Jak se Wall Street v Trumpovi zmýlil

Několik nejmocnějších investorů a podnikových titánů Wall Streetu – ovládajících stovky miliard dolarů osobního majetku a aktiva v objemu bilionů – se v polovině února postavilo do řady jako teenageři před začátkem rockového koncertu. Hvězdou, na kterou se těšili, byl Donald Trump. Plutokraté a generální ředitelé namačkaní na konferenci podporované Saúdskou Arábií čekali v Miami Beach tři hodiny, aby si vyslechli prezidentův první osobní projev k podnikatelskému světu. Byli mezi nimi například Robert Smith z Vista Equity, generální ředitel Bridgewateru Nir Bar Dea nebo Josh Harris, spoluzakladatel Apolla. Když pak americký prezident s hodinovým zpožděním konečně vstoupil na pódium, z davu manažerů se ozval nadšený ryk.

„Pokud chcete přinést lepší budoucnost, posouvejte hranice, dejte průchod průlomovým objevům, transformujte odvětví a vydělejte jmění,“ prohlásil prezident. „Není lepšího místa na Zemi než současné a budoucí Spojené státy americké pod vedením jistého prezidenta jménem Donald J. Trump,“ pravil sebejistě. Vypadalo to, že prudce rostoucí finanční trhy mu dávají za pravdu. Americká finanční elita chtěla po čtyřech letech „šikanování“ a přísného dohledu Bidenovy administrativy vsadit opět na své „zvířecí instinkty“. Málokoho přitom znepokojovaly ostřejší části Trumpova projevu – třeba když hrozil, že zavede reciproční cla na všechny státy, které se podle něj chovají k USA nespravedlivě. „Nikdo nezmínil slovo recese nebo krize,“ řekl jeden z účastníků, jenž měl s Trumpem kontakty. A dodával: „Myslím, že to vysílá silný signál ohledně optimismu a realismu podnikatelů, investorů.“

Karty se obrátily, indexy též

O necelých osm týdnů později se však karta obrátila. Posluchači Trumpova projevu sčítají škody poté, co prezident 2. dubna památně rozpoutal obchodní válku, která destabilizovala finanční trhy a vyvolala obavy z inflace i hrozící recese. Finanční sektor se však otřásal v základech už předtím. Počet podnikových fúzí klesl nejvíce za posledních deset let, elitní právnické firmy se dostaly pod palbu kritiky Bílého domu a poradenští giganti přišli o vládní zakázky. Společnosti jako Delta či Walmart braly zpět předpovědi o zisku. A teď se mnozí obávají, že chaoticky zavedená cla americký hospodářský motor dramaticky zpomalí. „Nevěřili jsme mu. Předpokládali jsme, že někdo z administrativy s ekonomickým vzděláním prezidentovi řekne, že globální cla nejsou dobrý nápad,“ říká jeden z manažerů z Wall Streetu. „Čeká nás jízda na horské dráze,“ věští.

Připouští, že i řada nejhorlivějších Trumpových příznivců z byznysového světa špatně pochopila, nakolik je osmasedmdesátiletý prezident odhodlán radikálně změnit hospodářskou politiku USA a zvrátit dekády globalizace. Trump a jeho nejbližší poradci během volební kampaně nesčetněkrát prohlásili, že nebudou razit politiku, která půjde na ruku nejbohatším Američanům. Ostatně jeho kandidát na viceprezidenta, J. D. Vance, to dal loni během červencového sjezdu republikánů jasně najevo: „Vize prezidenta Trumpa je jednoduchá a přitom silná. Dámy a pánové, končíme s uspokojováním potřeb Wall Streetu. Máme závazky k pracujícím Američanům.“

Mezitím tento názor opakovaně vyjádřil i ministr financí Scott Bessent, sám bývalý manažer hedgeového fondu. V březnu v televizi CNBC prohlásil, že „MAGA neznamená Make M&A Great Again“ v hříčce na M&A čili zkratku pro mergers and acquisitons, fúze a akvizice. Kritickým bodem se pro Wall Street ukázalo být ohlášení cel. Během pouhých dvou dnů ztratil index S&P 500 na hodnotě více než pět bilionů dolarů (110 bilionů korun). V ostrém kontrastu s Trumpovou posedlostí akciovým trhem během prvního funkčního období nyní prezident nad otázkami novinářů jen pokrčil rameny a prohlásil, že když Wall Street zaplavilo moře červené barvy, trhy nesledoval.

