Evropa na koksu

O rekordech v ekonomických magazínech většinou píšeme rádi. Tento však patří k těm neblahým, smutným. V antverpském přístavu loni celníci zabavili 116 tun kokainu. To je historický rekord. A během poslední deká­dy se množství kokainu zadrženého v Antverpách více než zdvacetinásobilo! Stejné příběhy ovšem nabízejí i další velké evropské přístavy. Například německý Hamburk hlásí nárůst zabaveného kokainu během posledních pěti let o pět set procent.

Celkově v roce 2021 (novější celo­evropské statistiky nejsou k dispozici) celníci zemí EU zkonfiskovali zhruba 500 tun drog a více než 300 tun z toho byl právě kokain. Podle letošní zprávy agentury EU monitorující drogy a závislosti (EMCDDA) připadá 70 procent záchytů právě na přístavy. Evropská komise odhaduje hodnotu trhu s drogami v EU na přinejmenším 31 miliard eur, z toho největší podíl tvoří obchod s konopím (39 procent) a s kokainem (37 procent).

A právě byznys s drogou vyráběnou z listů jihoamerické rostliny koka roste v Evropě suverénně nejrychleji. Podle nejnovější zprávy zmíněné agentury EMCDDA datované rokem 2024 se množství zabaveného kokainu v EU za posled­ních deset let zvýšilo o více než 400 procent. O něco méně se za stejné období zvýšilo množství konfiskovaných konopných drog, a to zhruba o 260 procent. Objem záchytu ostatních drog – například heroinu, metamfetaminu a dalších – za uplynulou dekádu buď v podstatě stagnoval, nebo dokonce mírně klesl. Nelze se tedy divit, že agentura EMCDDA ve zmíněné zprávě píše: „Klíčovou hrozbou je také potenciální vznik nových vzorců spotřeby v Evropě, a to kvůli dostupnosti levných a vysoce účinných nebo čistých drog. To platí zejména pro kokain, jehož dostupnost je bezprecedentní.“

Evropě blikají varovné kontrolky

O jak závažný problém se jedná, potvrzuje i fakt, že se v půlce května sešli ministři vnitra Německa, Belgie, Francie, Itálie, Španělska a Nizozemska právě v Hamburku. Na setkání dorazili i jejich kolegové z jihoamerických zemí. „Musíme zajistit, aby naše námořní přístavy byly tak bezpečné, aby již nemohly být vstupními body pro tuny kokainu. Proto se scházíme v Hamburku. Chceme se úzce mezinárodně koordinovat a nadále prosazovat boj proti drogovým kartelům,“ napsala před setkáním němec­ká ministryně vnitra Nancy Faeserová na síti X, na někdejším Twitteru.

Kokain obvykle putuje v přepravních kontejnerech z Jižní Ameriky a nejdůležitějšími překladišti jsou námořní přístavy. Eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni letos v lednu prohlásil: „Evropa má problém s drogami – a ten se zhoršuje.“ Existují také signály o posunu role Evropy v celosvětovém obchodu s kokainem. Je to patrné v rostoucím využívání Evropské unie jako tranzitního místa pro zásilky kokainu do jiných regio­nů a stále větším přesouvání některých fází výroby kokainu do Evropské unie.

Podle EMCDDA a Europolu existují důkazy, že v tomto ohledu spolupracují latinskoamerické a evropské zločinecké sítě. To obnáší (zřídka detekované) pašování velkého množství kokové pasty a kokainové báze do Evropy k dalšímu zpracování na kokain hydrochlorid. Dovoz kokainové báze do EU rovněž zvyšuje riziko rozšířené nabídky nových kokainových produktů vhodných ke kouření. Jde zejména o takzvaný crack, který je navíc nebezpečnější a návykovější než samotný kokain.

