Jak se v Česku dělá kardiovaskulární prevence?

Na úvod pár děsivých čísel: kardiovaskulární onemocnění dnes tvoří téměř 40 procent všech úmrtí v ČR, tedy zdaleka nejvíce ze všech chorob, a ročně si vyžádají asi 37 tisíc životů. Přirozené faktory, které od devadesátých let přispěly k poklesu úmrtnosti na nemoci srdce, jako zlepšení ekonomické situace obyvatel a kvalitnější strava, se vyčerpaly. Dnes naopak přibývá rizikových faktorů, jako je obezita, vysoký krevní tlak, diabetes. V délce života ve zdraví, která je v Česku přibližně 62 let, zaostáváme proti některým vyspělým evropským státům o deset let, máme i obrovské regionální rozdíly v rámci České republiky. Problém je, že vysoká kardiovaskulární nemocnost české populace má vážné ekonomické dopady – díky propojení dat o zdravotním stavu s daty ministerstva práce a sociálních věcí se ukazuje, že celkové náklady zdravotního a sociálního systému na závažná onemocnění srdce a cév dosáhly v roce 2024 přibližně 59 miliard korun a do roku 2040 mohou vzrůst až na 115 miliard korun, pravděpodobně však ještě více (Dušek L., ÚZIS ČR).

Nemoci srdce stojí státní rozpočet desítky miliard ročně

Tato čísla jsou zcela jistě obhajobou prevence – většině uvedených závažných onemocnění lze totiž předejít. Nemoci srdce tak nejsou jen problém zdravotní, ale také ekonomický a politický. Odborníci, pacientské organizace a minulá vláda reagovali na rostoucí problémy tvorbou Národního kardiovaskulárního plánu ČR 2025 – 2035, který má velké ambice a přirozeně se zaměřuje na místa, kde je co zlepšovat. Česko se jeho přípravou zařadilo mezi úplně první evropské země, které mají svůj „jízdní řád“ pro neinfekční epidemii 21. století – nemoci srdce.

Následujících deset let mají prostřednictvím konkrétních akčních plánů s měřitelnými indikátory probíhat různé kroky a opatření – prvním významným počinem je od ledna 2026 modernizace systému preventivních prohlídek u praktických lékařů. Prohlídky jsou nyní častější, podrobnější, přibyla nová vyšetření stavu cév, srdce a ledvin, důraz se klade na ovlivnění vysokého krevního tlaku a cholesterolu v krvi nebo podporu stále nízké proočkovanosti a screeningových programů.

Lepší diagnostika s sebou přinese samozřejmě vyšší požadavky na léčebnou kapacitu lékařů – proto Národní plán počítá s vylepšením mezioborové spolupráce a optimalizací sítě ambulantních specialistů. Ruku v ruce s těmito opatřeními půjde vítané rozšiřování léčebných možností praktických lékařů – od července 2026 by měli mít možnost předepisovat léky, které byly dosud jen v rukách specialistů.

Pacientské organizace – nezbytná, ale málo podporovaná součást systému péče

Pacientské organizace v ČR prodělaly v posledních letech velký vývoj, vyrostli v nich profesionálové, kteří dokážou nejen pacienty provázet nemocí, ale i úspěšně a cíleně hájit jejich zájmy, jednat s představiteli vlády, zdravotních pojišťoven a dalších institucí, zapojovat se do tvorby národních i mezinárodních strategií, do klinického výzkumu a samozřejmě také do prevence a osvěty. To, že dopad činnosti pacientských organizací vůbec není okrajový, ukazuje analýza EY z roku 2023, vypracovaná pro Národní asociaci pacientských organizací (NAPO).

Studie s názvem Analýza hodnoty služeb pacientských organizací ukázala, že jsou v systému péče nezastupitelné – svou činností státu každý rok ušetří 11 000 Kč na pacienta.  EY zjistila, že sedm vybraných pacientských organizací přináší úsporu vyčíslenou na 188,5 milionu Kč ročně. To znamená, že všechny pacientské organizace státu šetří každý rok desítky miliard korun. Tomuto přínosu ovšem neodpovídá podpora pacientských organizací státem a společností – neustále bojují o finanční prostředky na činnost. Roztříštěná struktura finančních zdrojů klade vysoké nároky na finanční management, na překážku je vysoká administrativní náročnost získávání peněz z veřejných rozpočtů. Organizace musí vyčlenit část své energie na boj o prostředky na příští rok, namísto aby se věnovala samotné práci pro pacienty. Analýza EY zjistila, že pacientské organizace spoléhají především na veřejné zdroje (granty a dotace). Pro 35 % z nich zajišťují víc než polovinu rozpočtu. Jedná se většinou o finance od českých institucí, Norské fondy nebo strukturální fondy EU jsou využívány minimálně. Významným podporovatelem jsou města a obce, jejichž granty tvoří 13 % rozpočtu průměrné pacientské organizace. Dále pak ministerstvo zdravotnictví (10 % rozpočtu) a kraje (9 %). Financování ze zdrojů mimo finanční správu v průměru tvoří 56 % rozpočtu organizace.