Jakmile začaly padat akcie mocných finančních institucí, jako jsou BlackRock, Apollo a JPMorgan, narativ vycházející z Bílého domu se změnil a mluvčí Karoline Leavittová uklidňovala: „Každému, kdo je dnes ráno na Wall Street, bych řekla, aby prezidentu Trumpovi důvěřoval.“

Otřesy Trumpovi žíly nervou

Nejlépe placeným bankéřům, právníkům a manažerům v USA začalo docházet, že nové Trumpově administrativě je jedno, jestli v důsledku nové obchodní politiky postihnou trhliny samotné základy „pozlaceného paláce“ velkých finančních institucí. Většina z nich mlčela a v soukromí nadávala nejen na vysoké sazby, ale také na neprůhledný a nevyzpytatelný způsob jejich výpočtu. Miliardáři a manažeři hedgeových fondů jako Bill Ackman, Dan Loeb či Cliff Asness svoji frustraci sdíleli i veřejně na síti X (dříve Twitteru) a Trumpův bývalý ministr obchodu Wilbur Ross řekl listu Financial Times, že jde o „poměrně netradiční způsob vyměřování cel“. Jiní se vyjadřovali otevřeněji. „Chce ukončit globální obchodní systém a oslabit Ameriku. Chce Spojené státy oddělit od zbytku světa,“ prohlásil Anthony Scaramucci, zakladatel investiční firmy SkyBridge Capital, jenž byl za Trumpova prvního funkčního období krátce ředitelem komunikace Bílého domu. „Je to ta nejhloupější hospodářská politika, s jakou kdy Spojené státy přišly,“ řekl.

Podnikatelská elita zpočátku přijímala cla jako cenu, již je třeba zaplatit, aby získala od Trumpa další výhody, například volnější prosazování antimonopolních pravidel nebo znatelné snížení daní. Jenže Trumpova zjevná odhodlanost rozkolísat Wall Street eskalací obchodní války zasévá trvalou nedůvěru a vyvolává obavy, že finanční modely, jimiž se řídí podnikání, již nedokážou předvídat další vývoj, řekla Financial Times více než desítka významných investorů a manažerů. „Vzhledem k naší nevědomosti a všem neznámým je investování nyní jako sázení na výsledek Super Bowlu, když přitom ale nevíte, které týmy hrají a s jakými hráči,“ říká spoluzakladatel společnosti Oaktree Capital Howard Marks. Dle něj je „investování z velké části založeno na předpokladu, že budoucnost bude vypadat jako minulost, a tento předpoklad vypadá chatrnější než obvykle“.

Složitý vztah k Wall Streetu

Coby syn newyorského developera a absolvent prestižní ekonomické školy Wharton si Donald Trump dlouho pěstoval osobní vazby na Wall Street. Ty však bývaly docela napjaté. Jeho známí říkají, že se často cítil nejvyššími kruhy Wall Streetu „odstrčený na vedlejší kolej“. Finanční elity se mu v osmdesátých letech vyhýbaly ve chvílích, kdy potřeboval pomoc s financováním realitních projektů nebo se mu vysmívaly, že je jenom celebrita, říká osoba blízká prezidentovi, která však nesmí mluvit na záznam. „Trump neměl šanci stát se prezidentem Wall Streetu,“ míní.

Přesto se během jeho prvního funkčního období stal finanční sektor středobodem Trumpovy administrativy. Prezident jmenoval veterány z Goldman Sachs – Stevena Mnuchina a Garyho Cohna – ministrem financí respektive hlavním ekonomickým poradcem. Ustavil rovněž skupinu nazvanou Strategické a politické fórum, jejímiž členy byli skuteční titáni Wall Streetu jako Jamie Dimon z JPMorgan, Larry Fink z BlackRock nebo Stephen Schwarzman z Blackstone. Pravidelně se s nimi setkával, často i za dohledu televizních kamer. Vztahy se však během prvního mandátu zhoršily, zlom přišel se vzpourou v Kapitolu 6. ledna 2021. Schwarzman, jenž předsedal Trumpovu podnikatelskému fóru, ji označil za „děsivou“. Přidali se k němu další finančníci a odvětví se začalo od Trumpa distancovat. V roce 2022 Schwarzman prohlásil, že přišel čas, aby se „republikánská strana přimkla k nové generaci vůdců“, a naznačil, že už v roce 2024 Trumpa nepodpoří. Trumpovi spojenci si změny kurzu všimli. „Tito lidé ho nikdy nebrali vážně,“ říká finanční veterán blízký prezidentovi i dnes. „Kde byla většina Wall Streetu, když na Trumpa v posledních čtyřech letech útočily soudy? Koho si Wall Street vybral během kampaně? Kamalu Harrisovou, nikoli Trumpa! Proč by se teď měl Trump starat o Wall Street,“ dodává.

