EU se závislosti na plynu v dohledné době nezbaví
Zatímco nabídka zemního plynu je poměrně stabilní, poptávka v EU je obtížně předvídatelná.
„Předpoklad evropské energetické politiky, že poptávka po zemním plynu do roku 2030 se sníží na polovinu, se zdá být je zbožným přáním,“ uvedla Patricia Commun, ekonomka a profesorka pařížské Université de Cergy-Pontoise. Ta vystoupila na konferenci o tržních selháních v evropské energetice, která se konala na pražské Anglo-American University (AAU).
„Cíle EU v pokrytí větrnými a vodíkovými zdroji se nedaří plnit. Předpokládaných 510 GW větrných elektráren do roku 2030 by vyžadovalo roční přírůstek výkonu o 36 GW. Vloni to přitom bylo jen 15 GW a na příštích pět let Mezinárodní energetická agentura očekává pouze 17 GW přírůstky,“ komentovala alternativy k tradičním zdrojům Patricia Commun a doplnila: „Plynové zdroje zůstávají nepostradatelných komplementem obnovitelných zdrojů. A ve vytápění by přechod na jiné energetické zdroje nesl vysoké náklady pro všechny evropské země.“
Plyn dodnes představuje více než pětinu primární energetické spotřeby v EU a celosvětově uspokojuje poptávka po energiích z 23 %. Přestože EU masivně navyšuje kapacity na LNG a ceny plynu již několik měsíců klesají, dlouhodobě je významná část LNG už vykoupena, a to především asijskými ekonomikami. Navíc Čína probouzející se do obnoveného ekonomického růstu může vyvolat napětí na globálním trhu s plynem.
Ceny se tedy mohou opět rozkolísat. Správnou odpovědí však podle Commun není cenová regulace, například formou cenových stropů, a to ani přes zkušenost s loňskou obří volatilitou, kdy ceny plynu překonaly historické rekordy přesahující 300 eur za MWh. Řešením jsou podle ní především dlouhodobé kontrakty EU na LNG, zintenzivnění průzkumu a těžby v Evropě doprovázené ukládáním CO2, rozvoj jaderné energetiky spolu s obnovitelnými zdroji a odpovídající posilování energetické infrastruktury.
Trh s energiemi v EU trpí ve srovnání s dalšími světovými trhy velkými neznámými. Petr Bartoň, hlavní ekonom Natland Investment Group, na konferenci AAU upozornil na hlavní praktické otázky, a to zda bude EU nakupovat jako celek plyn z vnějšku, jak bude financována jaderná energetika, jak budou dále rostoucí přeshraniční toky elektřiny ovlivňovat stabilitu sítě anebo jak dlouho bude trvat bojkot ruských energetických surovin.
O potenciálu obnovitelných zdrojů v Evropě a rozvoji spolupráce formou posilování přeshraničních sítí a obchodu s elektřinou referoval na konferenci na své alma-mater Gordan Pejic, ředitel GE Kosovo. Jako další krok k tržně vedené stabilizaci rozkolísaných evropských trhů v energetice informoval o nově založené energetické burze ADEX, která pokrývá alpsko-adriaticko-podunajský region, s cílem zvýšit objem mezinárodního obchodu s elektřinou v oblasti střední a východní Evropy.
