Hrdý na české hry

Největší český vývojář her, studio Bohemia Interactive (herní tituly Operace Flash­point, DayZ či série Arma), v roce 2021 vyrostl na 1,12 miliardy tržeb a dosáhl skvělého čistého zisku 616 milionů korun. „Loňský rok byl značně determinován covidem, což zvedlo zájem o hry a hraní, a i my jsme docílili lepších ekonomických čísel. Zároveň to negativně ovlivnilo vývoj her. Připravit herní titul až k uvedení na trh není záležitostí jednoho roku, spíše tří až pěti let, takže dvouleté zpoždění, kdy lidé nemohou pracovat společně, nelze úplně dohnat,“ říká Slavomír Pavlíček, spolumajitel a finanční ředitel Bohemia Interactive.

Letošní rok je již stabilizovaný?
Vývoj některých titulů jde lépe, než jsme čekali, ale nevydali jsme vše, co jsme původně plánovali. Co se týká tržeb, tak očekávám, že na tom budeme podobně jako loni, ale náklady nám poměrně dramaticky stoupají. Nejde jen o inflaci a cenu energií. Kvůli nedostatku šikovných vývojářů nám rostou zejména náklady na lidskou práci. Počítače mají nějakou spotřebu energie, což nelze nijak omezit, ale náklady na elektřinu se u nás pohybují v úrovni nízkých jednotek procent. Spíš vnímám, jak se zhoršuje spokojenost lidí kolem mě, těch špatných zpráv je čím dál víc, naopak pozitivních věcí se za poslední půlrok moc neobjevilo.

Pozitivní je však trend ve vaší branži. Vývoj her v Česku roste na oblibě i ekonomickém objemu. Hry jsou největším digitálním aktivem této země.
To je fakt. Náš obor je silně rostoucí, české hry se daří prodávat na celosvětovém trhu, často se objevujeme v prodejních žebříčcích na všech herních platformách. Obor poskytuje vysokou přidanou hodnotu, je perspektivní. Jsem hrdý, že jsem Čech a že děláme české počítačové hry.

Cítí herní průmysl dostatečnou podporu ze strany státu a municipalit?
Určitě by bylo vhodné – obecně ve všech oborech – narovnat podmínky pro zaměstnávání lidí ze zahraničí. To je značně komplikované v celé republice, nejen v našem odvětví. Speciálně pro herní byznys by bylo potřeba intenzivně zapracovat na systému vzdělávání lidí, kteří se podílejí na vývoji her, což jsou různé krea­tivní pozice. Ne že by se nedělo nic, naopak vidím vůli. Na některých středních školách a univerzitách se již rozbíhají projekty, ale české školství zaspalo na začátku a změny jsou pomalé. Naopak digitální svět je extrémně rychlý. (smích)
Ve Švédsku, Finsku, v Belgii či ve Francii již před více než deseti lety investovali do podpory digitální gramotnosti a kreativity a dnes jsou vidět výsledky. U nás již také vznikají studijní obory na digitální branži, ale v počítačových oborech nejde jen o namalování něčeho, je třeba i geometrie a matematická gramotnost obecně. S informatikou začal stát něco dělat, zlepšuje se to, ale matematika pro školy stěžejní není.

Neuvažovali jste, že se do školského systému zapojíte aktivněji?
Na tom již třetí rok aktivně děláme. Jednu z našich her, Ylands, jsme se rozhodli využít jako základ programu pro školy, kde v rámci celé platformy budou moct děti vytvářet nové věci a rozvíjet se ve všech interaktivních oblastech. V podstatě je to komplexní výuka počítačové gramotnosti formou tvoření a simulace. Je možné si tam naprogramovat i vlastní hru. Jednáme o tom, aby se výuková pomůcka Ylands EDU, jak se oficiálně jmenuje, dostala do evropských škol, ale samozřejmě nejblíž nám je české školství.

Zatímco třeba filmové odvětví dokáže od státu získat spoustu daňových úlev a finančních subvencí, herní průmysl zůstává stranou. Potřebují vůbec vývojáři her finanční podporu státu?
Speciálně u startupů a menších herních studií by se nějaká forma podpory hodila. Náš byznys není na dotacích postaven, navíc administrativní náročnost u programů, kde jsme žádali o podporu, je extrémní, takže menší vývojáři o dvaceti třiceti lidech nejsou schopni celým procesem žádosti projít. Přitom právě ty menší subjekty by si zasloužily podporu alespoň na stejné úrovni jako v zahraničí. Dotační programy na evropské úrovni zase vyjímají Prahu – jako rozvinutý a bohatý region – z možné podpory, přičemž většina herních studií sídlí právě v metropoli. Praha sama o sobě je prostě bohatá. A Unií nastavené kritérium rozvinutosti bohužel zahrnuje jen samotné hlavní město, zatímco v jiných zemích jsou regiony definovány obšírněji, celokrajově nebo třeba i na úrovni celých států. Kdyby se do kritérií vyspělosti zahrnuly okresy Praha-západ a Praha-východ, nebo dokonce celý Středočeský kraj, dostala by se metropole do kategorie, kde se o dotace již žádat může.

Vy sami v Bohemia Interactive pomáháte malým studiím, když jste před časem spustili inkubátor, kde vývojářům nabízíte možnost vyzkoušet jejich nápady na různých technologiích a v různých oblastech herního vývoje.
Snažíme se pomoct menším a musím říct, že zájem vývojářů a nezávislých herních studií je překvapivý. Příští rok snad budeme mít první výsledky, vypadá to, že v roce 2023 bychom mohli vydat dvě hry, které jsou nyní v inkubátoru. Z vlastní produkce chystáme uvedení plné verze hry Arma Reforger, což by mělo mít pozitivní vliv na ekonomiku firmy.

Loni jste společně s kolegou Markem Španělem prodali část „Bohemky“ hernímu gigantu Tencent. Získané peníze investujete prostřednictvím skupiny SPM do projektů mimo herní branži. Jaké projekty vás nejvíc baví?
Letos jsme zainvestovali do dřevovýroby, získali jsme podíl v českém výrobci trenýrek nebo výrobci IoT, společnosti Hardwario. Kromě toho jsme udělali dvě investice do farem s rostlinnou výrobou, obecně je zemědělství obor, kterému věříme. Držíme podíly v Monetě, České zbrojovce, ČEZ nebo průmyslových parcích CTP a Accolade, investovali jsme i do rezidenčních nemovitostí. Naše investice se jednak opírají o fundamentální analýzu a zároveň si vybíráme obory a firmy, jež nás zaujmou nápadem a zápalem lidí. Nejsme svázáni žádnými interními regulemi, můžeme jít do všeho, co nám dává smysl.

Nastává s předpokládaným ochlazením ekonomiky vhodná doba pro investory?
Možná přijde, ale zatím to tak úplně nevypadá. Spousta majitelů firem má v otázce valuace velká očekávání. Skoro bych řekl, že někteří žijí v iluzi, že mohou získat stejné peníze jako před covidem.