Jak lednička v parku

Na jihozápadním okraji Prahy, několik set metrů za chuchelským dostihovým závodištěm a nedaleko soutoku Berounky s Vltavou, leží pás země typický pro velkoměstskou periferii. Pod zarostlým svahem vede železniční trať na Beroun a podél ní silnice do Radotína. Mezi poli s úhorem stojí několik továrních hal a pozůstatky bývalého zahradnictví, o kus dál u řeky je vidět jeřáb radotínského přístavu.

Za několik let by se tato část pražského předměstí mohla proměnit k nepoznání – pokud se podaří sehnat peníze a potřebná povolení, železniční koleje a silnici překlene tubus kryté sjezdovky, na jejímž konci by měly vyrůst i dvě hokejové plochy, velodrom a další sportovní zařízení. „Je to velký, kolosální projekt, ale zdá se nám, že právě tyto projekty mají vznikat v blízkosti koncentrace lidí, protože přesně pro ně je to určeno,“ říká jeden z autorů projektu, Daniel Barták z pražské projekční firmy Deco Group.

K projektu sportovního areálu s krytou sjezdovkou se hlásí vedení městské části Radotín, na jejímž území by měl vzniknout, a podporu nalezl i na pražském magistrátu, jehož výbor pro územní rozvoj souhlasil s podnětem na změnu územního plánu i se změnou vedení vysokého napětí, bez níž by se na vybraném místě nic stavět nemohlo. Autoři projektu si vyjednali i předběžný souhlas majitelů pozemků s jejich prodejem.

Proti kryté sjezdovce se postavila ekologická organizace Arnika, po­dle níž jde o „zbytečnou pouťovou atrakci“. Nesouhlasí ani radotínská opozice. Hlavní překážkou je však zatím nevyřešené financování – stavba obřího sportovního střediska by měla vyjít na téměř pět miliard korun. Některá média informovala, že za projektem stojí firmy spojené s uhelným miliardářem Pavlem Tykačem, což by financování projektu jistě pomohlo. Podle zjištění týdeníku Euro ale nemá Tykač ani jeho firmy s radotínskou sjezdovkou nic společného. „Je to úplná blbost,“ napsal nám Tykačův mluvčí Jan Chudomel.

Napadlo nás to všechny

Z kanceláří společnosti Deco Group v nejvyšším patře slavného Tančícího domu na vltavském nábřeží v centru Prahy je krásný výhled na řeku, protilehlý Smíchov i Hradčany. Firma, jež patří do rozsáhlého portfolia pražského advokáta Petra Dětky, se zabývá hlavně projektováním rezidenčních budov, rodinných a bytových domů a dalších objektů. Na svých webových stránkách se chlubí i studií Národního cyklistického centra, které by mohlo vzniknout na místě chrtího závodiště v pražském Motole. Myšlenka sportovního areálu s krytou sjezdovkou se podle jednatele firmy, architekta Daniela Bartáka, zrodila kolektivně.

„Vymysleli jsme to všichni. Jeli jsme před lety vlakem na firemní výlet, a když jsme tím místem projížděli, tak nás to napadlo. Ani nevím, kdo s tím vlastně přišel jako první,“ přibližuje Barták prvopočátek projektu. Kromě něj je do něj zapojen mimo jiné i bývalý starosta Prahy 5 a pražský zastupitel Pavel Richter z TOP 09. Oba jsou přesvědčeni, že Praha krytou sjezdovku potřebuje.

„Přišli jsme se záměrem, který by doplnil sportovní infrastrukturu hlavního města Prahy, protože se domníváme, že Praze chybí hlavně indoorová sportoviště,“ říká Barták. „Ve světě jsou tyhle stavby zcela běžné, takových sjezdovek jsou desítky,“ dodává.

Partnerem projektu je podle zástupců Deco Group nizozemský provozovatel krytých sjezdovek, společnost Snow World. Ta na dotazy týdeníku Euro neodpověděla, architekt Barták ale tvrdí, že podepsala takzvaný Letter of Intent (LOI), tedy předběžné smluvní ujednání, že se do projektu zapojí. „Snow World vlastní 15 nebo 16 hal po celém světě. Máme od nich LOI, že by s námi rádi tento projekt dělali. Jejich akcie už se dnes obchodují, mají prokazatelný výnos, jedna z jejich hal v Nizozemsku prokazuje hrubou ziskovost kolem čtyř nebo pěti milionů eur,“ vypočítává Barták přednosti potenciálního investičního partnera.

Lednička v parku

Projekt kryté sjezdovky a celého sportoviště budí od počátku vášně. Jeho tvůrci jej považují za přínos pro sport v hlavním městě i vzhledem ke globálním změnám klimatu. „Kdybychom tady seděli před 150 lety a já bych vám řekl, že postavím hokejovou halu, tak by se na mě všichni dívali jako na blázna a říkali by, proč bychom měli stavět hokejovou halu, když tady máme rybníky,“ argumentuje Barták. „Dnes jsme na tom úplně stejně s lyžováním. Pokud nevznikne indoorové lyžování, tak si tady za deset nikdo nezalyžuje. Možná tak jeden měsíc v roce,“ předpovídá.

