Energetická krize oslabí eurozónu, odhadují experti

Ekonomika eurozóny se podle odborníků, kteří odpovídali v anketě Financial Times, v roce 2023 propadne. Vysoká inflace a možný nedostatek energií zapříčiní pokles produkce a nepříznivý vývoj na trhu práce v zemích platících eurem. Téměř 90 procent z 37 ekonomů a ekonomek, které redakce FT oslovila, se shoduje na tom, že eurozóna v současné době prochází recesí, a většina předpokládá, že její hrubý domácí produkt za letošní rok klesne.

„Zásadním rizikem zůstává v Evropě trh s plynem,“ říká Chiara Zangarelliová, ekonomka z banky Morgan Stanley. „Další narušení dodávek nebo obzvlášť studená zima by mohly znovu zesílit napětí a zvednout ceny, což by vedlo k zavádění dalších opatření a propadu poptávky.“

Co se týče energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu, Evropa už je podle většiny dotázaných z nejhoršího venku. Díky mírnému podzimu zůstaly zásobníky zemního plynu skoro plné.

Mnozí se však obávají, že by se letos opět mohla vynořit hrozba přídělového systému, zejména pokud by neobvykle studená zima měla vyčerpat zásoby nebo by dodávky plynu z Ruska v roce 2023 dál poklesly.

„Hrozbě plynu na příděl jsme se pro tuto zimu nejspíš vyhnuli, ale pro tu příští zůstává zásobování nevyřešené,“ tvrdí Sylvain Broyer, hlavní ekonom pro Evropu, Blízký východ a Afriku v agentuře S&P Global Ratings.

Evropským zemím se podařilo omezit závislost na ruském plynu nejen díky dovozu z Norska, Spojených států a Blízkého východu, ale také díky alternativním zdrojům energie. Ekonomové však upozorňují, že bez ruských dodávek bude pro Evropu před příští zimou mnohem těžší naplnit důležité zásobníky.

„Plyn v zásobnících rychle ubývá,“ říká Carsten Brzeski, vedoucí makroekonomického výzkumu v bance ING. „Pořád ještě hrozí, že tuto zimu nastane krize v dodávkách energie. A příští zima bude ještě náročnější.“

Očekává se, že pokles ekonomiky v kombinaci s výrazně vyššími cenami hypoték po celé Evropě způsobí také zásadní obrat na zdejším trhu s nemovitostmi. Evropská centrální banka (ECB) zvýšila během roku 2022 úrokové sazby o 2,5 procentního bodu a očekává se, že v roce 2023 bude ve zdražování půjček pokračovat.

Jak vyšly loňské předpovědi

Řada ekonomů, kterých se Financial Times ptaly na loňský rok, za velkou hrozbu označila nečekaně vysokou inflaci. Sílu otřesů v energetice, které zvedly ceny energií a evropskou inflaci katapultovaly do rekordních výšin, však nikdo neodhadl.

V průměru odborníci předpovídali, že ceny v roce 2022 vzrostou o 2,7 procenta. Inflace ovšem na podzim vystoupala do dvouciferných čísel a podle nedávného odhadu ECB dosáhne její celková průměrná výše za minulý rok 8,4 procenta. To výrazně překonalo i nejdramatičtější odhad loňské ankety – čtyři procenta, která předpovídal Nick Bosanquet, profesor zdravotnické politiky na Imperial College v Londýně.

Prognostici měli také příliš optimistická očekávání ohledně růstu. Odhadovali, že v roce 2022 ekonomika poroste o necelá čtyři procenta, což je o dost víc než 3,4 procenta, o nichž hovoří prosincová analýza ECB.

Pro rok 2023 předpovídají ekonomové a ekonomky pokles cen nemovitostí v euro­zóně o 4,7 procenta. Podle Marie Demertzi­sové, vedoucí pracovnice think-tanku Bruegel, ceny nemovitostí „už dál neporostou, pokud dojde k recesi a zvýšení úrokových sazeb“.

Respondenti pro FT předpovídají, že ekonomika eurozóny poklesne v roce 2023 o nepatrných 0,01 procenta. To je pesimističtější výhled, než odhadují prognostici Evropské komise a ECB, kteří v roce 2023 počítají s mírným růstem o 0,3, respektive 0,5 procenta.

Ale například podle Marcella Messoriho, profesora ekonomie na univerzitě LUISS v Římě, další zvyšování sazeb ECB v boji proti „nadměrné inflaci“, kterou způsobily otřesy v dodávkách energie v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, „vyvolá v eurozóně těžkou recesi“.

Ekonomové očekávají, že inflace v euro­zóně zůstane minimálně další dva roky nad hranicí dvou procent, kterou si za cíl klade ECB. Respondenti FT odhadují v průměru šestiprocentní růst cen v roce 2023 a 2,7procentní o rok později. Sama ECB počítá v prosincové zprávě s vyšší inflací – 6,3 procenta v příštím roce a 3,4 v roce 2024.

Ohledně mezd se dotázaní ekonomové domnívají, že v příštím roce porostou o 4,4 procenta, zatímco ECB odhaduje 5,2procentní růst. Nezaměstnanost podle průměrného odhadu odborníků vzroste z rekordního říjnového minima 6,5 procenta na 7,1 procenta koncem roku 2023.