Evropa ladí obchod s Austrálií, hovězí drhne
Dohoda EU s Austrálií je na dosah. Spor o hovězí však ukazuje limity evropské ochoty otevírat citlivý zemědělský trh.
Evropská unie se po letech vyjednávání přiblížila uzavření dohody o volném obchodu s Austrálií. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová signalizuje finální fázi rozhovorů a podle zákulisních informací zvažuje cestu do Canberry, kde by mohla být dohoda podepsána. Formální shoda ale zatím chybí.
V Bruselu je dohoda vnímána jako součást širší strategie: diverzifikovat obchodní vazby a snížit závislosti v době rostoucího geopolitického napětí. EU chce posílit schopnost ovlivňovat pravidla globálního obchodu a současně zajistit stabilnější dodávky klíčových surovin.
Obchod jako reakce na tlak velmocí
Zrychlení jednání není náhodné. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa znovu sáhly k clům, zatímco Čína omezuje vývoz některých strategických materiálů. Pro EU i Austrálii to znamená totéž: hledat spolehlivější partnery mezi podobně smýšlejícími ekonomikami.
Tomu odpovídá i širší aktivita Bruselu. Vedle Austrálie posouvá EU vpřed i dohody s Indií a jihoamerickým blokem Mercosur. Po letech stagnace se obchodní politika vrací do centra pozornosti – nikoli jako nástroj liberalizace, ale jako součást geopolitiky.
Na pracovní úrovni se jednání posouvají. Eurokomisař Maroš Šefčovič po rozhovorech s australským ministrem Donem Farrellem uvedl, že obě strany míří „správným směrem“. Takové formulace v diplomacii obvykle znamenají: dohoda je blízko, ale politicky citlivé body zůstávají.
Farmáři drží červenou linii
Tím hlavním je zemědělství. Austrálie chce větší kvóty pro export hovězího masa na evropský trh. Pro Brusel je to problém, který přesahuje obchodní čísla. Evropské zemědělství je silně regulované a politicky chráněné; otevření trhu by zasáhlo domácí producenty.
Zkušenost s dohodou s Mercosurem ukazuje, jak výbušné téma to je. Evropské farmářské protesty dokázaly obchodní smlouvy zablokovat i v pokročilé fázi. Politické náklady liberalizace tak mohou převýšit její ekonomické přínosy.
Výsledek jednání proto nebude záviset jen na ekonomických argumentech, ale na schopnosti najít kompromis, který bude přijatelný i pro citlivé domácí skupiny. Pokud se to podaří, dohoda může být uzavřena během dnů. Pokud ne, zůstane dalším příkladem toho, jak geopolitika tlačí na otevřenost, zatímco domácí politika ji brzdí.
