Energetika jako moderní jachta
Pravidelná byznysová snídaně s Eurem v Green Table Veolia v Praze se vrátila k energetice. Na úvod vicepremiér Karel Havlíček oznámil, že jsme v energetické krizi.
Podle vicepremiéra Karla Havlíčka je energetická krize zjevná, neboť výpadky dodávek surovin vlivem uzavření Hormuzského průlivu jsou zřejmé. Celý svět je nervózní a všichni se obávají, co bude dál. Česká energetika je ale dosud podle Havlíčka zasažena jen málo, neboť krizi zatím nepociťují domácnosti ani firmy na svých účtech. „Naštěstí dojíždí kontrakty, fixace, ale když se podíváme na ceny plynu, které jsou pro nás naprosto zásadní – s ohledem na to, že determinují cenu elektřiny –, jsme kolem 80 eur za megawatthodinu. Myslím tím velkoobchodní cenu. Podotýkám, že v lednu byla cena 30 eur; v USA se pohybuje na úrovni 8 až 9 eur za megawatthodinu. Tím je dáno prakticky vše, bohužel to má velmi negativní dopad na podnikatelský sektor. V celé Evropě, teď nehovořím pouze o Česku, firmy odcházejí do Spojených států v daleko vyšší míře než v minulosti,“ řekl v úvodu Euro Business Breakfast ministr Havlíček. Evropa zaspala posledních deset patnáct let a udělala několik fatálních chyb, zejména těch spojených s takzvanou německou Energiewende. „Dnes už i Němci uznávají, že to byla chyba a neměli se nikdy nikde od jádra odpojovat,“ dodal ministr.
Karel Havlíček zdůraznil, že Česko půjde dál hlavně cestou stabilních jaderných zdrojů, to ale podle něho neznamená, že vláda nebude podporovat i obnovitelné zdroje energie (OZE). „Nesmíme zpomalit tempo budování obnovitelných zdrojů a samozřejmě musíme využívat i nových nástrojů typu ukládání či flexibility. To jsou správné nástroje, ale pozor, neřeší zdroj! Řeší šikovnější nakládání s energiemi v čase, to je správná cesta, o tom není sporu, ale nezaměňujme to za zdroj,“ zdůraznil Havlíček, který reagoval i na řadu dotazů. Mimo jiné na kritický postoj k omezení akceleračních zón, které mají ulehčovat budování OZE v Česku. Dnešní vláda je ale omezila na minimum, což jistě nelze považovat za podporu OZE.
Rozvoj OZE předběhl rozvoj akumulace
„Akcelerační zóna neřeší podporu. Akcelerační zóna je o jediné věci: když se někdo rozhodne v té zóně budovat OZE, má rychlejší stavební proces. To je pravda. Ale to není to nejpodstatnější pro to, aby někdo něco budoval. Ať už tam budu mít větrník, nebo cokoli jiného, tak si musím spočítat návratnost. A problém u větrníku je v jedné jediné věci. Nikoli v tom, že to je efektivní způsob výroby elektřiny, ale že se to nevyplácí nikomu,“ tvrdil ministr, s čímž ostatní účastníci panelu moc nesouhlasili, ačkoli například kritizovali, že výroba OZE nešla ruku v ruce s budováním akumulačních bateriových úložišť, která dnes rostou jako houby po dešti a investují do nich i známí čeští miliardáři.
Což potvrdil i šéf Asociace AKU-BAT Jan Fousek: „Musíme si přiznat, a to i my, oborové asociace, že rozvoj OZE kvůli zběsilému plnění cílů v Evropské unii výrazně předběhl rozvoj akumulace. Ta s tím měla probíhat společně, ale neběžela. Teď doháníme zpoždění, posiluje se akumulace, flexibilita, posilují se sítě,“ popsal Fousek vývoj situace v OZE a dalších pružných službách současné energetiky. Dodal ale i světový kontext, protože Evropa v budování OZE není rozhodně osamocená. „Minulý rok Čína připojila 370 GW nových fotovoltaik a zhruba 65 GW baterek. Evropa jenom 10 procent. Čína stojí za 57 procenty veškerých nových instalací. V Číně to běží naplno. Zároveň vedle toho ale staví zdroje na uhlí, na plyn, přemýšlejí nad jádrem. Ale my zatím stojíme,“ doplnil předseda asociace AKU-BAT.
