Google a Meta narazily, Microsoft uspěl. Burzy stále více řeší cenu růstu

Americké akcie ve středu mírně posílily, přestože investoři měli hned několik důvodů k opatrnosti. Centrální banka Fed rozhodovala o úrokových sazbách, technologické společnosti se chystaly zveřejnit hospodářské výsledky a pozornost trhů se obracela také k možnému dalšímu vyostření konfliktu s Íránem. Index Dow Jones nakonec získal 0,2 procenta a uzavřel na 52 480 bodech, širší S&P 500 vzrostl o 0,4 procenta na 7751 bodů. Technologický Nasdaq přidal 0,3 procenta na 25 550 bodů, zatímco Nasdaq 100 posílil téměř o 0,6 procenta na 29 813 bodů. Dařilo se zejména výrobcům čipů.

Rozhodnutí Fedu ponechat úroky beze změny trhy prakticky nerozhýbalo. Investoři se podle analytiků německé zemské banky LBBW před sérií důležitých událostí zdráhali otevírat větší pozice. Pozornost se soustředila především na výsledky Microsoftu a Alphabetu, které měly být zveřejněny až po uzavření burzy. Vedle firemních zisků však do očekávání promlouvaly také blížící se americké kongresové volby a nejistota ohledně dalšího postupu Washingtonu vůči Íránu.

Technologický růst naráží na cenu investic

Výsledky Alphabetu ukázaly, že ani rychle rostoucí byznys nemusí investorům stačit. Mateřská společnost Googlu sice vykázala výrazný růst cloudových služeb, její celkové tržby a zisk však zaostaly za očekáváním analytiků. Trh navíc zaskočily vysoké výdaje na výstavbu nových datových center. Akcie Alphabetu proto v poobchodní fázi ztratily téměř devět procent.

Microsoft naopak investory přesvědčil. Díky silnému růstu cloudové platformy Azure zvýšil tržby téměř o pětinu na 92,3 miliardy dolarů, tedy 82,7 miliardy eur. Zisk vzrostl o 32 procent na 36,6 miliardy eur. Oba ukazatele překonaly očekávání analytiků a příznivě působily také investiční výdaje, které byly o něco nižší, než se předpokládalo. Akcie Microsoftu po uzavření burzy nejprve posílily téměř o čtyři procenta.

Podobně jako Alphabet doplatila na obavy z vysokých investic také Meta. Přestože její výsledky naznačily několik příznivých trendů, převážil plán zvýšit budoucí investiční závazky o 125 miliard na 825 miliard dolarů. Akcie následující den oslabily o sedm procent. Rozdílné reakce na výsledky technologických gigantů tak ukázaly, že investoři vedle tempa růstu stále pečlivěji sledují i kapitál, který si tento růst vyžádá.

Fed vyčkává, inflace však zůstává vysoko

Americká centrální banka mezitím naplnila očekávání trhu a ponechala základní úrokovou sazbu v pásmu 3,75 až 4 procenta. V září přitom sazby zvýšila poprvé po přibližně třech letech. S dalším zvýšením nyní počítala méně než desetina obchodníků, takže rozhodnutí nepřineslo výraznější reakci. Fed zároveň americkou ekonomiku hodnotí příznivě: růst produktivity označil za silný a investiční aktivitu za robustní.

Otázkou zůstává inflace, kterou vzhůru tlačí zejména ceny energií v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. Michael Heise ze společnosti HQ Trust proto považuje rozhodnutí sazby zatím nezvyšovat za pochopitelné. „Růst cen je do značné míry určován cenami energií, nikoli nadměrnou poptávkou,“ uvedl. Už v prosinci však očekává další zvýšení úroků. Vyšší náklady na energie se podle něj postupně promítnou také do cen domácí produkce a udrží inflaci do konce roku na příliš vysoké úrovni.

Fed navíc čeká změna v samotném rozhodování. Jeho předseda Kevin Warsh oznámil, že od roku 2027 se počet měnových zasedání sníží z osmi na sedm ročně a od roku 2028 na šest. Centrální banka tím opustí desítky let zavedenou praxi. Současně zůstává pod tlakem prezidenta Donalda Trumpa, který prosazuje nižší úrokové sazby. Představitelé Fedu opakovaně zdůrazňují, že politické zájmy jejich rozhodování neovlivňují.

Íránský konflikt komplikuje výhled

Nejistota kolem Blízkého východu se mezitím promítala do cen ropy. Ty během středy nejprve rostly, večer však zamířily dolů. Severomořský Brent s lednovým dodáním zlevnil o 1,5 procenta na 110 dolarů za barel. Obchodníci zároveň sledovali zprávy o přípravách možné další americké vojenské operace proti Íránu.

Podle deníku Wall Street Journal vyzval Washington několik zemí Perského zálivu, aby se připravily na nový vojenský zásah po amerických kongresových volbách 3. listopadu. List s odvoláním na osoby obeznámené s rozhovory uvedl, že přibývá náznaků příprav další fáze intenzivních bojů ze strany USA a Izraele. Trump údajně dosud nepřijal konečné rozhodnutí, přiklání se však k rozsáhlému útoku po volbách.

Další signál přišel z Izraele, kde po sečtení více než poloviny hlasů v parlamentních volbách vedla strana premiéra Benjamina Netanjahua před stranou jeho soupeře Gadiho Eisenkota. Netanjahu během volební noci prohlásil, že Izrael má spolu s Trumpem jedinečnou historickou příležitost odstranit existenční hrozbu ze strany Íránu „jednou provždy“.

Další vývoj na trzích tak nebude záviset pouze na firemních výsledcích. Prosincové rozhodnutí Fedu může ovlivnit právě vývoj cen energií, zatímco jejich směřování bude do značné míry záviset na rozhodnutích Washingtonu a Izraele po amerických volbách.