Fenomén Georgia Meloniová

V Itálii se bude v eurovolbách hlasovat o 76 kře­sel, o něco víc než deset procent z celého Evropského parlamentu (EP). Jde tedy o zemi, která bude evropskou politiku významně ovlivňovat. Italské politice v uplynulých dvou letech dominovala premiérka Georgia Meloniová. Nejnovější průzku­my její straně Bratři Itálie přisuzují okolo 27 procent a je v nich první. Druhá je středolevá Demo­kratická strana s 20 procenty, která se odrazila ode dna pod vedením další energické ženy Elly Schleinové, a třetí populistické Hnutí pěti hvězd s 15 pro­centy.

Dvě pravicové strany, Liga a Vzhůru Itálie, mají téměř totožnou podporu těsně nad osmi procenty. Šanci překonat čtyřprocentní hranici, jež zaručuje vstup do EP, mají i tři proevropské, centristické až středolevé strany – Spojené státy evropské, Italská levice/Zelení a Akce.

Strana Bratři Itálie má přímé historické spojení s Mussoliniho Národní fašistickou stranou a byla řazena k extrémní pravici s tématy, jako jsou boj proti imigra­ci, ochranářský nacionalismus a odpor k mezinárodním organizacím a institucím. Po celou dobu po druhé světové válce si tato malá strana udržovala politický vliv jen díky účasti v širší koalici se stranami Vzhůru Itálie a Liga, pro kterou se ujal název „středopravice“.

To je pravděpodobně klíčový faktor fenoménu Meloniová, již svět vidí jako energickou ženu, která má sklon před­pokládat, že kouzlo osobnosti je příčinou jejího nenadálého vzestupu. Zdá se však, že hlavní příčina spočívá spíše v koaliční mechanice, kdy na Meloniovou přišla řada poté, kdy ostatní hráči odpadli.

Mimořádný politický cit

Zhruba 20 let italské pravici dominovala strana Vzhůru Itálie dnes již zesnulého Silvia Berlusconiho s volebními výsledky 20 až 30 procent. Byla však stranou jednoho charismatického muže, který musel jednou zestárnout a okoukat se. Poté se hlasy voličů přelily ke druhému pilíři středopravé koalice, Lize severu, kterou převzal Matteo Salvini. Ten se inspiroval francouzským nacionalismem Marine Le Penové a zlobu svých severoitalských voličů vůči „méně pracujícím“ jižním spoluobčanům přesměroval na imigranty z Afriky. Tím rozšířil svou voličskou základnu ze severních regionů na celou Itálii.

Z Ligy se stala nejsilnější strana středopravé koalice a ze Salviniho ministr vnitra. Tím jeho kariéra vyvrcholila a pak už šla jen z kopce. A v kombinaci s poněkud infantilní prezentací na sociálních sítích, pro niž tvrdí nacionalisté ani racionálnější pravicoví voliči nenašli příliš pochopení, katastrofálními politickými chybami a v podstatě žádnými výsledky v ministerském postu jeho preference za krátkou dobu výrazně poklesly. A nastal čas pro třetí koaliční stranu vedenou Georgií Meloniovou. Ta těžila z toho, že strana Vzhůru Itálie po smrti Berlusconiho v červnu 2023 nemá rovnocenného nástupce, Salvini se znemožnil a pravicoví voliči někoho ze středopravé koalice volit musejí. Její Bratři Itálie v parlamentních volbách v roce 2018, kdy byl Salvini na vrcholu, získali těsně přes čtyři procenta hlasů, v těch následujících v roce 2022 však již byli nejsilnější stranou, a to nejen na pravici, ale i celého politického spektra, když dostala 26 procent.

Meloniová prokázala mimořádný politický cit, jenž byl v protikladu k Salviniho nevyzrálosti – dokázala především svoje zahraničně-politické postoje otočit prakticky o 180 stupňů, aniž by ztratila své voliče. Zejména je oceňovaná její schopnost uspokojit protichůdné skupiny.

Zatímco v opozici útočila na Evropskou unii, nadnárodní organizace i protiruské sankce, jako premiérka upevňuje spoje­nectví s USA a NATO a s předsedkyní Ev­ropské komise Ursulou von der Leyenovou se shoduje, že imigraci lze řešit jen na evropské úrovni a v tichosti posílá zbraně Ukrajině navzdory většině veřejného mínění i politické scény.

Navíc strana Bratři Itálie Georgie Melo­niové nejen pravděpodobně s velkým náskokem zvítězí v italských euro­volbách, ale má i největší potenciál změnit dosavadní uspořádání Evropského parlamentu. Přispěje k růstu frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR), s níž by tradičně nejsilnější uskupení Evropská lidová strana (EPP) mohlo vytvořit koalici namísto dosavadních socialistů. Mnozí to sice nepovažují za příliš pravděpodobné, ale v každém případě bude mít frakce ECR díky Meloniové silnější hlas než dosud. Možná i proto ji časopis Politico loni zvolil nejvlivnějším evropským lídrem.

Autor je publicista a žije v severní Itálii