Stavba je podle autorů také v souladu s klimatickým plánem Prahy a má být ekologická – vodu bude brát pouze dešťovou, tubus bude opatřen solárními panely a odpadovým teplem z chlazení sjezdovky se budou vytápět ostatní sportoviště a objekty.

S tím však nesouhlasí ekologické hnutí Arnika, které proti stavbě sjezdovky spustilo petici, již v současnosti podpořilo přes 4 600 lidí. „Praha se zavázala do roku 2030 snížit emise minimálně o 45 procent oproti stavu roku 2010 a do roku 2050 dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality. Při takovém závazku je nekoncepční stavět energeticky náročné stavby, jež nespadají do nezbytné infrastruktury,“ tvrdí architektka Anna Vinklárková z Arniky. „Území soutoku Berounky a Vltavy má být řešeno citlivým krajinářským způsobem, který má pomoct adaptovat Prahu na změny klimatu. Umístění celoročně klimatizovaného skiareálu je s tím v přímém rozporu. Je to jako umístit obří ledničku do přírodního parku,“ dodává.

Arnika upozorňuje i na to, že sportovní komplex by zasahoval do ochranných pásem chráněných území Nad Závodištěm a Radotínsko-chuchelského háje, které leží v bezprostřední blízkosti připravovaného sportoviště.

Nedaleko plánované stavby má také vzniknout příměstský park Soutok o rozloze 1 300 hektarů. Pražský Institut plánování a rozvoje nedávno zveřejnil vítězný návrh, jenž obsahuje i sportovní areál se sjezdovkou. Zástupci IPR se však ohradili proti tvrzení Arniky, že už se vznikem sportoviště počítají. „Vítězové jen zodpovědně do návrhu doplnili navazující projekty v širších vztazích, protože Soutok je právě o koordinaci záměrů v území,“ uvedl IPR na svých webových stránkách.

Jeho mluvčí Marek Vácha navíc tvrdí, že institut projekt nepodporuje, a to nejen kvůli zmíněným chráněným územím. „Problematičnost celého projektu zvyšuje umístění dolní části sjezdovky, která se nachází v povodňovém území řeky Berounky a Vltavy, stejně jako obtížná dostupnost z hlediska veřejné dopravy,“ říká Vácha.

Rizika povodní jsou si autoři projektu vědomi a tvrdí, že se s ním vypořádají. „Hlavní část je umístěna do záplavového území kategorie B, což je neprůtočná oblast. V průtočné oblasti jsou navrženy pouze cyklistické a inlinové okruhy. Projekt počítá s nejpřísnějšími protipovodňovými opatřeními,“ píše se na webu projektu.

Kdo to zaplatí

Hlavní atrakcí sportovního areálu v Rado­tíně má být hala se 480 metrů dlouhou a 60 metrů širokou sjezdovkou s převýšením 120 metrů. Pod ní mají vyrůst dvě ledové plochy pro bruslení, hokej a rychlobruslení, krytý běžkařský okruh dlouhý 1,8 kilometru, další dva okruhy pro silniční cyklistiku a cyklokros, haly pro tenis, squash a badminton a plavecký bazén. Společnost Deco Group vyčíslila náklady na vybudování celého areálu na 4,76 miliardy korun, financování ale zatím zajištěno nemá.

Do areálu se nechystá investovat mi­liardář Pavel Tykač ani jeho někdejší spolupracovník Petr Nešetřil, jak se dříve v některých médiích spekulovalo. „S tímto bláznivým projektem nemáme nic společného. Neiniciovali jsme ho, neprosazujeme ho a samozřejmě do něho nehodláme nic investovat. Nemáme ani žádný vztah k území, na kterém by měl tento projekt být. Zkrátka nemáme s ním společného vůbec nic,“ uvedl Tykačův mluvčí Jan Chudomel.

Vztah k území, na němž má sjezdovka stát, má bývalý Tykačův byznysový partner Petr Nešetřil. „Majitelem pozemků, na kterých by měl zmíněný sportovní areál vzniknout, jsou společnosti Forestlaan a Rekreační zóna Radotín, jejichž jsem zároveň jednatelem i koncovým majitelem. Tyto pozemky jsou majetkem zmíněných společností již více než deset let,“ říká Nešetřil, ale odmítá, že by měl v plánu se na projektu podílet. „Mohu vás ujistit, že se nejedná o náš projekt ani o náš záměr a nic podobného nemáme v úmyslu stavět, financovat, ani se jakkoli do projektu zapojovat,“ tvrdí rezolutně.

Jediným případným investorem tak podle vyjádření společnosti Deco Group zůstává zmíněná nizozemská firma Snow World. Podrobnosti o jejím zapojení ale zatím nejsou známy. „Nějaká jednání o tom, jak by mohla vypadat participace budoucího partnera, společnosti Snow World, proběhla, ale žádné konkrétní dohody hotové nejsou,“ vysvětluje Barták.