Tuto částku organizace většinou poskládá z většího počtu menších vstupů, nejčastěji z firemních darů (14 % rozpočtu), farmaceutických firem (12 %), členských příspěvků (11 %), veřejných sbírek a benefičních akcí (7 % rozpočtu organizace), prodeje reklamních předmětů a vlastních výrobků (4 %) a přednáškové činnosti (2 %). Co se týče nákladů, vysokou položkou jsou fixní náklady – u 28 % pacientských organizací tvoří 41 až 70 % rozpočtu. Popsaná situace není pro pacientské organizace udržitelná, proto stále probíhají snahy jednat o způsobech zodpovědného a efektivního systémového financování.

Kardiologie má ČAKO

Příkladem dobré praxe pacientských organizací je Česká aliance pro kardiovaskulární onemocnění, z.s. (ČAKO), která pomáhá pacientům s nemocemi srdce a cév – kromě mnohostranné podpory nemocných se ČAKO snaží zlepšovat podmínky péče a šířit osvětu o kardiovaskulárních nemocech – vysoký krevní tlak nebo cholesterol či postupně selhávající srdce nebolí a dlouho tak unikají potřebné pozornosti. Navíc i v kardiologii existují dědičné choroby, které své nositele ohrožují už od narození a mohou vyústit v náhlou smrt nebo velice předčasný srdeční infarkt.

„Základním opatřením je chodit na preventivní prohlídky každé dva roky a aktivně se zajímat o jejich výsledky. Zodpovědnost o vlastní zdraví nelze nahradit žádným, ani sebedokonalejším zdravotním systémem,“ říká Kristýna Čillíková, předsedkyně ČAKO, která v organizaci působí už od jejího založení v roce 2014. ČAKO stála také u zrodu již zmíněného Národního kardiovaskulárního plánu ČR a aktivně se podílí na jeho naplňování. „I v dnešním světě internetu a AI chybí pacientům důvěryhodné a srozumitelné informace o jejich nemoci, léčbě, optimální cestě českým zdravotním systémem. Všechno se nestihnou dozvědět v ordinaci. Snažíme se jim informace poskytovat formou osobních konzultací, on-line poradny, webináři, vydáváním specializovaných brožur. Tak, jak nám dovolí prostředky získané dary a sponzoringem, realizujeme mediální osvětové kampaně,“ pokračuje Čillíková a dodává, že letos se například zaměřují na zvyšování povědomí o propojení zdraví srdce se zdravím ledvin. „Lékaři jsou pro nás důležití, na kampaních s nimi spolupracujeme, navzájem se inspirujeme a učíme. Oni o nás říkají svým pacientům a my se zase snažíme pacienty vychovávat k tomu, aby byli svým lékařům aktivním partnerem – to považujeme za důležité.“

Kristýna Čillíková je původním vzděláním všeobecná sestra. Po vysoké škole humanitního směru začala pracovat v odborných médiích určených lékařům, kde měla možnost soustavně budovat své znalosti o klinickém výzkumu a medicíně, se zaměřením na kardiologii a diabetologii. Byla v kontaktu se špičkami oborů v Česku i zahraničí a měla jejich důvěru, což jí později, spolu se znalostí prostředí, pomohlo při budování pacientské organizace. Specifika jejího vedení a dovednosti pacientské advokacie se učila za pochodu – praxí a absolvováním specializovaných kurzů a programů, kterých je dneska relativně dostatek.