Věci se podle něho ale dějí i tam, kde by to nikdo nečekal: „V Polsku se staví přes 10 GWh velkokapacitních baterií. Bulharsko už je mezi největšími trhy ve flexibilitě. Ve výstavbě je tam 15 GWh bateriových úložišť, z Bulharska se stává hub pro flexibilitu celého Balkánu. V Rumunsku je to stejné,“ vypočítal Fousek, podle něhož je dnes v Česku problém s velkým objemem žádostí pro budování bateriových úložišť. Investoři v nich vidí velkou možnost zisku a o výstavbu žádají i firmy, které se v energetice nikdy nepohybovaly. Zatímco žádosti překračují 500 GW, realistické využití Fousek vidí v rozmezí 5–8 GW.
Pravidelná dodávka elektřiny je klíčová
Šéf Fénix Group Cyril Svozil se připojil jak k Havlíčkovi, tak k Fouskovi. Připomněl zároveň, proč jeho společnost začala působit v oblasti baterií. „My jsme se v podstatě pustili do bateriových úložišť jako do prostředku, který vám zajistí větší soběstačnost, větší decentralizaci. Pokud ve výrobním areálu nemáte zajištěnou pravidelnou dodávku elektřiny, nemůžete plánovat výrobu, nemůžete v podstatě vyrábět. Můžete prodávat banány na pláži, ale nemůžete vyrábět,“ vysvětloval Svozil. Baterie umožňují pravidelnou dodávku, dokážou snadno vyrovnávat výkyvy v energetické náročnosti. Menším i větším firmám zajistí souvislé a kvalitní dodávky energie.
To si samozřejmě žádá i jisté legislativní zázemí, o němž na byznysové snídani s Eurem hovořil Robert Porubský z kanceláře Havel & Partners, jenž se specializuje na energetickou legislativu a akvizice v oboru. Podle Porubského má česká legislativa v tomto směru dost velké zpoždění: „Jsme, myslím, úplně poslední v EU, kdo se rozhoupal k transpozici energetiky, nicméně dnes česká legislativa už zná veškeré systémy, jako jsou ty bateriové, a je také nastaven základní právní rámec pro poskytování flexibility, pro akumulaci i pro agregaci,“ shrnul vývoj Porubský. „Legislativa může být na papíře, ale musí být určitým způsobem podpořena i praktickými kroky. Kdybych třeba zůstal u sdílení elektřiny, teprve od léta byla rozvolněna pravidla, co se týče územních možností sdílení elektřiny,“ vysvětloval právník Porubský.
Jan Krčmář ze Solární asociace se ohradil proti kritice vicepremiéra Havlíčka vůči OZE a jejich výkonnosti. Podle Krčmáře je chyba u větrníků v tom, že se špatně organizují aukce, a pak chybí relevantní konkurence. „Když uvolníme povolovací procesy, odstraníme strašení OZE, zejména některými stranami ve vládě, nalákáme víc investorů a v tom případě i v aukcích bude lepší cena. Když máte aukce, kam se přihlásí pár lidí a každý uspěje, pak to není aukce,“ postěžoval si Krčmář, který také varoval před negativními dopady horkých letních měsíců na všechny stabilní zdroje, včetně jádra.
Za záporné ceny mohou atomové elektrárny
David Brožík ze společnosti Delta Green, který se stará o desítky tisíc domácností a jejich dodávky energie v čase, přidal ještě zkušenost s prodeji za záporné ceny. Podle něj to však není vina OZE. „Obnovitelné zdroje nezpůsobují zápor. Nikdo nebude s fotovoltaikou vyrábět za záporné ceny, dá se to vypnout a my to tak děláme. Kdo způsobuje ty záporné ceny a kdo je reálně nabízí, jsou atomové elektrárny. Oni tam v průběhu dne vidí, že bude nadbytek elektřiny, ale vypnout to nemohou. Proto dávají ceny do záporu, protože je to pro ně pořád levnější, než odstavit reaktor,“ šokoval publikum David Brožík.
Debata se pak přelévala od mikropohledů k makrootázkám, tedy ke správnému energetickému mixu, například k oddálení odstavení uhlí, které se najednou zase vyplácí. Debata skončila sugestivní energetickou otázkou, zda je celý systém jakousi moderní jachtou, která přirozeně jede na vítr, když fouká, ale umí to i na naftu, když nefouká nebo když se zajíždí do přístavu. Anebo je to zaoceánská loď, která jede na fosilní paliva všeho druhu, a nelze ji jen tak otočit, natožpak předělat na jiný pohon. Tuto klíčovou otázku české energetiky snad vyřeší jiní panelisté už na příští byznysové snídani s Eurem.
