EU a Čína znovu jednají. Chtějí zmírnit obchodní spory

Evropská unie a Čína zahajují nová obchodní a investiční jednání. Mají snížit obchodní nerovnováhy, lépe koordinovat exportní kontroly a posílit ochranu duševního vlastnictví. Oznámili to v pondělí večer po jednání v Bruselu čínský ministr obchodu Wang Wentao a eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič.

Cílem je podle společného prohlášení „stabilizovat naše obchodní vztahy a uvést je do větší rovnováhy“. Šefčovič uvedl, že pracovní týmy mají jasný mandát a ambiciózní harmonogram: do října mají dodat konkrétní výsledky. Na podzim chce komisař odjet do Pekingu a pokrok vyhodnotit.

Čtyři okruhy a říjnový test

Po letech napětí kvůli subvencím, průmyslovým přebytkům a kontrolám strategických surovin vzniká nový vyjednávací kanál na ministerské i pracovní úrovni. Brusel nevylučuje ani budoucí dohodu o volném obchodu, Komise však zdůrazňuje, že nyní jde nejprve o ověření, zda Čína nabídne měřitelné ústupky.

Do října se mají rozhovory soustředit na čtyři oblasti: nerovnováhy v obchodu a investicích, exportní kontroly, duševní vlastnictví a reformu Světové obchodní organizace. Podstatné je, že nejde jen o spor velkých automobilek. Dotýká se i strojírenství, chemie a dodavatelských řetězců, které jsou v Evropě silně propojené.

Evropští lídři už v polovině června vyzvali Komisi, aby s Pekingem jednala o vyváženějších vztazích. Zároveň ji požádali, aby připravila obchodněpolitické nástroje pro případ, že jednání selžou. Strategie je tedy dvojí: nabídnout dialog, ale zároveň chystat obranu evropských firem proti soutěži, kterou EU považuje za deformovanou státní podporou.

Rozdílné zájmy jsou patrné u exportních kontrol. EU kritizuje čínská omezení vývozu vzácných zemin, klíčových pro moderní průmysl. Peking naopak žádá uvolnění evropských omezení u strojů pro výrobu výkonných čipů, zejména zařízení nizozemské ASML. Ta se kvůli tlaku USA nesmějí od roku 2019 dodávat do Číny, přičemž kontroly byly v roce 2024 zpřísněny.

Deficit jako politický problém

Obě strany se shodly, že k vyrovnání vztahů může přispět lepší přístup na trh. Podle oznámení jednaly o možných iniciativách u cel i netarifních překážek a vyměnily si seznamy konkrétních problémů. Takové seznamy bývají přípravou na hlubší obchodní vyjednávání: z obecného sporu dělají katalog měřitelných překážek.

Šefčovič po schůzce řekl, že jeho cílem je začít obchodní vztah EU a Číny vyvažovat. Čínský export do Unie podle něj dál roste, zatímco evropský podíl na čínském trhu klesá. Obchodní deficit EU vůči Číně loni dosáhl 360 miliard eur. „Tento trend není udržitelný a status quo není možnost,“ varoval.

Prvním praktickým výsledkem je společný monitorovací mechanismus pro obchodní toky. Brusel a Peking mají pracovat se stejnými čísly a sledovat pohyby dovozu. Pokud se objeví nápadné nárůsty, mají následovat politické konzultace. Podle Šefčoviče jde o první krok proti dalšímu růstu deficitu, další opatření mají přijít do října.

Komise se tím přibližuje modelu řízeného obchodu, kterému se oficiálně vyhýbá, ale který v posledních týdnech zmiňovali zástupci Německa, Francie a dalších států. V takovém režimu vlády drží obchodní toky v dohodnutých mezích a při překročení hranice přistupují k omezení vývozu. Pro Brusel by to byla cesta, jak tlumit příliv čínského zboží bez okamžité eskalace. Pro Peking způsob, jak odvrátit nová cla.

Peking chce trh, Brusel ochranu

Čína má zájem hlavně o lepší přístup na evropský trh. Dlouhodobě požaduje oživení investiční dohody CAI, která měla upravit pravidla hospodářské soutěže a rozšířit přístup investorů na trh. Dohoda však v roce 2021 zamrzla po sporu o sankce EU kvůli porušování lidských práv v Sin-ťiangu a po čínských odvetných sankcích.

CAI nebyla plnohodnotnou dohodou o volném obchodu; týkala se především investic a pravidel pro působení firem. Současná úvaha by šla dál, protože by spojovala investice, tržní přístup i citlivé exportní kontroly. Evropští diplomaté ale tvrdí, že CAI patří do jiné doby a dnešní problémy neřeší.

Podporu dlouhodobější dohodě s Čínou dal v březnu německý kancléř Friedrich Merz, který mluvil o potřebě strategických partnerství pro posílení exportu. Od té doby se však tón v Berlíně, Paříži i Římě zostřil. Politici a ekonomové varují před novým „čínským šokem“, který by mohl ohrozit evropský průmysl a statisíce pracovních míst.

Komise proto připravovala další ochranné kroky. Podle zdrojů byla nachystána prověrka subvencovaných čínských plug-in hybridů. Brusel by také mohl rychleji zavádět ochranná cla na obranu strojírenství a speciální chemie a vylučovat subvencované čínské dodavatele z veřejných zakázek.

Čína odmítá odpovědnost za nerovnováhu

Wang Wentao přijel do Bruselu s cílem zabránit další eskalaci. Čínští představitelé ale dávají najevo, že hlavní odpovědnost za rostoucí nerovnováhu nepřičítají Pekingu. Podle nich musí EU především zlepšit vlastní konkurenceschopnost.

Tento postoj shrnul Zhao Hai z čínského státního institutu CASS. Evropským obavám prý rozumí, odmítá však, že by hlavní příčinou deficitu byly čínské subvence. „Problém číslo jedna je vlastní přizpůsobení,“ řekl. EU podle něj musí více investovat do průmyslu a technologií, aby obstála v konkurenci Číny a USA.

Podobně vystoupil premiér Li Čchiang při zahájení letního Davosu. Kritiku západních zemí vůči čínským subvencím odmítl a úspěchy své země připsal tvrdé práci. Nezmínil přitom, že slabá domácí spotřeba v Číně je jedním z důvodů rostoucího exportu. Jeho výroky naznačují, že čínské vedení není připraveno k výrazným ústupkům.

Do října se proto ukáže, zda společný monitoring a seznamy tržních překážek povedou k dohodnutelným krokům, nebo zda Komise sáhne po připravených ochranných nástrojích. Rozhodovat budou Šefčovičův tým, Peking a členské státy EU, které musí sladit zájem na čínském trhu s ochranou evropského průmyslu.