Bezpečnostní úřady předpokládají, že rekordní nálezy v evropských přístavech jsou důkazem obecně narůstajícího množství kokainu pro Evropu. Mezi celníky se předpokládá, že na kaž­dý nalezený kilogram kokainu připadá dalších devět neobjevených. Evropské přístavy, v popředí zejména Antverpy a Rotterdam, zažívají skutečnou záplavu „koksu“. „Evropa nahradila USA jako největší trh s kokainem na světě a vyvíjí se v globální centrum pro obchod s drogami,“ varoval loni v říjnu Margaritis Schinas, místo­předseda Evropské komise, s tím, že komise považuje zločinecký komplex spojený s obchodováním s drogami za jednu z největších bezpečnostních hrozeb pro celou Unii.

Nekontrolovatelný příliv drog zároveň začíná ohrožovat i legální obchodní toky. Časový tlak v přístavech je velký, protože prodlužování pobytu obřích kontejnerových lodí vyjde přepravní společnosti, obchodníky a nakonec i spotřebitele draho. Je proto důležité najít rovnováhu mezi účinnými bezpečnostními kontrolami a přiměřenou dobou odbavení dovezeného nákladu. V současné době se kontroluje pouze deset procent kontejnerů z Jižní Ameriky a 1,5 procenta kontejnerů celkově v Evropě, což na účinný boj proti obchodu s drogami nestačí.

Násilí, korupce, gangy, vraždy

Navíc pašování drog není uzavřený problém. Belgické Antverpy již bohužel názorně ukazují, co znamená rostoucí množství drog pro přístavní město a jeho obyvatele. Obchody s drogami přinášejí násilí a korupci, soupeřící zločinecké klany bojují o nadvládu, někdy i na ulici. Zločinci rekrutují nezletilé, aby pomáhali dostat horké zboží z přístavu. Jak potvrzují i statistiky, ke každé druhé vraždě v EU dochází v souvislosti s pašováním drog. Belgie i Nizozemsko již bolestně zaznamenaly, že obchodování s drogami vedlo k celkovému nárůstu násilí páchaného pomocí zbraní.

V Bruselu nyní dochází k přestřelkám skoro každý týden, a to dokonce i v těch nejluxusnějších čtvrtích. Stále častější jsou i bombové útoky a výhrůžky namířené proti veřejným činitelům, nezřídka spojované právě s drogovou mafií. Loni tak byla nizozemská policie povolána devětsetkrát k útokům a pokusům o tyto útoky se zápalnými bombami. Letos to bude asi ještě mnohem více. Jen do poloviny března tamní vyšetřovatelé evidovali 250 takových případů. A drzost narko­mafie jde ještě dále. Například loni se drogové gangy vyzbrojené automatickými zbraněmi a mačetami třikrát pokusily násilím získat zpět zásilky kokainu zabavené v antverpském přístavu. I proto v Antverpách a dalších belgických městech bezpečnostní orgány zareagovaly a zvýšily kontrolní tlak přímo v přístavech. „Musíme jim co nejvíce ztížit život,“ řekla počátkem května belgická ministry­ně vnitra Annelies Verlindenová.

I proto drogové gangy hledají alternativy a přemísťují své operace do jiných přístavů. Kokain tak nově končí v Helsingborgu ve Švédsku, v portugalském Sines, Algeciras ve Španělsku a také v německém Hamburku. Projevuje se to i na číslech: zatímco v letech 2021 a 2022 se množství kokainu zabaveného v Německu pohybovalo kolem 20 tun ročně, loni to bylo podle předběžných údajů již 43 tun. Pro srovnání, ještě v roce 2019 šlo jen o deset tun a do roku 2016 tento údaj zřídka přesahoval tři tuny.

Výrazný nárůst dovozu kokainu přes německé námořní přístavy je varovným signálem. „Vývoj v Rotterdamu a Antver­pách ukázal, že rostoucí spotřeba drog a jejich pašování jsou doprovázeny nebezpečnou expanzí organizovaného zločinu jako celku. Tomu musíme v Ham­burku zabránit,“ prohlásil starosta Peter  Tschentscher. Ví proč. Z loňských němec­kých 43 tun kokainu jich celých 35 celníci a policie zabavili právě v hamburských docích. I proto nyní stojí boj proti dovozu drog na předním místě politického programu vedení druhého největšího německého města a existuje několik iniciativ na omezení pašování narkotik.