Komerční projekt

Webová prezentace Sport areálu Laho­vice je ohledně finanční návratnosti projektu poměrně optimistická. Inspiraci čerpá z výsledků zmíněného provozovatele krytých sjezdovek Snow World a počítá s návratností mezi 16 a 20 lety, tedy s ročním výnosem pět až šest procent. „Běžně požadovaná výnosnost prémiových nemovitostí na pražském trhu se pohybuje v úrovni čtyř až pěti procent,“ uvádí se v prezentaci.

Ekonomický výkon sportovního komplexu bude záviset na počtu návštěvníků. U samotné kryté sjezdovky předpokládají autoři průměrnou obsazenost kolem 35 procent z celkové kapacity sjezdovky 750 osob. Při plném provozu, který by měl nastat do dvou let od otevření, počítá projekt s ročními výnosy ve výši 420 milionů korun a za dalších deset lety by měl přesáhnout hranici půl miliardy. „Je to výhradně soukromý projekt bez jakýchkoli veřejných investic. Nikoho zatěžovat nebudeme, bude to fungovat v komerčním režimu,“ říká architekt Barták.

Zveřejněné výpočty jsou však podle provozovatele jednoho z českých horských středisek nadnesené. „Největší český zimní resort, Špindlerův Mlýn – Svatý Petr, má roční tržby kolem 300 milionů, ostatní o 20 až 50 milionů méně,“ říká podnikatel, který si nepřál být jmenován, redakce ale jeho identitu zná. „Dobře, v Radotíně by jeli celý rok a ne pouze přes zimní sezonu, ale ta sjezdovka má mít půl kilometru. Ve Špindlu je 27 kilometrů sjezdovek,“ pochybuje.

Sportovní svazy, které by mohly sportoviště využívat pro své členy, o investicích do projektu neuvažují.jí. „Je to projekt, který se řešil před lety, teď jsme o něm už dlouhou dobu nic neslyšeli. S projekční kanceláří Deco jsme v počátcích konzultovali především technická specifika a parametry trati,“ uvedl mluvčí Českého svazu lyžařů Tomáš Haisl.

Pokud by k realizaci došlo, znamenalo by to podle něj výraznou úsporu nákladů při přípravě alpských lyžařů, snowboardistů, akrobatických lyžařů, běžců na lyžích a sdruženářů. „Ti všichni v současné době pravidelně využívají obdobné haly v zahraničí, jichž jsou napříč Evropou už desítky. Podle původního plánu by navíc trať měla splňovat homologační kritéria FIS, díky čemuž by mohla hostit vrcholné mezinárodní závody. To by bylo ve světě unikátní,“ dodal. Halu by navíc mohli celoročně využívat lyžaři a snowboardisté všech úrovní, od těch amatérských až po reprezentanty. Otázku na případnou finanční účast lyžařského svazu na stavbě haly ale nechal mluvčí organizace bez odpovědi.

Podobně se vyjádřil i mluvčí Českého svazu cyklistiky Martin Dvořák. K radotínskému komplexu se svaz podle jeho slov vyjadřoval před několika lety s tím, že se jedná o pěkný, ale „vskutku ambi­ciózní“ projekt, který má však ještě mnoho před sebou. „Je to už ale řada let. Pokud se celý projekt nějak posunul, nikdo z firmy Deco nás zatím neinformoval,“ napsal Dvořák. Ani on se k možné spoluinvestici nevyjádřil. A v kontaktu s autory projektu není v posledních letech ani Český olympijský výbor. „ČOV nemá v úmyslu tento projekt podpořit,“ říká mluvčí českých olympioniků Veronika Linková.

Po prázdninách na koaliční radu

Plán na výstavbu obřího sportovního střediska přesto postupuje vpřed. Před dvěma lety podpořil výbor pro územní rozvoj pražského magistrátu podnět na změnu územního plánu, kterou spolu s projektanty navrhla i městská část Praha 16. „My jsme na pozemku, který spravuje Pozemkový úřad, a to je důvod, proč se k podnětu na změnu územního plánu připojila Praha 16. Podnět má předkládat vlastník pozemku nebo městská část, na jejímž území pozemek leží. Zastupitelstvo Praha 16 naši žádost odsouhlasilo a připojilo se k ní,“ vysvětluje Daniel Barták. Letos v březnu pak stejný výbor souhlasil se změnou vedení vysokého napětí, které by jinak stálo stavbě v cestě.

Návrh na změnu územního plánu, kterou by stavbu umožnil, by nyní měla projednat Rada hlavního města Prahy a poté celé zastupitelstvo. Radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček z hnutí STAN ale chce, aby ještě před radou navrhovanou změnu projednala magistrátní koalice. „Po prázdninách to předložím koaliční radě a teprve potom to případně navrhnu na jednání rady hlavního města,“ říká Hlaváček. „Je to záměr, který budí rozpaky. Já ale nedovedu posoudit, jaké by mohl mít pro Prahu přínosy,“ dodává.