Energetická krize odhalila slabá místa

V druhém pololetí se ale růst už opakovat nebude, prudké zdražování – zejména energií – ekonomiku drtí. Je pravda, že jsme byli dlouho zvyklí na velmi levné energie. Zdražení, jaké přišlo, ale nikdo nečekal. Bylo prakticky nemožné se na něj připravit. Nejen domácnostem chodí násobně vyšší faktury za elektřinu a plyn. Spotové ceny se od loňska zvýšily šestinásobně.

Jejich raketový růst má fatální dopad na průmyslové firmy. Přibývá podniků, jež jsou nebo budou kvůli drahé energii v provozní ztrátě, ačkoli minulé roky vykazovaly zisk. Nárůst cen je tak velký, že firmy musí aspoň částečně promítat zvýšené náklady do cen koncových produktů, které následně ovlivňují další řadu zboží a služeb na trhu. Přesto se firmy snaží najít cesty, které by jim dopad cen na jejich podnikání pomohly snížit.

To je mimo jiné i důvod, proč společnosti investují do energeticky úsporných řešení, pracují na zvyšování produktivity a snižování nákladů. Růst cen energie drtí především ty podniky, které k výrobě nutně potřebují velké množství elektřiny nebo plynu. Mezi tato odvětví patří hlavně sklárny, výroba keramiky, papírenství či slévárenství. Firmy z těchto oborů omezují spotřebu, odkládají i plánované a tolik potřebné investice.

Pokud by měla cena energie zůstat na stávající úrovni, dopad na konkurenceschopnost Česka jako jedné z nejprůmyslovějších zemí Evropy bude mimořádný. Hrozí propouštění, přesuny výroby do jiných zemí, či dokonce krachy společností.

Již na počátku krize jsme vládě nabídli řadu opatření, jež by podle našeho názoru zaměstnavatelům a zaměstnancům pomohla. Mezi nimi bylo odpuštění poplatků na obnovitelné zdroje energie. Vláda k tomuto kroku přistoupila a firmám to do jisté míry pomohlo. Druhá věc, na níž jsme se také s vládou shodli, bylo využití takzvaných kompenzací nepřímých nákladů. Vláda tak investovala miliardy korun na pomoc těm nejpostiženějším, energeticky náročným firmám. Tato opatření však neřeší vysoké ceny plynu.

S vládou a ministerstvem průmyslu již od května vyjednáváme o cílené pomoci. Evropská unie umožnila členským státům poskytnout pomoc podle Dočasného krizového rámce. Španělsko, Portugalsko, Francie i Německo okamžitě sáhly k různým podobám národní podpory firem podle jasně daných parametrů. Na začátku státy stanovily, co je energeticky náročný podnik, a potom například jasně definovaly, o kolik musí narůst firmě ceny energií, aby se pro podporu kvalifikovala.

V Česku přichází řešení s těžko odůvodnitelným několikaměsíčním zpožděním v době, kdy rozhoduje každý den. Po promarněném času potřebujeme znát konkrétní postup. Stát by měl pomoct firmám a přijmout několik opatření – umožnit podporu dle Dočasného krizového rámce, zastropovat ceny energie a připravit kurzarbeit pro ty případy, kdy budou firmy z důvodů vysokých cen plynu a elektřiny nuceny propouštět. Jedině kombinace všech těchto kroků a především rychlost zavedení zajistí efektivní pomoc v této kritické situaci.

Jsme nejprůmyslovější ekonomika v celé Evropské unii, energeticky náročných provozů máme více než kdokoli jiný a tomu musí odpovídat adekvátní míra podpory. Doufám, a společně s kolegy na tom každý den pracujeme, že se tato pro řadu našich členů frustrující situace bude rychle měnit k lepšímu a vláda bude namísto váhání rozhodovat rychle, naslouchat zkušenostem z praxe a bude otevřená k následování příkladů zvenčí. To je jen několik poučení z posledních měsíců, na něž bychom neměli zapomenout.

Dagmar Kuchtová,
generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR,
členka výkonného předsednictva BusinessEurope