Hrdinové i opozdilci

Vysoké ceny energií, majitel, který chce ukázat vlídnější tvář, ale i snadnější přístup k úvěrům, lepší pozice na trhu nebo nové služby zákazníkům. Důvodů, proč firmy přecházejí na podnikání podle principů udržitelnosti, je více. Malé a střední firmy v Evropě však mají jedno společné. V posledních třech letech se otevírají nůžky mezi těmi, pro něž je udržitelnost nejen marketingová strategie, ale i reálná cesta ke konkurenční výhodě, a těmi, které udržitelné principy nijak zavádět nehodlají nebo nerozumějí tomu, proč by to pro ně mělo být výhodné. Zjistila to studie White Paper, jejímž základem je šetření Generali a její mezinárodní soutěže SME EnterPRIZE, které tato italská pojišťovna loni již potřetí v řadě provedla spolu s Fakultou managementu Bocconiho univerzity.

Výzkumníci ve studii analyzovali odpovědi od 1 240 dotázaných malých a středních firem z devíti evropských zemí, a to včetně Česka. Důraz na společnosti, které zaměstnávají do 250 lidí, je záměrný. Právě malé a střední firmy jsou totiž motorem evropské ekonomiky. Společně představují více než polovinu evropského HDP a v celé Evropské unii zaměstnávají na 90 milionů lidí. Jejich zájem na zavádění environmentálních a udržitelných principů podnikání (ESG) je tak klíčový. Studie Generali SME EnterPRIZE tyto firmy rozdělila do čtyř kategorií podle ochoty a rychlosti v implementaci udržitelných strategií: od hrdinů přes snaživé a nerozhodnuté až po opozdilce. Ve skupině společností, které nějaká udržitelná opatření již zavedly nebo se chystají brzy zavést, bylo loni 44 procent firem. Potěšitelné je, že se číslo zvyšuje – za poslední dva roky dokonce na dvojnásobek. Ovšem roste také podíl váhavců: každá třetí firma nic takového neplánuje.

Pragmatičtí Češi

Z devítky zemí Česko poněkud vyčnívá, ale nikoli v dobrém smyslu. Skoro polovina firem u nás totiž váhá, zda jim pravidla ESG vůbec k něčemu budou. A 35 procent těch firem, které již pravidla udržitelnosti používají nebo zahájily jejich zavádění, navíc uvažují mnohem pragmatičtěji a méně globálně než malé a střední společnosti z ostatních zemí. Hlavním důvodem pro ctění pravidel environmentální a sociální zodpovědnosti jsou pro ně vysoké ceny energií, vědomí odpovědnosti naopak ustupuje do pozadí. Čeští respondenti také častěji zmiňují i konkrétní překážky. Například regulace a byrokracii jmenovalo za podstatnou potíž na cestě k udržitelnému byznysu 58 procent z nich. Více než polovina oslovených pak kritizovala rovněž nedostatečnou podporu ze strany státu a chybějící legislativu. Zároveň ovšem platí, že samotné téma udržitelného podnikání české firmy z průzkumu Generali SME EnterPRIZE nijak neodmítají: stejně jako jinde v Evropě věří, že jim principy ESG pomohou zlepšit vztah se zákazníky, upevnit pozici na trhu nebo vyvinout nový produkt.

K podobnému rozporu mezi obecnou přijatelností přístupu a slabou odezvou v praxi došla před třemi lety také studie týmu Michala Plačka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK), jež se zaměřila na vyžadování a podporu ekologických principů udržitelnosti ze strany těch, kteří ročně rozhodují o zakázkách v objemu asi bilionu korun. A těmi jsou města a obce. Zatímco třeba v Dánsku, Belgii nebo Irsku je jedna desetina z celkového objemu veřejných zakázek rozdělena podle kritérií udržitelnosti, v Česku je tento poměr pod pěti procenty. V drtivé většině možným kritériím dominuje cena. Za důvod výzkumníci považují nedostatek zkušeností a kapacit a zvýšenou byrokracii („zelené“ tendry jsou náročnější), ale také „všudypřítomnou averzi českých politiků a úředníků k riziku“. I v případě municipalit nicméně platí, že je pro ně téma udržitelnosti v zásadě lákavé. Více než 70 procent úředníků by samo dalo přednost ekologickým kritériím, kdyby to bylo jen na nich.

„Na jedné straně má mnoho zadavatelů veřejných zakázek motivaci, která formuje jejich pozitivní postoj. Ale také si bolestně uvědomují administrativní rizika a komplikace spojené se svědomitým prováděním udržitelných veřejných zakázek a snaží se jim předcházet,“ konstatuje studie FSV UK. Téměř stejná slova by přitom mohla platit také pro české malé a střední firmy.