„Mám kolem sebe kolegy, na které se mohu spolehnout, včetně mé místopředsedkyně Martiny Motshagen, ale potřebovali bychom, aby nás bylo víc. Sehnat zapálené jednotlivce, kteří budou obětovat svůj volný čas za malou finanční odměnu, ovšem není mnoho,“ připouští. Pro ni osobně je práce pro ČAKO velmi naplňující. „Vždy jsem tíhla k pomáhání druhým, k hledání cest, jak věci zlepšovat, navíc mě baví vymýšlet osvětové projekty, propojovat lidi. Je například skvělý pocit, když někomu věnujete čas a něco důležitého mu vysvětlíte a on pak díky vám jde k lékaři a včas se začne léčit,“ popisuje Čillíková. Právě ona před více než deseti lety přišla s projektem týdne zdraví, který měl za úkol chodit mezi veřejnost a zájemcům měřit cholesterol v krvi, krevní cukr a krevní tlak. „Začínali jsme v různých firmách a institucích, řekli jsme zaměstnancům: cestou pro kafe do kuchyňky si nechte u nás vyšetřit základní parametry zdraví, je to osm minut vašeho času, které mohou být důležité. Navíc jsme tam rovnou přivedli lékaře, který uměl při rozhovoru s dotyčným naměřené výsledky interpretovat a mohl navrhnout další postup, což bylo pro ty lidi opravdu cenné. Dalším benefitem od našeho týmu je přítomnost nutriční terapeutky, která poskytuje základní individuální poradenství v oblasti výživy v prevenci nemocí srdce a cév,“ popisuje Čillíková myšlenku kampaně, která se letos bude konat už po jedenácté.

„Jsem hrdá na to, že za deset let rukama našeho skvělého týmu sester, nutričních terapeutek a lékařů prošlo napříč Českem na deset tisíc lidí a podařilo se nám zachytit více než padesát osob, které mohou mít dědičně vysoký cholesterol v krvi, takzvanou familiární hypercholesterolemii. Ta se vždy týká více členů rodiny a bohužel významně zvyšuje riziko předčasných srdečních infarktů. V Česku se o ní stále ví velmi málo, i když není vzácná – postihuje asi 40 tisíc z nás,“ uvádí předsedkyně ČAKO a doplňuje, že jedním z cílů ČAKO je dosáhnout toho, aby se na přítomnost familiární hypercholesterolemie plošně vyšetřovaly děti v rámci povinných pediatrických screeningů – o děti tak bude možné začít se starat včas, navíc bude možné dovyšetřit na přítomnost onemocnění rodiče dítěte a další členy rodiny. „Když bych měla vyjádřit, jak by mělo vypadat české zdravotnicví za deset let, přála bych si, aby aspoň osmdesát procent Čechů chodilo na preventivní prohlídky a screeningy a díky tomu se významně snížily počty osob s neléčenými rizikovými faktory nemocí srdce, aby byla dostupnější moderní léčba vysokého cholesterolu a obezity, aby se na základních a středních školách věnovalo více pozornosti zdravotní gramotnosti a zdravý životní styl se stal více samozřejmým, aby zdravotní pojišťovny cíleně pracovaly s motivací pojištěnců na základě vyhodnocování jejich zdravotních dat, aby ve zdravotnictví ubylo populismu a abychom také konečně měli funkční elektronizované zdravotnictví, kde má pacient přístup ke všem svým zdravotním datům a může se aktivně podílet na své léčbě.“

Nadační fond Martina Chaloupky jako inspirativní organizace s přesahem do oblasti podpory zdraví

Inspirativní organizací, jejíž aktivity mají významný přesah do oblasti zdraví a pomoci potřebným, je Nadační fond Martina Chaloupky. Jeho tváří je Martina Motshagen, která fond založila několik měsíců po smrti svého tatínka Martina Chaloupky, významné osobnosti libereckého regionu, kterému byla udělena Pocta hejtmana Libereckého kraje. Jedním z hlavních poslání fondu je věnovat se srdečním záležitostem jiných a pomáhat druhým.

