Evropská obilnice se mění na domácí
Ukrajina se pokouší nahradit vývoz obilí přes zablokované přístavy železniční dopravou. Země se bude soustředit na domácí spotřebu.
Dvacet milionů tun pšenice a kukuřice z loňské sklizně ještě čeká na Ukrajině na export do Evropy. Země své obilí tradičně vyváží skrze černomořské terminály, což však kvůli probíhající válce není možné. Ruské vojenské lodě blokují ukrajinské přístavy, kde je tak nyní uvězněna asi stovka nákladních plavidel. Proto Kyjev přišel s náhradním řešením: zrniny mají nově putovat po kolejích.
První dodávky se uskutečnily již koncem března. Vývoz touto cestou má pokračovat a podle odhadu ukrajinských úřadů tak bude možné dodat na světové trhy až šest set tisíc tun obilí měsíčně. To je dobrá zpráva – Ukrajina je celosvětově čtvrtým největším exportérem kukuřice a pátým největším v případě pšenice, i proto se jí někdy říká obilnice Evropy.
Závislost na moři
Problém s exportem zemědělských komodit z této východoevropské země přitom stále není zcela vyřešen. Před vypuknutím války Ukrajina každý měsíc přes přístavy na pobřeží Černého moře vyvážela více než pět milionů tun obilí, celkově se námořní cestou k zákazníkům dostávalo 98 procent exportu ukrajinských agrárních produktů. Kapacita železniční dopravy je mnohem menší než v případě obrovských nákladních lodí, navíc je železnice aktuálně využívaná i k přepravě válečných uprchlíků
a humanitární a vojenské pomoci na Ukrajinu, což omezuje možnosti transportu zemědělských komodit.
Výzkumná agentura APK-Inform, jež se zaměřuje na region bývalého Sovětského svazu, odhaduje, že ukrajinský export obilí měl v období od července 2021 do června 2022 dosáhnout objemu celkem 44 milionů tun. Kvůli logistickým problémům způsobeným ruskou invazí agentura očekává, že zemi letos od března do června opustí pouze milion tun obilí. „Potíže s logistikou přetrvávají,“ píše ve své zprávě agentura APK-Inform.
Vážnost situace potvrdil i ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj. „Namísto nasmlouvaných milionů dodáváme jen statisíce tun obilí měsíčně. Dopad na globální trhy je přímý, dramatický a velký. A pokračuje. Každým dnem bude situace obtížnější a obtížnější,“ prohlásil Solskyj poslední březnovou sobotu s tím, že situace se zlepší jen s koncem války.
Neradostné vyhlídky
Ministrova slova potvrzuje i vývoj ceny pšenice na světových burzách. Ta sice po strmém nárůstu začátkem března poněkud klesla, ale i tak je přibližně o 40 procent dražší než před ruskou invazí, a to už v té době stála mnohem více než loni. Mnohé chudší, zejména africké státy si nemohou za takové ceny dovolit pšenici nakupovat. Profesor agrární ekonomiky univerzity v německém Bonnu Matin Qaim odhaduje, že v důsledku růstu cen obilnin se počet hladovějících na světě zvýší až o sto milionů osob. Zároveň omezení exportu stojí ukrajinské farmáře velké peníze. Předseda ukrajinského obilného sdružení Mykola Gorbačov odhadl, že ztráty z neuskutečněných obchodů s pšenicí mohou dosáhnout hodnoty až šest miliard amerických dolarů.
Navíc se nyní nehraje jen o loňskou, ale i letošní sklizeň. Březen je obdobím, kdy se sejí takzvané jařiny, tedy plodiny, které sklízejí v létě. Do 24. března se ukrajinským farmářům podařilo jařinami osadit 150 tisíc hektarů půdy. „Farmáři z oblasti kolem Chersonu, Oděsy a Mykolajiva navzdory aktuální situaci spustili osevní kampaň,“ řekl náměstek ukrajinského ministra zemědělství Taras Vysockij a dodal, že přes snahu ukrajinských zemědělců klesne výměra obdělávané půdy o 30 procent.
Značně se rovněž změní struktura tamní zemědělské produkce. Sníží se plocha osetá plodinami s vysokou marží, jako jsou slunečnice a kukuřice, jež směřují z velké části na export. „Farmáři zároveň zasadí více plodin, které se snadněji pěstují a jsou důležité pro potravinovou bezpečnost. Budou tedy sázet více hrachu, ječmene a ovsa. Tyto plodiny byly dosud spíše v menšině, ale jsou důležité pro výživu obyvatel naší země. Přecházíme tedy od exportních plodin k potravinářským plodinám pro domácí spotřebu,“ doplnil Vysockij.
I z tohoto důvodu je zřejmé, že tlak na ceny obilnin a dalších zemědělských komodit masivně vyvážených z Ukrajiny v budoucnu ještě vzroste. Krácení těchto dodávek pocítí zejména dosavadní velcí odběratelé ukrajinských potravin v severní Africe, na Blízkém východě i v jihovýchodní Asii.
