Ekonometr, který zkoumá krypto

Matematika jej bavila už na poděbradském gymnáziu. Šla mu. Ale k dalším přírodním vědám vyloženě netíhl; zajímaly jej i společenské jevy, takže zvolil ekonomii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK). Po velkém doktorátu v roce 2013 už naplno „vjel“ do ekonometrie, do vědy. A roku 2020 se v pouhých 35 letech stal jedním z nejmladších profesorů v Česku! Přes dva roky je prorektorem UK pro vědu a výzkum, přičemž teď o víkendu oslavil svoje čtyřicátiny.

V akademické funkci je dost vytížen. Má čas na vlastní bádání? „Už je to pracovně složitější, věnuji se spíše seniornímu autorství ve smyslu koordinace týmu,“ řekl týdeníku Euro muž, jenž má dle vědeckých databází stovku publikací a více než šest tisíc citací. Nejvíce si však cení své Ph.D. dizertačky, vlastně monografie Long-range Cross-Correlations: Tests, Estimators and Applications, jež měla 225 stran, a pak dvou hojně citovaných článků z let 2013 a 2015, kde už řešil kryptoměny, bitcoiny. I díky těmto pracím má jeho „publikační činnost“, jak říkají vědci, velký dopad v akademické komunitě, který se měří ohlasy. Za roky 2022 a 2023 se Krištoufek vyšvihl na seznam světově nejcitovanějších vědců společnosti Clarivate. Ocitl se tak mezi nemnoha vybranými českými výzkumníky, z nichž dlouhodobě excelují například Petr Pyšek a Jan Pergl z Akademie věd ČR zkoumající invazní rostliny nebo fenomenální fyzik Tomáš Jungwirth, jenž je strůjcem celého nového oboru: spintroniky.

Časové řady, trhy a ERC

Jaký to je pocit? „Byl jsem za to samozřejmě rád. Těší mě, že je tu respektovaný žebříček či vlastně seznam Highly Cited Researchers, který je vypracován poměrně objektivně. Snaží se vnímat specifika disciplín, pracuje s citovaností, ale není to jen na bázi absolutních čísel, nýbrž s ohledem na jednotlivé obory, na bázi percentilů, úspěšnosti. Když se na to dívám zpětně z té řekněme manažerské perspektivy, je to potěšující dokument minulosti,“ usmívá se prorektor, který nyní „šéfuje“ výzkumu ohromné univerzity se sedmnácti fakultami. Odborně se věnuje ekonometrii (zejména fraktalitě a dlouhé paměti časových řad), financím, datové analýze a data science, což je kurz, který ještě coby prorektor stále vyučuje. Mezi lety 2018 až 2022 byl proděkanem FSV UK, jež jako jedna z mála společenskovědních fakult v tuzemsku získala dva prestižní granty Evropské výzkumné rady čili ERC – o Anežce Kuzmičové zkoumající dětské čtenářství jsme psali i v této rubrice (Euro 20/2024), letos uspěl i Michal Smetana s tématem vojenských aliancí a na třetí grant se nejspíše brzy schyluje… Nabízí se otázka: nebude o „íársí“ žádat také nejcitovanější vědec mateřské fakulty? „Ve chvíli, kdy jsem se k žádosti o ERC chystal a měl na tom systematicky pracovat, jsem začal prorektorovat. Tím to dostalo jasnou stopku. A myslím, že dokud budu v nějaké vysoké manažerské funkci, není to realistické, protože bych se tomu chtěl věnovat naplno a s čistým svědomím. Uvidím, co do budoucna, ale pokud bych se někdy vrátil k standardnímu vědeckému fungování, pak bych takovou ambici určitě měl,“ líčí Krištoufek.

Profesor bitconu, hráč Magicu

Bitcoin, o jehož možném zakladateli s nickem „Satoshi Nakamoto“ se opět spekuluje (zájem oživil dokument HBO), momentálně trhá rekordy. Jak se na tuto online platební síť P2P dívá akademik, který krypto vědecky studuje? Jak se za deset let bitcoin vyvinul? „Vidím, jak se z něčeho totálně marginálního a fringeového stal ne snad mainstream, ale věc, o které je širší povědomí a může spolurozhodovat třeba i americké prezidentské volby! Krypto ušlo za deset let obrovskou cestu, na které jsou zajímavé nejen inovace a růst ceny,“ říká ekonom. Zůstává snad i nyní bitcoin tématem pro vědu? „Určitě ano. Měnou se ještě nestal a nestane, spíše to vidím, že bude směřovat ke statutu rezervy, nikoli oběživa ve standardním smyslu. Ale pro výzkum je to pořád obrovsky zajímavé, jak bitcoin, tak decentralizované finance celkově, protože mají zajímavý potenciál jako interdisciplinární téma. Je to věc nejen ekonomická, finančně-ekonomická a informatická, ale také bezpečnostní, energetická, a tím pádem už i environmentální,“ říká Krištoufek s vědomím, že e-farmy s vodními elektrárnami „těžící“ kryptoaktiva se budují i v horském Bhútánu a české firmy zvou investory k těžbě třeba do Dubaje.

Investoval snad vědec do bitcoinu svoje peníze? „V roce 2013 ne,“ odpovídá s úsměvem, načež upozorňuje, že znalosti tématu decentralizovaných financí a jejich chodu může mít jen „aktivní účastník trhu“, neboť „porozumět mechanismům“ není triviální. „Aby člověk mohl psát příběhy z trhu, a pro mne i výzkum tvoří hlavně příběhy a interpretace, poněvadž je tu veliký aspekt psychologický a behaviorální, nesmí to brát automatizovaně, líně,“ vypráví čerstvý čtyřicátník, který dříve hrál a sbírá kartičky populární hry Magic: The Gathering.

Na turnaji i proti študákům

Donedávna si občas na turnajích i zahrál; má za sebou účast v mistrovství republiky. „Bylo vtipné, když jsme se tam párkrát potkali i s mými studenty – a rozhodně mi to nedávali zadarmo,“ směje se nejmladší společenskovědní profesor Karlovky. Školu si prý jeho studenti zvolili dobře – právě Institut ekonomických studií FSV UK je dle Krištoufka místem, kde se spolu s ústavem CERGE-EI (pro doktorská studia) vyučuje nejlepší ekonomie v Česku: „Podle nového rankingu poskytujeme nejlepší oborovou výuku v širší střední Evropě, není před námi ani nikdo z Vídně a podobně,“ těší Krištoufka, který už odbíhá na další konferenci a chystá si své prorektorské podklady pro mezinárodní poradní board či na národní hodnocení vědy.