E6 chystá propojit finanční trhy. Menší státy se bojí ztráty vlivu

Německý ministr financí Lars Klingbeil jednal u berlínského Wannsee se svými protějšky z Francie, Itálie, Nizozemska, Polska a Španělska o kapitálové unii. Cílem projektu je propojit roztříštěné finanční trhy členských států a usnadnit evropským firmám přístup ke kapitálu.

Podle Klingbeila se šest největších ekonomik EU přiblížilo shodě v nejspornější části reformy: finančním dohledu. „To, že šest největších ekonomik EU je připraveno nechat národní egoismy za sebou a postupovat společně, je důležitý signál pro celou Evropskou unii,“ uvedl. Nejde přitom jen o technický spor regulátorů. Rozhoduje se o tom, zda evropský kapitálový trh zůstane souborem národních trhů, nebo se začne více podobat jednotnému trhu srovnatelnému s USA.

Proč Evropa potřebuje hlubší kapitálový trh

Kapitálová unie má usnadnit přeshraniční investice a snížit závislost firem na bankovním financování. Podle německého ministerstva financí dnes kvůli existujícím překážkám odtéká více než 300 miliard eur evropských úspor ročně do jiných regionů, zejména do Spojených států. Tyto peníze pak podle Berlína chybějí evropským podnikům, inovacím a růstu.

Jednání o kapitálové unii trvají roky, ale pokrok je pomalý. Členské státy chrání vlastní finanční centra a část z nich odmítá předávat pravomoci na evropskou úroveň. Klingbeil proto vytvořil formát E6, tedy užší skupinu šesti velkých ekonomik. Věří, že v menším kruhu lze dosáhnout výsledku rychleji než mezi všemi 27 státy EU. Zároveň tím ale přijímá logiku Evropy více rychlostí.

„Někdy postupujeme v Evropě až příliš šnečím tempem,“ řekl Klingbeil. „Svět na nás nečeká.“ Jedním z hlavních nástrojů reformy má být balík Market Integration and Supervision Package, zkráceně Misp. Evropská komise jím chce sjednotit pravidla pro obchodování s cennými papíry a posílit dohled nad finančními trhy.

Spor o Esmu

Nejcitlivější částí návrhu je přesun části pravomocí z národních regulátorů, například německé Bafin, na evropský orgán Esma se sídlem v Paříži. Ten by měl dohlížet na významná obchodní místa, protistrany, centrální depozitáře a důležité poskytovatele služeb v oblasti kryptoaktiv.

Zastánci návrhu tvrdí, že bez jednotného dohledu nemůže vzniknout skutečný vnitřní trh finančních služeb. Pokud se stejné firmy v jednotlivých státech řídí rozdílným dohledem, zůstává trh podle nich fakticky rozdělený podle národních hranic.

Proti silnější evropské kontrole se stavějí hlavně menší státy, zejména severské a baltské země a Lucembursko. Veřejně argumentují ztrátou vlivu. Podle diplomatů z několika zemí E6 jde ale také o hospodářské zájmy: menší finanční centra mohou vstřícnější dohled využívat jako konkurenční výhodu.

Jejich obava spočívá v tom, že po sjednocení pravidel a dohledu by se fondy, kryptofirmy a další finanční aktivity mohly přesouvat do velkých center, jako jsou Paříž nebo Frankfurt. V jednáních se proto hledají ústupky, například přechodná období.

Sporná je i správa samotné Esmy. Místo dnešního modelu, v němž jsou zastoupeny národní dohledové orgány, by měl vzniknout pětičlenný profesionální výkonný orgán. Menší státy se obávají, že by v takovém systému mohly být snáze přehlasovány.

Čas se krátí

Klingbeil chce, aby se legislativní balík podařilo schválit v Radě EU a Evropském parlamentu ještě v roce 2026. Později bude dohoda obtížnější: v roce 2027 čekají volby téměř všechny velké členské státy, včetně Francie, Itálie a Španělska.

Průlom proto není jistý. E6 sice vysílá signál, že je připravena předat část pravomocí evropskému dohledu, ale rozsah a tempo reformy zůstávají otevřené. Další vývoj bude záviset na tom, zda se velkým státům podaří přesvědčit menší země, že silnější Esma nebude jen přesunem moci k největším finančním centrům. Rozhodovat budou členské státy, Evropská komise a Evropský parlament.