Wall Street kritizuje Trumpa, ale dál věří americké ekonomice

Steven Rattner patří k několika velkým investorům, kteří amerického prezidenta Donalda Trumpa kritizují bez obalu. „Podle mého názoru je to nejzkorumpovanější administrativa v dějinách,“ říká šéf rodinné investiční kanceláře Michaela Bloomberga Willett Advisors. Přesto spravované miliardy dál investuje převážně ve Spojených státech.

Tento rozpor dnes podle Rattnera vystihuje širší postoj Wall Street. Mnoho manažerů podle něj považuje charakter, morálku a tón vlády za problematické, vadí jim korupce, tweety i politický křik. Jen málo z nich však lituje, že Trumpa podpořili. Důvod je prostý: finanční sektor z Washingtonu dostal velkou část toho, o co usiloval.

Deregulace jako cena za politické riziko

Rattner, který v 70. letech začínal jako novinář v deníku The New York Times a později přešel do financí, vede Bloombergovu family office od roku 2009. Za vlády Baracka Obamy například řídil státem vedenou insolvenci automobilek General Motors a Chrysler.

Dnes popisuje kalkul, který podle něj Wall Street uzavřela s Trumpovou administrativou. Zmiňuje především deregulaci americké Komise pro cenné papíry SEC. Pod vedením Trumpem dosazeného Paula Atkinse se regulátor snaží těsněji propojit kryptosvět s tradičními financemi. Cenné papíry se mají ve větším rozsahu převádět do podoby tokenů a obchodovat i vypořádávat na blockchainu. Pro banky a správce aktiv to slibuje rychlejší, levnější a efektivnější obchodování – a zároveň to spustilo na Wall Street tokenizační boom.

Podobně vstřícně se podle Rattnera chovají i bankovní dohledové orgány, například v otázce kapitálových požadavků. Finanční průmysl zároveň prosadil, aby drobní investoři mohli ve svých penzijních účtech investovat také do private equity a dalších alternativních aktiv. „To bylo něco, na co Wall Street silně tlačila,“ říká Rattner.

Dalším bodem je rozpočtový balík označovaný jako „big beautiful bill“. Trumpova vláda jím prosadila snížení daní a další pobídky pro firemní investice. Pro finanční sektor tak přínosy převážily nad reputačními a politickými náklady, které s podporou Trumpa souvisely.

Harrisová jako hrozba, Biden jako zklamání

Rattner sám je demokrat a v minulosti shromažďoval finanční podporu pro demokratické kandidáty, zejména pro Hillary Clintonovou. Připomíná však, že Kamalu Harrisovou, která Trumpa ve volbách vyzvala, považovala velká část Wall Street za „komunistku“. Tento výrok ukazuje, jak silně finanční elity vnímaly riziko posunu hospodářské politiky doleva.

Michael Bloomberg, zakladatel stejnojmenné mediální skupiny a bývalý starosta New Yorku, se v roce 2020 sám ucházel o demokratickou prezidentskou nominaci. Později kandidaturu stáhl a uvolnil prostor Joeu Bidenovi, který tehdy Trumpa porazil. Ani Biden však podle Rattnera v americkém byznysu nezískal důvěru. Jeho vláda byla v Corporate America vnímána jako „velmi nepřátelská vůči ekonomice a finančnímu světu“. Rattner k tomu dodává: „V tom neměli úplně nepravdu.“

Sázka na Trumpa ale nebyla bez rizika. Po takzvaném „liberation day“, kdy administrativa překvapivě uvalila vysoká cla prakticky na všechny obchodní partnery, se akciové trhy prudce propadly. Obrat podle textu přineslo až vystoupení Jamieho Dimona, šéfa banky JP Morgan Chase, které Trumpa přimělo ke změně kurzu a odstartovalo úlevovou rally.

Investoři následně setřásli i obavy spojené s válkou v Íránu, kterou Spojené státy a Izrael zahájily na konci února. Velké americké akciové indexy v posledních týdnech opakovaně dosáhly nových rekordů. Hlavním důvodem byly překvapivě silné zisky firem za první čtvrtletí. „Byl jsem optimistický, ale ne dost,“ řekl v polovině května nezávislý kapitálový expert Ed Yardeni.

Yardeni, známý svým příznivým pohledem na americké akcie, zvýšil odhad pro index S&P 500 na konec roku na 8 250 bodů. Proti páteční závěrečné hodnotě by to znamenalo růst o deset procent. Původně čekal, že index v prosinci zakončí na 7 700 bodech.

Další impuls mají dodat velké vstupy na burzu. Nejsledovanější je chystané IPO SpaceX naplánované na 12. června. Očekávaná tržní hodnota 1,75 bilionu dolarů by z něj udělala největší burzovní debut v dějinách. Trhy zároveň podporuje boom kolem umělé inteligence. Na burzu míří i OpenAI, provozovatel ChatGPT, a jeho konkurent Anthropic.

Evropa zůstává příslibem bez výsledku

Během loňských tržních turbulencí Rattner podobně jako řada amerických investorů zvažoval, že posílí investice v Evropě. Od tohoto záměru ale ustoupil. Po zveřejnění strategické zprávy Maria Draghiho o evropské konkurenceschopnosti na konci roku 2024 podle něj vznikl dojem, že se Evropa začíná hýbat. „Byl moment, kdy jsme si říkali: Teď se něco děje,“ vzpomíná.

Podle Rattnera se však od té doby stalo příliš málo. Platí to pro plánovanou bankovní unii i pro produktivitu, v níž Evropa za Spojenými státy zaostává. Přidávají se také rizika plynoucí z válek na Ukrajině a v Íránu. Evropská debata o přilákání kapitálu tak naráží na stejný problém: strategické dokumenty samy o sobě investorům nestačí, pokud po nich nenásledují změny trhu a regulace.

Spojeným státům se proto podle něj investoři dál nemohou vyhnout. Willett Advisors silně investuje do umělé inteligence, včetně firem, které ještě nejsou veřejně obchodované. „Už dobrých 15 let jsme přesvědčeni, že USA jsou nejlepší dům ve špatné čtvrti. A na tomto pohledu se mnoho nezměnilo,“ říká Rattner.

Závěr jeho argumentu není obhajobou Trumpovy vlády, ale popisem investiční logiky. „Nevyškrtnu největší ekonomiku světa ze své investiční mapy jen proto, že osobní korupce ve vládě výrazně vzrostla,“ říká šéf Willett Advisors. O dalším vývoji tak rozhodnou dvě věci: zda Trumpova politika udrží přízeň trhů navzdory geopolitickým a celním rizikům a zda Evropa dokáže proměnit strategické zprávy v kroky, které investory přesvědčí.