Na konci loňského roku vytvořili veřejní a soukromí aktéři, Spolkový kriminální úřad BKA, celní a obchodní společnosti Alianci bezpečný přístav Hamburk (Alliance Safe Harbor of Hamburg). Společné bezpečnostní centrum má za úkol lépe propojit všechny zúčastněné.

Další iniciativou, jež má přispět k omezení přílivu kokainu do Evropy, je Evropská aliance přístavů. Ta byla spuštěna Evropskou komisí koncem ledna a jejím cílem je propojit všechny zúčastněné strany a najít řešení na ochranu přístavů. Výsledkem by měla být užší spolupráce celních a vyšetřovacích složek se správou přístavů a soukromými logistickými a lodními společnostmi.

Přístavy, které spolu v komerční oblasti soutěží, by měly v alianci spolupracovat. Podle eurokomisařky pro vnitřní záležitosti Ylvy Johanssonové neexistuje žádná alternativa: „Nestačí zatýkat a stíhat na ulici jednotlivce, kteří nosí zbraně nebo obchodují s drogami. Musíme jít po celé síti. A bojovat proti síti zase vyžaduje síť. Brutální následky obchodování s drogami jsou stejně velké jako hrozba terorismu.“

Nejedná se přitom o prázdné poli­tické proklamace. Komise vyčlenila 200 milionů eur na financování moderního vybavení, které pomůže celním úředníkům v EU skenovat kontejnery a účinněji kontrolovat dovoz. Kromě toho se má boj s drogovou mafií posílit i v oblasti donucovacích operací v přístavech, a to zvýšenou spoluprací mezi členskými státy, Evropskou komisí, Europolem, Eurojustem, Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO) a evropskou multidisciplinární platformou proti hrozbám trestné činnosti (EMPACT).

Logistická výzva, nápadité skrýše

Při boji proti pašování drog je třeba vždy najít kompromis mezi komerčními potřebami a bezpečností. Bez rychlé manipulace s kontejnery a se zbožím, krátkou dobou vykládky nebo nakládky lodí by přístavy ekonomicky nefungovaly. Inspekce a celní odbavení by pokud možno neměly prodlužovat dobu nečinnosti lodí a narušovat plynulost obchodu. Pro představu: 74 procent veškerého zboží vstupujícího nebo opouštějícího Evropskou unii prochází právě přes přístavy.

Pátrání po drogách ztěžuje i fakt, že pašeráci je ukrývají velmi vychytrale. Oblíbeným místem pro uchovávání drog jsou chlazené nádoby s čerstvými produkty, jež vyžadují co nejrychlejší odbavení. Tak se využívají například útroby zmrazeného tuňáka či boxy s mořskými plody. Například začátkem února přístavní úřady v britském Southamptonu zabavily 5,7 tuny kokainu v hodnotě přibližně 450 milionů liber v zásilce banánů z Jižní Ameriky. Šlo o největší záchyt tvrdých drog v historii Velké Británie. „V poslední době jsme zaznamenali vysoké úrovně záchytů v celé Evropě, ale jsme na trhu s kokainem, kde produkce v Jižní Americe stále roste. V Kolumbii od roku 2020 vzrostla produkce listů koky o více než 40 procent,“ řekl BBC Andy Mason z britského Národního kriminálního úřadu s tím, že jen ve Velké Británii se ročně prodá kokain za čtyři miliardy liber.

Další častou metodou pašování kokainu je připevnění drogy k trupu lodí pod vodou pomocí magnetů, lan, nebo dokonce přivařením boxu s narkotikem. Dodávky pak vyzvedávají potápěči najatí drogovou mafií. Odhalení takových zásilek samozřejmě vyžaduje nasazení policistů ve skafandrech.