Opozice vůči Trumpovi pominula, až když se ukázalo, že by mohl znovu vyhrát. Schwarzman loni v květnu obrátil a hlas pro Trumpa označil za „hlas pro změnu“. A další jej následovali. David Solomon, generální ředitel Goldman Sachs, po vítězství v minulém roce prohlásil, že je ohledně Trumpova prorůstového programu „docela optimistický“. Dimon obhajoval nová cla jako opatření pro národní bezpečnost a pro CNBC uvedl, že by se s nimi lidé měli „smířit“. Privátní kapitálové firmy, jež podporovaly rivalku, věnovaly miliony Trumpově inauguračnímu fondu. V naději, že opět získají vliv. Ale jen málokomu z uvedených a dalších finančníků prezident naslouchá. „Trump se uzavřel do svojí komnaty ozvěn,“ říká šéf jedné soukromé investiční firmy. „Kromě Bessenta tam nejsou žádní lidé s opravdu opačnými názory. Je to na hony vzdálené době, kdy to vyvažoval Gary Cohn,“ líčí.

Ztišené „neloajální“ názory

Samotný Trump ukázal, že se chystá potrestat ty, kdo neprojevují dostatečnou loajalitu. Jeho smysl pro odplatu se projevuje nejsilněji v boji s předními právnickými firmami. Deník Financial Times nastínil, že na společnosti Paul Weiss, Skadden Arps a další byl vyvíjen nátlak, aby poskytly pro bono práci v hodnotě téměř miliardy dolarů (22 miliard korun) na kauzách, které administrativa upřednostňuje. Obávají se přitom, že odporování Bílému domu by mohlo jejich podnikání takřka ochromit. A vrcholoví manažeři si nyní dávají velký pozor na slova, protože i zbrklý komentář může znamenat výtku. „Bojí se ho. Nechtějí, aby to skončilo soudním řízením proti jejich bance či rodině. A jejich představenstva je nabádají, aby drželi jazyk za zuby,“ říká Scaramucci, „a nemáme ani právní firmy, které by je mohly hájit, protože všechny ty velké prezident rychle umlčel…“

Předseda oddělení tržní a investiční strategie Michael Cembalest ze společnosti JPMorgan mrazivý efekt naznačil během dubnové prezentace pro klienty. „Je to poprvé, co jsem absolvoval hovor, během něhož jsem si musel dávat pozor, co říkám, nejen kvůli tomu, zda to odráží náš názor na trhy a ekonomiku. Musel jsem být ostražitý i kvůli tomu, jaký to může mít dopad na firmu a některé kolegy v době, kdy jsou lidé hnáni k odpovědnosti za své názory a věci, které říkají,“ řekl na konci prezentace. Larry Fink, šéf společnosti BlackRock, zase na akci organizace Economic Club v New Yorku odmítl odpovědět na otázku ohledně jeho názoru na způsob, jakým Trump využívá exekutivních příkazů k útokům na právnické firmy včetně hlavního právního poradce BlackRocku, společnosti Skadden. „Pojďme dál,“ řekl jen boss největšího světového správce aktiv.

Výsledkem jsou obavy, zda je Donald Trump, známý svou nepředvídatelností a uzavíráním dohod, odolný vůči ovlivňování. Ti, kdo amerického prezidenta dobře znají, tvrdí, že finančníci prostě nechápou, co je hnacím motorem jeho agendy. „Chce dělat všechno – chce snižovat daně, deregulovat, usnadňovat dohody –, ale tak, aby pomohl lidem, kteří ho zvolili, lidem, kteří žijí ve městech, o jejichž existenci chlápci v New Yorku nemají ani tušení,“ namítá další osoba blízká Trumpovi, která také nesmí veřejně mluvit. „Je to populista, který slouží lidem.“

Co zmrazilo vyhlášená cla

Když se Trump rozhodl ustoupit od zavedení cel, nebylo to proto, že by ho za nitky tahala smetánka z Wall Streetu. Za úsvitu 9. dubna přešly světové finanční trhy do volného pádu a prezident si toho musel všimnout. Dluhopisové trhy „začínaly být trochu nervózní, trochu vystrašené“, řekl později Trump a přiznal, že rostoucí zmatek pozorně sledoval. Jednomu mocnému finančníkovi se však na prezidenta podařilo zapůsobit. Šéf JPMorgan Dimon toho rána jemně, ale nakonec i přesvědčivě argumentoval, proč by měl Trump obchodní válku pozastavit. Jenže Dimon s ním nemluvil v privátním rozhovoru v Mar-a-Lago či Bílém domě. Vystoupil v televizi Fox Business News. Tržní podmínky byly najednou mimořádně nepříznivé až nepřátelské.