Hrdinové udržitelnosti

Jednou z cest, jak podnítit zájem o udržitelnost, je cílená podpora firem, které se o ni ve svém podnikání snaží. Pomáhají v tom unijní fondy. V rámci loni spuštěné výzvy z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) je možné získat celkem 3,7 miliardy korun na podporu oběhového hospodářství nebo úspory obnovitelných zdrojů. Udržitelné principy podnikání podporují také někteří velcí hráči na trhu, kteří sami chtějí jít příkladem a pamatují na malé a střední firmy. Udržitelnost cíleně propaguje například Generali Česká pojišťovna, která v Česku letos zorganizovala v pořadí 4. ročník soutěže SME EnterPRIZE. Klání je otevřené také mikrospolečnostem do devíti zaměstnanců, zúčastnit se ho mohou od loňska navíc startupy nebo živnostníci. Letošní výherci dobře ilustrují, jak široké a pestré jsou nástroje udržitelného podnikání, jež sahají od úspor zdrojů po recyklaci surovin až k prvkům oběhového hospodářství. V kategorii malých a středních podniků bodovala společnost Green-Future.cz, která se zaměřuje na rozvoj unikátní technologie termochemické recyklace plastů. Z odpadu produkuje takzvanou zelenou ropu, ze které se opět vyrábí plast. Druhé místo obsadila firma Refork se svou patentovanou technologií pro výrobu jednorázových příborů a nápojových brček: samozřejmě z čistě přírodních materiálů. Trojlístek SME doplnila vůbec poprvé také společnost, která se zabývá službami. Oceněna byla Ameba Production, jež pořádá jeden z největších hudebních festivalů u nás, Rock for People. Pořadatelé se snaží o snižování své uhlíkové stopy, o zavádění principů cirkulární ekonomiky, propagují také bezmasou a rostlinnou stravu a šetření vodou.

Za startupy vyhrála letošní ročník SME EnterPRIZE Biouhlírna, která podle britské technologie vyrábí z rostlinného odpadu takzvaný biouhel, jenž může sloužit jako hnojivo, ale lze ho přidávat také do betonu nebo polymerů. Letos poprvé se udělovala i cena studentů. A překvapivě hned dva startupy získaly stejný počet hlasů: IONT tech se svým vlastním designem nabíjecích stanic a Nextdrop, startup, který se zaměřuje na digitalizaci vodního hospodářství. Každý z oceněných tak přichází s přínosným a někdy i překvapivým řešením, jak se dá postavit podnikání na udržitelných principech. „Na soutěži mě každým rokem velmi mile překvapí, s jakými inovativními nápady soutěžící přichází a jak zajímavé příběhy za nimi stojí,“ říká Roman Juráš, předseda představenstva a generální ředitel Generali České pojišťovny.

Ocenění si z porovnávání chytrých nápadů v rámci SME EnterPRIZE odnesou finanční odměnu, i když ta je jen částí podpory, kterou mohou získat. Soutěž totiž probíhá v dalších devíti zemích Evropy, kde skupina Generali působí. Velké mezinárodní finále, kde každou zemi reprezentuje jedna z trojice firem oceněných v národním kole soutěže v kategorii malých a středních podniků, se pak koná v Bruselu.

Soutěžící tak mohou kromě finanční odměny získat potřebné kontakty a mediální podporu, nasbírat zkušenosti a navázat nové obchodní kontakty. Navíc jim skupina Generali udělí čestný titul „Hrdinové udržitelnosti“. V Česku ho v minulosti získaly Biopekárna Zemanka nebo jihočeská ekologická farma Sady sv. Prokopa, která navíc zaměstnává sociálně znevýhodněné pracovníky. „Odměnu ze soutěže SME EnterPRIZE jsme použili na zařízení naší nové prodejny v Českých Budějovicích,“ popisuje Zdenka Burešová z farmy Sady sv. Prokopa.

A co si od soutěže slibuje Generali Česká pojišťovna? Pro pořadatele to není jen vybírání chytrých nápadů, ale také způsob, jak pomáhat v oblasti, na niž má dlouholeté know-how: ve snižování rizik. „Nejen tady v Česku jsme svědky řady extrémních klimatických jevů, z nichž pramení řada neblahých ekologických a společenských jevů. A jsou to právě pojišťovny, které pomáhají podnikatelům a firmám unést tato rizika a následky,“ dodává Roman Juráš.