Podle nizozemské státní tajemnice pro cla Aukje de Vrieseové bývá v Antverpách nasazen potápěčský tým z nizozemské celní správy, aby pomohl belgickým úřadům s takovými kontrolami. Některé gangy volí i originální taktiku vyzvednutí drog, když po­užívají kontejnery jako jakéhosi trojského koně. Pomocníci pašeráků se schovají do prázdného kontejneru, který je následně přesunut do přístavu. V noci tito mladíci vyberou kokain z úkrytů a vrátí se do svého původního kontejneru, který je poté vyzvednut z přístavu. Celá operace často trvá několik dní.

Pokud se někomu výše popsané praktiky zdají komplikované a drahé, finanční motivace mafiánů je opravdu veliká. Zatímco v Kolumbii se kilogram kokainu prodává za dva tisíce dolarů, v USA vynese až 25 tisíc dolarů, 35 tisíc dolarů v Evropě, 50 tisíc dolarů v Asii a až 100 tisíc dolarů v Austrálii (a to některé zdroje udávají pro Austrálii i cenu kolem 180 tisíc dolarů a ještě před rokem to prý bylo i 400 tisíc dolarů – pozn. red.). Pakliže se to někomu zdá hodně, vězte, že ceny v posledních letech klesly. Ještě před pěti lety byly například v Evropě o třetinu až polovinu vyšší.

Odhalení praktik narkomafií brání i rozloha přístavů. Například ten antverp­ský se rozprostírá na ploše, kam by se vešlo více než 22 tisíc fotbalových hřišť. I proto je třeba při odhalování operací narkomafie začít extenzivně používat techniku. Rotterdam se od loňského května stal prvním velkým přístavem využívajícím drony, jež pomocí termovizních kamer hlídají pašeráky drog nebo sledují podezřelé pohyby zásilek. Kromě toho se belgické přístavní orgány zavázaly, že do roku 2028 budou skenovat všechny kontejnery přiřazené k určité úrovni rizika. K urychlení kontrol má také významně přispět pořízení nových mobilních skenerů, které se namontují na nákladní automobily. Lze je totiž po­užít k důkladnější kontrole mnohem většího počtu kontejnerů než u pevně insta­lovaných systémů.

Slabina? Lidský faktor

Klíčovou roli sehrávají i samotní pracovníci přístavů a přepravních společností. Potvrzuje to březnová zpráva Europolu, kde se píše, že zločinecké skupiny při pašování svého zboží do Evropské unie spoléhají na „místní sítě uplacených pracovníků přímo z přístavů“. Ve stejném duchu mluví i eurokomisařka Johanssonová: „Všechno to obchodování s drogami v našich přístavech by nebylo možné bez korupce.“

Ukazuje se, že drogová mafie cíleně nabírá přístavní dělníky a láká je často velkými finančními částkami, aby jim pomáhali se získáváním drog z kontejnerů. Obchod s drogami přes přístavy funguje pouze prostřednictvím zasvěcených osob s přístupem k terminálům nebo lodním společnostem, jak zdůraznil nedávno i hamburský starosta Tschentscher. Další oblíbenou taktikou narkomafie, která se neobejde bez zapojení námořníků, je vyhazování boxů s kokainem do moře ještě před příjezdem do přístavu. Následně je vyzvednou motorové čluny najaté drogovými gangy.

I proto mají do budoucna procházet přísnějšími bezpečnostními prověrkami i přístavní pracovníci. Což je obří výzva – v evropských přístavech je napřímo zaměstnáno 1,5 milionu lidí, další milio­ny zaměstnanců mají logistické společnosti, které zajišťují transport zboží a pasažérů do přístavů a z nich. Právě zaměření se na personál může sehrát zásadní roli. V roce 2022 informovala agentura Bloomberg o balkánských ganzích působících v Nizozemsku a Belgii, které více než deset let infiltrovaly přímo posádky kontejnerových lodí.

„Neexistuje žádné zázračné řešení. Ale jsem přesvědčen, že dokážeme zlomit páteř mafie, tedy její obchodní model,“ vyjádřil v polovině května naději Paul Van Tigchelt, belgický místopředseda vlády, ministr spravedlnosti a záležitostí Severního moře. Věří, že se silný kokainový příliv k evropským břehům přece jen podaří omezit.