Jak dostat ze severu Gazy 900 tisíc bankovek

Začátek prosince, severní Gaza. Sutinami právě projel konvoj vozidel, který měl za úkol provést během krátkého příměří mezi Izraelem a Hamásem jednu z nejneobvyklejších misí této války: vyzvednout hotovost v hodnotě přibližně 180 milionů šekelů (asi 1,1 miliardy korun). Bankovky o váze téměř jedné tuny a hodnotě odpovídající 50 milionům dolarů byly uloženy ve dvou pobočkách Bank of Palestine v těch nejzdevastovanějších částech obléhané enklávy, kde už dnes nestojí skoro žádná budova – a pochopitelně nefungují bankomaty.

V průběhu konfliktu měli představitelé Banky Palestiny čím dál větší obavy z nedostatku hotovosti na jihu Gazy, kde nyní přebývá většina z 2,3 milionu obyvatel pásma a kde se nachází i většina příjemců humanitární pomoci. Když nastalo příměří, spatřili šanci zachránit dvousetšekelové bankovky ze severu, a pomoci tak odvrátit úplný kolaps ekonomiky.

Plán na záchrannou operaci, nazvanou „ConOps-Gaza“, byl složitý. Zahrnoval podporu OSN, ostrahu, souhlas Izraele a tak pečlivě střeženou bezpečnost, že jeden člen přípravného týmu požádal list Financial Times, aby o některých podrobnostech akce nereferoval.

Neobvyklý konvoj

Na zhruba 900 tisíc bankovek přitom stačil docela malý přepravní kontejner. „Byl to každopádně neobvyklý konvoj. Velmi zvláštní, ale nezbytný,“ řekl další člen týmu zapojený do logistiky. Mise úspěšně proběhla a bankovky jsou již v oběhu v jižní části Gazy, kde se banka každý den usilovně snaží zachovat tok hotovosti v době válečného konfliktu. Během uplynulých dvou měsíců jezdili zaměstnanci bank soukromými auty k zavřeným pobočkám, vybírali hotovost z trezorů a udržovali bankomaty v provozu – i když docházelo k častým výpadkům proudu.

„Jezdili jsme k bankomatům a pobočkám v relativně bezpečných oblastech,“ uvedl jeden z představitelů Banky Palestiny s tím, že na jihu a uprostřed území fungovalo pouze šest bankomatů této finanční instituce. Podle jiného zaměstnance obeznámeného se zásobováním penězi někdy ostraha převážela hotovost mezi pobočkami a bankomaty tajně, neboť bezpečnostní vozidla obvykle užívaná k převozu použitých bankovek v době míru teď nepřipadají na jihu Gazy v úvahu.

Palestinské banky se těmito opatřeními snaží zmírnit dlouhodobou krizi v Gaze, kde se obyvatelé potýkají s prudkým růstem cen, vážným nedostatkem potravin i hrozbou bombardování. Oblast do značné míry závisí na hotovosti. Vzhledem k varování generálního tajemníka OSN, že by se situace brzy mohla „zcela zhroutit“, však bude udržení bankomatů v provozu čím dál obtížnější.

Trochu zvláštní ekonomika…

Ekonomika Gazy vykazovala specifické rysy už před konfliktem: podle údajů OSN žilo 81 procent jejích obyvatel v chudobě a záviselo na mezinárodní pomoci. Na síť bankomatů jsou přitom odkázáni všichni, kteří dostávají podporu ze zahraničí nebo jim výplaty chodí na účty – třeba zaměstnanci nebo rodiny, jimž jsou vypláceny kompenzace za úmrtí nebo zranění rodinných příslušníků ve válkách s Izraelem. Platby od palestinské samosprávy, jejíž financování Izrael (po říjnových teroristických útocích) logicky omezil, jsou navíc nejisté. Samospráva byla nucena snížit mzdy veřejným zaměstnancům a od začátku války jim vyplácí pouze dvoutýdenní mzdy.

„Od začátku války jsem si půjčil už téměř od všech,“ říká Ijád Cháled, jenž byl spolu se svojí desetičlennou rodinou vysídlen ze severu Gazy a nyní žije ve městě Chán Júnis na jihu. Kromě péče o svoje tři děti se musí starat i o rodiče, sestru a její potomky. „Teď musím vyjít s polovinou platu a z toho se musím o všechny postarat. Sotva to zvládáme,“ říká pracovník samosprávy.

Panuje nedostatek hotovosti, elektro­nické platby se užívají zřídka a inflace je vysoká. Základní zboží (jako sušené mléko, mouka, sůl a droždí) je nedostatkové a ceny razantně stouply. Není čerstvé mléko, vajíčka zdražila trojnásobně, mouka desetinásobně a cena balení taveného sýra, když býval ještě k dostání, se zvýšila ze tří na 10 šekelů, tedy přibližně z 18 na 61 českých korun.

Některé pobočky bank v jižní Gaze během příměří otevřely a „nabízely pohotovostní služby“. Palestinský měnový úřad, který reguluje fungování věřitelů, vydal pokyn, aby nabízeli půjčky těm pracovníkům, jejichž platy se snížily nebo byly zpožděny. Požádal rovněž banky o poskytnutí nouzových finančních prostředků firmám a o změnu splátkových kalendářů dlužníkům. Majitelé obchodů, jež používají platební terminály, dostali povolení poskytovat zákazníkům platícím kartami službu „cash-back“. Nejrůznější opatření zavedly i banky, které například prodloužily platnost těch platebních karet, jimž měla již brzy vypršet. Ale možnost vybírat hotovost v posledku závisí i na dostupnosti elektřiny a internetu; bankomaty během častých výpadků proudu prostě nefungují.

…a život bez peněz

Dvaapadesátiletá Om Saher Chalílová, která byla se svými sedmi dětmi vysídlena ze severu Gazy do Rafy na jihu pásma, uvedla, že od začátku války nedostala od palestinské samosprávy žádné peníze. „Nemají pro nás žádné kompenzace,“ řekla Financial Times. „Žijeme z toho, co nám lidé dají. Je nám zima, nemáme dost jídla a k tomu všemu bombardování. Co je to za život?“

Otec pěti dětí Abú Udai Abú Sultán, který má stálé zaměstnání a byl vysídlen do města Dajr al-Balah, říká, že na severu přišel o rodinný dům: „Měl hodnotu 200 tisíc dolarů (přibližně 4,5 mi­lionu korun) a teď je úplně zničený,“ stěžuje si. Musel si prý vzít půjčku, kterou bude sice splácet až po válce, ale i tak má obavy. „Jestli válku přežijeme, budu muset půjčku splatit, ale ze svého platu na to nebudu mít,“ říká a dodává: „Budeme muset spát na ulici.“

Zaměstnankyně v privátním sektoru Om Mazen al-Šejchová, která kvůli válkou rozvrácené ekonomice dostává jen polovinu platu, si stěžuje, že palestinská samospráva nemá nabízet půjčky, ale pomoc rozdávat: „Nabídnout nám jídlo – to je to nejmenší, co by vláda mohla udělat. Tohle je válečná katastrofa a my jsme na pokraji hladomoru.“ I ona už si půjčila peníze a netuší, jak je splatí.

Mai Khaled, Heba Saleh, James Shotter, Mehul Srivastava, Alan Smith, FT