
Evropská komise rozšíří výjimku z dluhových pravidel
Brusel chce kvůli energetické krizi uvolnit dluhová pravidla. Nový prostor by ale mohl konkurovat výdajům na obranu.
Evropská komise chce v reakci na energetickou krizi vyvolanou válkou v Íránu dále uvolnit unijní pravidla pro veřejné zadlužení. Podle návrhu bruselské exekutivy by členské státy mohly vyšší dluh nově využít také na investice do energetické transformace. Tyto výdaje by spadaly pod již existující výjimku z dluhových pravidel, která byla původně určena pro obranné výdaje.
Komise tím chce umožnit vyšší veřejné investice do opatření, která snižují závislost EU na dovážených fosilních palivech. Týkat se mají projektů realizovaných od února 2026. Nová pravidla by členským státům otevřela dodatečný prostor pro financování energetických projektů prostřednictvím vyššího zadlužení. Zároveň však platí, že stejný prostor v rozpočtových pravidlech měl sloužit především vojenskému posilování.
Obranná výjimka dostává nový účel
Od loňského roku mohou státy EU po podání žádosti překročit běžné dluhové limity, pokud jde o investice do obrany. Tuto možnost již využívá řada členských států. Během čtyř let mohou vydat dodatečně až 1,5 procenta svého hrubého domácího produktu na obranu, aniž by jim hrozilo takzvané řízení kvůli nadměrnému schodku.
Podle nového návrhu Komise by bylo možné část tohoto rámce v letech 2026, 2027 a 2028 použít také na energetická opatření. V každém z těchto let by šlo maximálně o 0,3 procenta HDP, například na podporu fotovoltaiky nebo investice do energetické účinnosti. Za celé tříleté období by však platil strop 0,6 procenta HDP.
Stejný prostor pro energii i zbrojení
Právě zde vzniká politický konflikt. Výdaje na obranu a energetiku by soutěžily o tentýž fiskální prostor. V Bruselu proto existují obavy, že původní účel výjimky — rychlejší přezbrojení Evropy — by mohl ustoupit do pozadí.
Komise přitom sama odhaduje, že kvůli ruské útočné válce budou v příštích letech zapotřebí dodatečné obranné investice ve výši zhruba 500 miliard eur. Proto se EU loni dohodla na takzvané národní únikové doložce zakotvené v pravidlech pro veřejné finance. Ta má státům umožnit zvýšit výdaje na obranu, aniž by automaticky porušily rozpočtový rámec.
Za normálních okolností platí v Evropské unii přísné hranice pro dluh a nové schodky členských států. Veřejný dluh by neměl překročit 60 procent ekonomického výkonu země a roční deficit má zůstat pod třemi procenty HDP. Cílem těchto pravidel je udržet veřejné finance členských států pod kontrolou. Výjimky proto vždy otevírají otázku, na jaký účel mají být použity a kdo za ně politicky ponese odpovědnost.
Itálie tlačila na zvláštní režim
O větší volnost při využívání veřejných peněz na zvládání energetické krize usilovala zejména Itálie. Premiérka Giorgia Meloniová v dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové požadovala zvláštní režim podobný tomu, který platí pro obranné výdaje.
Eurokomisař pro hospodářství Valdis Dombrovskis však zdůraznil, že nový prostor nesmí sloužit k dotování cen fosilních paliv. Pod takové opatření by spadala například Itálií schválená nižší daň z benzinu. Komise tím vymezuje rozdíl mezi krátkodobou podporou spotřeby fosilních paliv a investicemi, které mají závislost na nich snížit.
Na větší flexibilitu v unijních dluhových pravidlech tlačilo také Španělsko. Jeho vláda požaduje, aby se některé energetické a transformační výdaje spojené se zelenou modernizací posuzovaly jinak než běžné státní výdaje.
Tlak na změnu pravidel zesílil poté, co byla kvůli válce v Íránu fakticky uzavřena Hormuzská úžina, důležitá trasa světového obchodu s ropou. Ceny ropy následně prudce vzrostly. Vyšší ceny energií dopadají na podniky i domácnosti a zvyšují politický tlak na vlády, aby reagovaly.
Další vývoj bude záviset na tom, jak členské státy návrh Komise přijmou a jak přesně bude vymezena hranice mezi energetickými investicemi a běžnou podporou cen. Rozhodovat se tak bude nejen o rozsahu pomoci při energetické krizi, ale i o tom, zda se obranná výjimka nestane širším nástrojem pro financování dalších politických priorit.


