Euro zatím nechceme. Vláda přitom získala kuchařku

Vláda Petra Fialy se minulý týden neshodla na jmenování národního koordinátora pro euro. Tím de facto padá možnost, že by stávající kabinet ve zbytku svého funkčního období zahájil proces přístupu do eurozóny. Podle zdrojů týdeníku Euro blízkých vládě bylo pro přijetí usnesení o vzniku postu euro koordinátora zapotřebí devět hlasů, pro jich však bylo pouze sedm.

Nápad nezískal podporu zejména u ministrů za ODS a KDU-ČSL. Podle našeho zjištění padá i možnost, že by se na takovém vývoji něco změnilo po začátku příštího roku, kdy ČNB oznámí ekonomické výsledky Česka za tento rok. „Bohužel to nevypadá, že by ekonomické výsledky za rok 2024 mohly ještě změnit něco na vůli současné vlády činit jakékoli přípravné kroky směrem k euru. Ani dnes totiž důvodem k odmítnutí nebyly pochybnosti o ekonomické připravenosti Česka k takovému kroku. Zásadním argumentem bylo hlavně to, že k němu není politická podpora. Nicméně my budeme usilovat o to, aby toto téma nezmizelo z veřejného prostoru a podpora společné měny u nás dále posilovala. Dříve nebo později stejně euro v Česku zavedeno bude,“ řekl Euru ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Ekonom a člen expertní skupiny Národní ekonomické rady vlády (NERV) Aleš Rod nepředpokládal od začátku stávající vlády, že by proces přijetí eura dokázala nastartovat. „Prakticky hned od prvních měsíců vládnutí kabinetu Petra Fialy, kdy dozníval covid-19, uhodila energetická krize a Putin napadl Ukrajinu, bylo zřejmé, že téma euro je natolik složité a komplexní, že jej vláda nemá šanci uchopit a prosadit v konkurenci dalších, palčivějších témat,“ řekl Rod týdeníku Euro. Ředitel výzkumu v Centru ekonomických a tržních analýz (CETA) považuje odklad eurootázky za odraz stávající situace v české politice.

„Za prvé máme čerstvě rekonstruovanou vládu, v níž jsou čtyři strany s vlastními zájmy, i když vystupují v jednom bloku 104 poslanců. Za druhé je rok do voleb, kdy je prakticky nemožné stihnout cokoli relevantního. Za třetí – z hlediska předvolební kampaně by vytvoření další pozice, byť nákladově zcela irelevantní k velikosti státních výdajů, mohlo být veřejností vnímáno spíše negativně. Tipuji, že volič medián spíše nechce euro a nemá rád vytváření nových agend. A za čtvrté, a tím nebagatelizuji hlasy podnikatelů volajících po euru, česká ekonomika má mnohem větší problémy, které musíme řešit tak jako tak, s eurem, či s korunou,“ dodal člen NERV.

Očekávaný dokument

Fialova vláda podle zjištění týdeníku Euro získala před svým hlasováním o vzniku koordinátora pro euro důležitý dokument týkající se přijetí společné evropské měny. Strategický materiál vytvořila skupina ekonomů NERV na zadání Fialova kabinetu z letošního února. Úkolem bylo vypracovat hodnocení přínosů a rizik vstupu Česka do Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II).

V dokumentu, do něhož jsme nahlédli, ekonomové představili několik závěrů a důležitých sdělení. Jedním z nich je, že klíčové před vstupem do eurozóny je zvládnout domácí úkoly – tedy klíčové strukturální reformy, které Česku stále chybí.

„Strukturální reformy jsou nezbytné pro prosperitu ekonomiky bez ohledu na přijetí společné měny, nicméně v perspektivě přijetí eura nabývají na důležitosti,“ uvedla náměstkyně ministra pro evropské záležitosti Pavlína Žáková v rozhovoru pro týdeník Euro.

Experti z NERV doporučili vládě, aby přistoupení do systému směnných kurzů trvalo co nejkratší dobu a dopředu se jasně stanovil termín vstupu do eurozóny. „Stanovení data vstupu do eurozóny je užitečné pro ukotvení očekávání ze strany byznysu, finančních institucí i domácností. Umožnilo by stanovit jasný harmonogram vstupu do eurozóny, aby se všichni aktéři mohli na přijetí eura připravit, a to včetně nezbytných legislativních úprav,“ uvedla náměstkyně Žáková.

K dalším závěrům expertní skupiny patří upozornění, že k přijetí eura chybí politická shoda a společenská podpora. NERV doporučil, aby celý proces (trvající zhruba tři roky) proběhl v rámci funkčního období jedné vlády – tak, aby proces zahajoval a končil totožný vládní kabinet.

„Minimálně je potřeba mít politickou dohodu v rámci vládnoucího uskupení. Podpora napříč politickým spektrem by byla žádoucí, ale ani v zemích, které dosud euro přijímaly, ne vždy všechny hlavní politické strany přijetí eura podporovaly. Pokud jde o veřejné mínění, například u všech pobaltských zemí byla podpora dva roky před přijetím eura kolem 42 procent, dnes se pohybuje mezi 62 a 84 procenty,“ popsala Žáková. Uvedla i příklad Slovenska, kde přijetí eura dotáhl stávající premiér a kritik EU Robert Fico. „V roce 2005 Fico ještě z opozice ve svých projevech vyjadřoval skepsi vůči takzvaně nucenému přijetí eura, a zejména vůči reformám, které tehdejší Dzurindova vláda prosazovala. Po nástupu do vlády v roce 2006 ovšem Fico (i kvůli tlaku finančních trhů) v procesu přijetí eura i v nastolených reformách pokračoval,“ připomněla náměstkyně ministra pro evropské záležitosti.

Nižší náklady, snazší financování

Rizika přijetí eura ekonomové z hlediska dopadů na jednotlivé segmenty ekonomiky vyhodnotili jako nízká. U nízkopříjmových domácností a finančního sektoru pak vyhodnotili rizika jako střední. Hlavní přínosy přijetí eura jsou podle skupiny nižší transakční náklady a nižší kurzové náklady pro všechny sektory ekonomiky, zejména pak pro exportní podniky. „Na nich je česká ekonomika postavena. Přijetí eura by firmám umožnilo snazší plánování a větší zapojení do vnitřního trhu, což by mohlo přinést impulz pro zahraniční obchod. Díky přijetí eura by firmy i veřejný sektor také získaly snazší přístup k financování investic, protože úvěry v euru jsou poskytovány ve větším rozsahu a s nižšími úrokovými sazbami než úvěry v korunách,“ řekla Euru náměstkyně Žáková.

A dodala: „V neposlední řadě je dalším přínosem eura možnost snadno porovnat ceny doma a v zahraničí, což obecně vytváří tlak na snižování cen. Pro stát i obce by vstup do eurozóny přinesl i zjednodušení řízení fondů EU, kde kvůli nejistotě kurzového vývoje dochází ke zbytečným ztrátám.“