Evropské akcie se letos ocitly v historicky rekordní slevě vůči těm americkým. Vyplývá to ze srovnání poměrového ukazatele vyhlížené tržní ceny akcie a čistého zisku na akcii na horizontu dalších dvanácti měsíců. V potaz jsou přitom vzaty všechny klíčové akciové tituly jak v USA, tak v Evropě.
Klíčovým důvodem je, že Evropa nemá žádnou světově významnou technologickou společnost, dále vykazuje slabší vyhlížený ekonomický růst, slabší hospodářskou odolnost a konečně také na ni tíživěji dopadá současná geopolitická situace.
Evropu rovněž poškozuje, že do její ekonomiky už přespříliš promlouvá ideologie, zejména ta zelená, ztělesněná kritérii ESG (environmental, social, governance). Mezinárodní investoři Evropě věří méně a méně; její ESG ideologie poškozuje životní úroveň zejména budoucích generací. Akciové trhy tedy varovný signál už vysílají.
The Wall Street Journal napsal, že podle něj schopnost konkurovat USA a Číně brzdí evropská regulační mánie. Brusel je podle listu jedničkou v jedné oblasti – v regulacích. Agresivní tvorbou pravidel, včetně těch ESG, si ale pod sebou řeže větev. Připravuje se o schopnost konkurovat Číně v oblasti elektromobility a Americe v AI.
Z ideologie těží americké banky
Problém je patrný třeba i v bankovnictví. Americké banky převážně středního, regionálního rozsahu totiž právě nyní profitují nejvíce ze zelených regulací EU. Zabírají trh, který jejich evropští rivalové vyklízejí, aby dostáli závazkům v oblasti klimatických cílů a ESG.
Evropské banky se tak více než banky z jiných částí světa obávají dopadů, ba postihů za úvěrování fosilní energetiky, takže se z tohoto trhu raději stahují. Uvolněný prostor zabírají ponejvíce středně velké banky z USA, jako jsou US Bancorp, Citizens Financial Group, BOK Financial Corp. nebo Truist Securities.
Tyto banky mezi rokem 2022 a prvním čtvrtletím roku letošního dramaticky navýšily – v porovnání s obdobím let 2016 až 2021 – celkový počet sjednaných úvěrových smluv s klienty v oblasti fosilní energetiky, zjistila agentura Bloomberg. V souhrnu se jedná o nárůst o více než 70 procent.
Mezi banky EU, které trh s úvěry fosilní energetice vyklízejí, patří největší evropská banka, francouzská BNP Paribas nebo největší nizozemský finanční ústav ING Groep. Přesto se obě instituce soudí s neziskovými organizacemi, jimž vadí, že nečiní dost pro ochranu klimatu.
Světově největšími financiéry fosilní energetiky naopak zůstávají velká americká jména, banky z Wall Street, jak se říká. Čili ústavy jako Wells Fargo, Bank of America nebo JPMorgan Chase. Jejich angažmá je tak značné, že „kořist“ – trh uvolňovaný evropskými bankami – si mohou dovolit přenechat právě americkým bankám středního rozsahu.
Regionální banky v USA mohou stupňovat své úvěrování fosilní energetiky nezřídka i proto, že některé americké státy, jako je Oklahoma, už přijaly zákony namířené proti agendě ESG. Přitom v EU je ESG stále „posvátnou krávou“, takže evropské banky jsou nuceny plnit nejrůznější environmentální, ale také sociální kritéria, čímž ztrácejí svoji konkurenceschopnost a vyklízejí trh.
Byznys se přesune jinam
Situace tak v lecčems připomíná vývoj v autoprůmyslu, kde z tuhých evropských regulací těží také výrobci z jiných částí světa – hlavně čínští a američtí výrobci elektroaut. Přitom pokud fosilní energetiku budou financovat místo evropských banky americké, z hlediska objemu jejího financování se nic nezmění, globálně emise skleníkových plynů zůstanou stejné, akorát se související úvěrový byznys a pracovní místa a další obchodní příležitosti přesunou z EU do USA.
Původně přitom měly klimatické závazky a regulace typu těch ESG vést k tomu, že banky omezí, případně rovnou zdraží financování fosilní energetiky natolik, že ta přestane být konkurenceschopná tváří v tvář čisté, zelené energetice. Aby se tak stalo, musely by však své financování omezovat srovnatelným tempem a razancí jak banky evropské, tak americké. A úplně ideálně banky celého světa. Pokud však razantně postupují jen banky v EU, daný byznys se prostě neomezí, jen se přesune jinam.
Písmena ESG jistý čas mohla budit dojem zaručeného investičního terna. Nyní už je třeba být mnohem opatrnější. A vnímat to, že přílišný důraz na ESG může evropské firmy – a tedy ceny jejich akcií – spíše poškodit, tváří v tvář americké a asijské konkurenci, která naopak bude z přepjatosti evropské zelené ideologie těžit, a to nejen v oblasti bankovnictví.
