Falešné moralizování
Každý rok na podzim, s blížící se lyžařskou sezonou, se na sociálních sítích i v běžných debatách rozhoří spor o zasněžování sjezdovek. V letošním roce poznamenaném nárůstem cen energií je toto téma ještě vyhrocenější.
Zatímco v minulosti se řešila především ekologická otázka umělého sněhu – přestože je to jen voda smíchaná se vzduchem a ve vhodné chvíli nastříkaná na sjezdovky –, letos se stěžovatelé zaměřují na energetický aspekt výroby technického sněhu či provozování vleků na českých a moravských sjezdovkách. Že si prý lidé mají pořídit běžky a vyrazit do hor po svých.
Na první pohled působí apel na omezení sjezdového lyžování kvůli úspoře energií vcelku logicky: Proč by se v době, kdy elektřina za pár měsíců v průměru zdražila téměř dvojnásobně a řešíme její nedostatek, nemohlo ušetřit na „zbytných“ aktivitách, jako je sjezdové lyžování, které má nálepku elitářského sportu? Jenže právě v určení údajné zbytnosti a nedůležitosti je zásadní problém.
Když dnes moralistům – či spíše aktivistům – vadí sněžná děla, znelíbí se jim příští rok nafukovací haly poskytující zázemí sportovcům přes zimu nebo třeba neekologická výroba ledu na zimních stadionech mimo pár měsíců, kdy venku mrzne? (Mimochodem umělých ledových ploch je v Česku zhruba stejně jako lyžařských středisek.) Nebo naopak v měsících, kdy jsou dny kratší, budou chtít omezit osvětlení na fotbalových hřištích, atletických oválech a všech dalších sportovištích, kam si lidé chodí zasportovat i mimo čas, kdy nesvítí slunce?
A když teď aktivisté volají po omezení některých sportovních činností, je víc než pravděpodobné, že se jim časem znelíbí i jiné „zbytnosti“ z volnočasových aktivit. Proč svítit a promítat filmy v multikinech, když si lidé mohou doma pustit televizi či počítač? Proč pořádat hudební festivaly, když si stačí pustit muziku z rádia, CD či Spotify? Proč létat na dovolenou k moři, když stačí dojet (ideálně hromadnou dopravou) na Mácháč, Lipno nebo Rozkoš?
Uznávám, že některé příklady působí absurdně. Faktem ale je, že poslední dobou dramaticky roste tlak aktivistů na určování toho, co je správné a co je podle nich výstřelek či rozmařilost. A pokud dnes dovolíme levici takto očerňovat sjezdové lyžování, za pár let se můžeme dočkat omezení leteckých dovolených nebo zákazu cestování autem v neděli, jak navrhuje německá pobočka Greenpeace.
Rozhodně je namístě chovat se racionálně a odpovědně k životnímu prostředí. Co to obnáší, si musí každý z nás nastavit především sám. Ale sjezdové lyžování v Česku dnes představuje necelé promile celoroční spotřeby energie země, přitom dává práci asi 50 tisícům lidí (v řídce osídlených oblastech) a do veřejných rozpočtů přispívá 13 miliardami korun. Když pomineme touhu aktivistů po (falešném) moralizování, pak to vskutku není téma do diskuse o údajné energetické nadbytečnosti.
