Dvojí metr populistů
Ze zpravodajství České televize jsem v posledních měsících nabyl dojmu, že v naší zemi není důležitějšího tématu než zdražování.
Rozhodně nechci problém bagatelizovat a už vůbec nepopírám, že inflace a rostoucí ceny energií či potravin nejsou téma pro médium typu ČT. Ale přece nelze každý druhý zpravodajský pořad (včetně třeba zpráv z regionů) otvírat reportáží o lidech, kterým se zdražil život a jak musí šetřit. Ano, spotřebitelská žurnalistika plná „hlubokých lidských příběhů“ přitáhne sledovanost, ale účelem veřejnoprávního média by měla být vyváženost a ne neustále dokola natáčet totožné reportáže, jen s obměněnými tvářemi.
V rolích postižených spotřebitelů často vystupují čeští senioři. Je nezpochybnitelné, že důchodci, obzvlášť pokud žijí samostatně, pocítí nárůst cen energií velmi citelně. Ale zároveň je fér připomenout, že penze byly letos již dvakrát valorizovány a třetí vlna (v průměru o sedm stovek) je připravena od září. Průměrný důchod se tak oproti roku 2021 zvýší o více než 2 500 korun měsíčně.
Celoročním pohledem je to přes třicet tisíc korun, to by boj seniorů s drahotou mělo výrazně ulehčit. Obzvlášť, když si uvědomíte, že se již téměř tři roky nezvyšovala mateřská, rodičovský příspěvek ani další podpora pro mladé lidi, tedy ty, kteří by měli na zvýšené důchody další desítky let vydělávat. Pro úplnost: na trojí valorizaci penzí v letošním roce půjde ze státního rozpočtu 56 miliard korun.
To je zhruba polovina z „nových“, dodatečných výdajů státního rozpočtu, který nedávno schválila vláda s aktualizovaným schodkem 330 miliard. Zatímco příjmy novelizovaného rozpočtu v důsledku vývoje ekonomické situace a zvýšených útrat vzrostly o 65 miliard, výdaje stouply o 115 miliard. Vedle zmiňovaných 56 miliard na valorizaci důchodů se na zvýšených výdajích podílí zejména 16miliardová podpora, kterou vláda hodlá lidem poslat na boj s vysokými cenami energií, a osm miliard na „Jurečkovné“, tedy pětitisícový příspěvek na dítě, který si prosadil ministr práce a sociálních věcí.
Přesto, že taková dávka by byla ideologicky daleko bližší populistickému hnutí ANO než současné středopravé pětikoalici, největší kritika přichází právě z opozice. Do role permanentní stěžovatelky se vtělila Alena Schillerová, šéfka poslaneckého klubu ANO. Bývalá ministryně financí, která je podepsaná pod největší sekerou v historii Česka, kdy rozpočet jen za poslední dva roky vyrobil dluh 787 miliard korun, přitom sama loni na podzim navrhla pro rok 2022 schodkový rozpočet 377 miliard, tedy výrazně vyšší, než je ten nový, aktualizovaný. A to dávno předtím, než vypukla válka na Ukrajině, která do značné míry způsobila dramatický nárůst cen energií. Dvojí metr, kterým Schillerová (a nejen ona) měří svým nástupcům, je jen dalším potvrzením populismu v opozičních řadách.