„To, že trh s dluhopisy směřoval spíše k chaosu než uklidnění, zlomilo veškeré zažité vzorce obchodování a všichni na Wall Streetu tím byli zaskočení,“ říká Lawrence Summers, bývalý ministr financí a někdejší rektor Harvardovy univerzity (jež se nově dostala do sváru s prezidentem). Summers dodává, že americké státní dluhopisy se najednou obchodovaly podle vzorců připomínajících dluhy rozvíjejícího se trhu. Navíc zároveň s tím docházelo k oslabování dolaru. Zmatek na trhu dluhopisů částečně pramenil z toho, že hedgeové fondy v Japonsku a v USA uzavíraly rizikové „bazické obchody“ s dluhopisy ministerstva financí, což je obskurní strategie s vysokou mírou pákového efektu, která byla dlouho označována za potenciální spouštěč v době paniky. A do toho začali zahraniční investoři, vyděšení Trumpovým bojovným postojem, stahovat peníze ze Spojených států.

Trhliny se projevovaly i jinde. Zamrzly úvěrové trhy, obvykle využívané firmami s nízkým ratingem a soukromými kapitálovými společnostmi, a mimo trh s dluhopisy se ocitly i dobře hodnocené podniky, takzvané blue chipy, což je rarita. A tak po týden trvajícím zmatku prezident USA reciproční cla částečně pozastavil.

„Trumpovi nevadí, že Wall Street schytá pár šrámů, ale nechce, aby se zhroutil celý dům,“ líčí pro Financial Times persona blízká Trumpovi. Skutečnost, že právě trhy ovlivnily Trumpovo rozhodování, jen podtrhuje, že jeho osud je s osudy finančních elit nadále úzce spjat, i když jsou v jeho administrativě stále odsouvány na vedlejší kolej.

Prezident v minovém poli

S tím, jak se Donald Trump snaží přetvořit globální obchodování, musí čelit dalším nášlapným minám ve finančním systému. Soukromý kapitálový sektor v hodnotě třinácti bilionů dolarů (286 bilionů korun), který ovládá čím dál větší část americké ekonomiky a zaměstnává více než deset milionů Američanů, je založen na dluhu. Kvůli dlouhým rokům zadlužování je řada malých a středních podniků křehká a vystavená otřesům. Vzhledem ke zpomalování růstu a zvyšování inflace tak budou soukromé kapitálové společnosti pravděpodobně reagovat snižováním nákladů a pracovních míst, což patrně prohloubí ekonomické potíže. Míra nesplácených závazků je na vzestupu a brzy může vystřelit na neúnosnou úroveň; to by vyvolalo vlnu bankrotů. Pod tlakem se mohou ocitnout i velké penzijní fondy, jež mají značné investice na soukromých trzích.

Trump tvrdí, že chce své plány dotáhnout do konce a je kvůli tomu ochoten ekonomické problémy snášet. „TOHLE JE EKONOMICKÁ REVOLUCE A MY ZVÍTĚZÍME,“ napsal typicky hřmotně v sobotu 5. dubna na sociálních sítích. A Bílý dům v nedávném oficiálním prohlášení uvedl, že „prezident se řídí jediným zájmem, a tím je nejlepší zájem amerického lidu“. Trhy však tlačí dál: výnosy dluhopisů jsou stále vysoké, dolar se propadá a prezidentovo finanční zázemí je nejistější.

„Je zcela zřejmé, že uklidnění nebylo dosaženo. Dolar se (ve dnech 10. a 11. dubna) prudce propadl, výnosy jsou na vysokých úrovních. Lidé čekají, co bude dál,“ říká Summers. Budoucnost prozatím vypadá volatilně. Den osvobození tvrdě „narušil důvěru Wall Streetu a přesvědčení, zda vůbec dokáže předvídat, co Trumpova administrativa udělá,“ říká profesor Joseph Foudy ze Stern School of Business. A uzavírá: „Uvědomuje si, že vše je v podstatě nejisté. Nepředvídatelné.“

Antoine Gara, Amelia Pollardová, James Fontanella-Khan a Eric Platt, FT