EU se chystá na Trumpovo vítězství

Představitelé evropských metropolí intenzivně analyzují slabiny Evropské unie pro případ, že bude znovu zvolen Donald Trump, jemuž průzkumy veřejného přisuzují možný návrat do Bílého domu. Na každodenních schůzkách nyní probírají oblasti, v nichž by mohla případná Trumpova administrativa způsobovat Unii problémy, potvrzují lidé blízcí těmto jednáním. Debaty se podle nich týkají témat, jako jsou obrana proti možnému zavedení cel, náhrada za výpadek americké pomoci Ukrajině a udržení sankcí proti Rusku, pokud by Washington své restrikce ukončil. „Všichni to teď berou mnohem vážněji,“ uvedl vysoce postavený diplomat EU. „Snažíme se být připraveni, aby nás nic nezaskočilo.“

Do příprav spadá i formální jednání mezi velvyslanci EU a členy týmu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a rovněž schůzky neformálních skupin diplomatů, kteří probírají různé strategické scénáře.

Další budíček pro Unii

Trump přislíbil zavést plošná desetiprocentní cla na veškerý dovoz, kritizuje americkou podporu Ukrajině a je nadále nedůvěřivý vůči NATO, jež je pilířem evropské obrany.

Podle posledních průzkumů je boj o Bílý dům těsně před volbami vyrovnaný, a Trump dokonce předčil svou demokratickou soupeřku Kamalu Harrisovou v otázce, komu Američané více důvěřují v ekonomických tématech. „Můj osobní názor je, že nás čekají vážné problémy,“ řekl o Trumpově možném vítězství další z diplomatů EU. „Tento rušivý prvek bude enormní a značná bude i jeho nepředvídatelnost.“ Charles Michel, předseda Evropské rady, pro FT uvedl, že v případě Trumpova vítězství přijme americká administrativa kroky, „které určitě budou mít z krátkodobého hlediska okamžitý a výrazný dopad na Evropu“. A dodal: „Pokud vyhraje Trump, bude to další budíček, abychom se více angažovali a vzali svůj osud do vlastních rukou.“

Představitelé EU se obávají, že hrozba zavedení cel by mohla snížit evropský vývoz do USA přibližně o 150 miliard eur (3,5 bilionu korun) ročně. Evropská komise, která formuluje unijní obchodní politiku, už pro Trumpa připravila strategický návrh na uzavření rychlé dohody o zvýšení amerického dovozu do EU a zavedení cílených odvetných opatření jen tehdy, pokud by Spojené státy vyhlásily celní sankce. Podle Goldman Sachs by v případě spuštění Trumpových cel a snížení daní v USA mohl kurz eura vůči dolaru klesnout až o deset procent. Studie Německého ekonomického institutu v Kolíně nad Rýnem zase předpovídá, že obchodní válka by mohla snížit HDP německé ekonomiky o 1,5 procenta.

Jak dál s Ukrajinou

Největší krátkodobou bezpečnostní výzvou pro EU je nadále podpora Ukrajiny v případě, že Trump omezí dodávky zbraní, které Kyjevu zásadně pomohly při obraně proti ruské agresi. EU napadené zemi poskytla větší finanční pomoc než USA, ale americké zásoby zbraní a kapacity výrazně převyšují ty evropské. Podle informovaných zdrojů je nereálné, aby evropská armáda vyvážila objem pomoci, kterou poskytuje Amerika.

Představitelé EU jsou rovněž znepokojeni možností, že by Trumpova administrativa mohla zrušit sankce proti Rusku, což by vyvolalo pochyby o tom, zda Unie udrží hospodářský tlak na Moskvu bez americké podpory, a to i v případě, že by Japonsko, Velká Británie a další spojenci sankce nezrušili.

Trumpova nedůvěra vůči NATO také posiluje obavy z evropské závislosti na bezpečnostních zárukách USA. „Právě teď se mezi sebou hádáme, jak na obranu sehnat 100 miliard eur (2,5 bilionu korun) a jestli to vůbec potřebujeme,“ podotkl další unijní diplomat EU s odkazem na debaty o společném dluhu. „Pokud vyhraje Trump, budeme se bavit o bilionu eur (25,3 bilionu korun) a nebudeme si moct vybrat.

Protekcionismus tak jako tak

Přípravy EU na případný Trumpův návrat nabraly na intenzitě poslední měsíc. Jsou výsledkem rozhodnutí von der Leyenové vytvořit interní tým pro přípravu na dopady amerických voleb se zaměřením na obchodní a bezpečnostní témata. Radí se i představitelé NATO, kteří řeší, jak minimalizovat případné otřesy a jak pokračovat v podpoře Ukrajiny Trumpovi navzdory. Jednou z variant je rozšíření pravomocí dvaatřicetičlenné aliance při koordinaci dodávek zbraní a výcviku ukrajinských jednotek, čímž by se omezila přímá kontrola USA v těchto záležitostech.

Nový generální tajemník NATO Mark Rutte, který měl s Trumpem během jeho prvního funkčního období dobré vztahy, v polovině října prohlásil, že aliance „nepřijde o jednotu“ v otázce Ukrajiny.

Michel však upozornil, že není ani jisté, zda dosavadní americkou politiku vůči Ukrajině bude udržovat i Harrisová, a poznamenal, že oba kandidáti se pravděpodobně zaměří primárně na americkou ekonomiku. „Možná bude jeden z nich zdvořilejší a druhý méně, jeden brutálnější a druhý méně,“ řekl. „Ale protekcionistický trend je v USA realitou.“

Henry Foy, FT