Goldman Sachs: Trhy ohrožuje Hormuz, ale i algoritmy

Podle hlavního ekonoma Goldman Sachs Josepha Briggse je však krátkodobě zásadnější druhý faktor. „AI bude velký šok, ale rozložený v čase. Válka je teď větší riziko,“ říká Briggs. Klíčovým kanálem není podle něj jen cena ropy, ale změna chování investorů a ochota podstupovat riziko.

Nálada trhu jako hlavní přenašeč

Riziko spočívá v přechodu do režimu „risk-off“, kdy investoři omezují rizikové pozice. To může zpřísnit finanční podmínky a zasáhnout ekonomiku. Goldman Sachs přitom ve svých výhledech počítá s podporou růstu právě z relativně uvolněného financování. Jeho zhoršení by tak přímo snížilo očekávané tempo ekonomiky.

Index finančních podmínek chicagského Fedu už od konce ledna signalizuje mírné zpřísnění. Dopad změny sentimentu se podle Briggse měří obtížně, ale může být „významný“.

Zásadní roli hraje vývoj v Hormuzském průlivu, kudy běžně prochází asi pětina světového exportu ropy a LNG. Po začátku konfliktu se doprava téměř zastavila. Cena ropy od konce února vzrostla zhruba o 50 procent k hranici 100 dolarů za barel.

Goldman Sachs očekává, že průliv zůstane fakticky uzavřený tři týdny a poté dojde k postupné obnově dodávek. Ceny by měly zůstat zvýšené a ke konci roku klesnout k 71 dolarům – stále nad úrovněmi ze začátku roku.

Geopolitický stratég State Street Elliot Hentov upozorňuje, že i po skončení konfliktu zůstane v ceně ropy riziková přirážka. „Ropa může být trvale o 20 procent dražší,“ říká. Pro dovozně závislé ekonomiky by to znamenalo trvalý náklad.

Inflace, sazby a rozdílné dopady

Současné ekonomiky jsou však méně závislé na ropě než v minulosti, zejména USA díky vlastní produkci. Citlivost amerického HDP na růst cen energií dlouhodobě klesá.

Podle Capital Economics je základním scénářem rychlé uklidnění situace s omezeným dopadem na globální růst a inflaci. Prodloužený konflikt by naopak mohl vést ke stagflaci a tlaku na zvyšování sazeb.

Trhy už nyní přehodnocují očekávání ohledně měnové politiky Fedu směrem k menšímu prostoru pro snižování sazeb. Goldman Sachs odhaduje, že desetiprocentní růst cen ropy sníží globální růst o 0,1 procentního bodu a zvýší inflaci o 0,2 bodu. Aktuální vývoj tak implikuje zhruba třídesetinové zpomalení růstu a více než půlprocentní nárůst inflace.

AI mezi obavami a očekáváním

Vedle geopolitiky zůstává zdrojem nejistoty i umělá inteligence. Investoři zpochybňují udržitelnost řady obchodních modelů, což se promítlo do poklesů akcií napříč sektory. Nervozitu posílily i zprávy o propouštění v technologických firmách.

Briggs odhaduje, že v USA může být během adaptačního procesu vytlačeno až 11 milionů pracovních míst, zejména mezi administrativními profesemi. Zároveň ale odmítá scénáře masové a trvalé nezaměstnanosti. „Technologie historicky pracovní místa spíše vytvářely,“ říká.

Podle něj se navíc růst produktivity promítá do vyšších příjmů a poptávky. Analytici Kobeissi Group proto zdůrazňují spíše scénář „nadbytku“ než úpadku: AI může snižovat marže, ale zároveň výrazně zvyšovat produktivitu a ceny aktiv.

Debata se tak přesouvá i k roli politiky. V případě výraznějších dopadů na trh práce by podle Briggse mohly vlády reagovat fiskálně nebo úpravou pracovního času. Historie podle něj ukazuje, že zkracování pracovní doby bylo opakovanou odpovědí na technologické změny.

Otevřenou otázkou zůstává, jak dlouho přetrvá geopolitické napětí a zda se promění v trvalé zpřísnění finančních podmínek. Paralelně se bude rozhodovat o tom, zda AI přinese spíše disrupci, nebo nový růstový cyklus – a jak na něj zareagují centrální banky i vlády.