se logicky připojí i firmy.

Bezpečnost především

Další část DroneConu nazvaná „Bezpečnost především a obrana bez kompromisů“ vybočila z běžné konferenční dynamiky tím, že do sálu vstoupila čerstvá kriminální kauza. Martina Tauberová, ředitelka pro vnější vztahy LPP Holding, popsala nedávný útok na pardubický areál společnosti a ostře odmítla zjednodušení typu „měli jste mít lepší plot“. Medializace téhle kauzy je výjimečná, běžné občany podobné bezpečnostní události, snad kromě Vrbětic, spíše míjely. Neznamená to však, že by se na našem území neděly.

Jak potvrdil brigádní generál Petr Šnajdárek, ředitel sekce komunikačních informačních systémů ministerstva obrany: „Ono se to děje. Už od dob covidových a pak následně spuštěním regulérní války na Ukrajině jsme pod neustálými kyberútoky na kritickou infrastrukturu.“

A dodal, že co se týče bezpečnostních hrozeb, se občas sklouzává k tomu, že „vidíme jenom ty drony na obloze“, ale ono je to složitější.

Jak tedy zabezpečení řeší průmysl? Společnost UpVision ze skupiny CSG slovy svého šéfa Štěpána Alexy bere bezpečnost velmi vážně. „Máme robustní bezpečnostní systém a oddělení, které se na to v rámci celé skupiny soustřeďuje. A posilujeme, protože vidíme, že ta hrozba opravdu je reálná. Nechceme, aby se naplnila.“

K tomu dodal zajímavou poznámku generální ředitel URC Systems Václav Řehoř – že mluvit o způsobu zabezpečení s někým zvenčí je naprosté tabu. „Už jenom to, že řeknete, že jsme dobří, tak vás přijde někdo vyzkoušet. A když řeknete ‚jsme špatní‘, tak se přijde podívat, jestli to je pravda.“

Obtížné vymáhání práva

Právník Jiří Horník zmínil, že obecná právní úprava umožňuje komukoli zasáhnout proti dronu, který mu z nějakého důvodu vadí. Na druhou stranu, když dnes policie přijede k pilotovi dronu, který létá, kde nemá, a on řekne, že nelítá, policie s tím nemůže nic udělat. Nebo je to jinak?

„Policista může sám i v konkrétním místě zakázat provoz dronu z jakýchkoli důvodů,“ oponoval Jiří Horník. Ale samozřejmě to není tak černobílé, vymahatelnost je obtížná. Můžete pomocí Remote ID zjistit majitele, ale největší problém je u neregistrovaných dronů, kde reálně nevíte, kdo a jakým způsobem ho ovládá.

Firmám se daří

Jak se vlastně daří českým firmám v byznysu, který se dotýká dronů? Jak je na tom třeba Dronetag, bez kterého si žádný DroneCon snad ani nelze představit?

„Dronetag se za poslední rok primárně přeorientoval na detekční systémy. (…) Aktuálně pracujeme na tom, abychom celé Česko pokryli detekčními systémy,“ prohlásil spoluzakladatel a šéf Dronetagu Lukáš Brchl s tím, že výrobní kapacity firmy jedou na „plné pecky“ a jejich identifikační zařízení se teď stalo de facto NATO standardem pro koordinaci vojenských cvičení.

Zajímavý je i příběh z dílny VZLU Aerospace, firmy, jež se částečně věnuje také dronům, bezpilotním prostředkům a technologiím pro použití v autonomním létání.

Na závěr konference DroneCon 2026 padla na řečníky otázka, kterou nešlo opominout: Co nejdůležitějšího se stane ve vývoji technologií souvisejících s drony v dalších 365 dnech? Odpověď většiny z nich směřovala k tomu, co je v posledních měsících všudypřítomné: AI, jednoznačně.