Martinu samotnou ve věku pětačtyřiceti let zradilo srdce. Genetickou vadu – podle odborníků není známa u nikoho dalšího na světě – vidí jako pomyslný dar od otce, který ji pomohl posunout se dál a věnovat se srdci ve všech podobách. „Mým posláním je především upozorňovat na problematiku kardiovaskulárních chorob veřejnost. Jak důležité je se o své srdce starat nejen fyzicky, ale i emočně, jak správně poskytnout první pomoc, když srdce selže. Také se snažím poukazovat na přítomnost automatizovaných externích defibrilátorů, AED, v našem okolí. Cílem je sdělit, že odvaha, respekt a správné použití AED může zachránit lidský život, když srdce přestane fungovat tak jak by mělo,“ popisuje Motshagen. Na problematiku kardiovaskulárních chorob, záchrany života i jak správně používat AED poukazuje Martina Motshagen každoročně v rámci velké osvětové kampaně Světový den srdce, kterou realizuje s lékaři a odborným personálem z Kardiovaskulárního centra Krajské nemocnice Liberec, Zdravotnickou záchrannou službou Libereckého kraje, a to na pomezí měsíce září a října. Osvětová akce je určena pro širokou veřejnost a probíhá na veřejných místech celého Křišťálového údolí, jak se Liberecku, kraji sklářů, říká. „Smyslem je společně s odborníky mladé i starší návštěvníky upozornit na to, že srdce máme jednom jedno a je nutné se o něj dobře starat. Tato akce vzniká za podpory resortu zdravotnictví Libereckého kraje, Všeobecné zdravotní pojišťovny a poslední dva roky také v úzké spolupráci s kolegy z České aliance pro kardiovaskulární onemocnění – ČAKO, kde působím jako místopředsedkyně,“ vysvětluje Motshagen. „V rámci Světového dne srdce kromě prezentací také zjišťujeme zájemcům hodnoty cholesterolu, cukru v krvi a výši krevního tlaku. S odborníky pak mohou tito zájemci diskutovat o svých výsledcích, životosprávě a podobně. Příchozí mohou nahlédnout do práce záchranářů, mohou si vyzkoušet poskytování první pomoci, práci s AED, vidět i další prvosledové složky IZS, které poskytují první pomoc i za pomoci AED.“

Od roku 2019 k dnešnímu dni ušel Světový den srdce hodně dlouho cestu od aktivních přednášek pro žáky základních škol, studenty gymnázií a středních škol i workshopů pořádaných ve spolupráci s profesionálními záchranáři a lékaři až po pořádání velké akce pro stovky a tisíce lidí v obchodních centrech.

Srdeční záležitosti – objevování srdcařů Libereckého kraje

O srdce je nutné se starat také emočně, a to Martinu Motshagen přivedlo před osmi lety k myšlence, že je dobré osvětovou zdravotní akci podpořit „srdeční záležitostí“. Tou se stala putovní výstava fotografií známých i neznámých lidí Libereckého kraje, jež je poděkováním všem, kteří do toho, co dělají, dávají své srdce. I proto se výstava jmenuje Srdeční záležitosti. „Expozice je ztělesněním toho, že to, co děláme od srdce, děláme nejen pro vlastní dobrý pocit. Výstavu fotili významní čeští fotografové, můžeme například zmínit Roberta Vana, Davida Landgrafa, Markétu Navrátilovou, Jiřího Turka s Janou Jabůrkovou – J3T. Výstava připomíná lidem, že je dobré se na chvíli zastavit a zamýšlet se nad tím, co děláme, nad tím, jak to děláme a co můžeme pro své srdce udělat my sami,“ říká autorka projektu.

„Výstava upozorňující na srdcaře našeho kraje začínala v prostorech malých kulturních center, vestibulech úřadů i nemocnic, byla však i součástí výstavy v českém pavilonu EXPO 2025 v japonské Ósace, zdobila prostory českého velvyslanectví v Tokiu a pravidelně je hostem v Parlamentu České republiky, jak v Senátu, tak v Poslanecké sněmovně. Krok za krokem poukazujeme na to, že bez zdravého srdce to nejde, a to nemocné má šanci nám ještě dlouho sloužit, když se o něj s dobře staráme,“ doplňuje Motshagen. V minulých letech Nadační fond Martina Chaloupky spojil své síly s pacientskou organizací ČAKO pro pacienty se srdečně-cévními onemocněními a vznikají tak krásné projekty pro veřejnost, kterých není nikdy dost a které směřují přes hranice Libereckého kraje. Martina Motshagen si sama jako pacientka bolestně uvědomila, jak málo lidé vědí o srdci a o tom, jak je důležité mít srdce zdravé a s respektem se o něj starat. „Je nutné začít od píky, věnovat se osvětě a nebát se řešit i témata, jako je očkování proti chřipce nebo dalším infekčním chorobám, které ohrožují zdraví a život kardiologických pacientů více než zdravých jedinců. Zkrátka, jsme tady pro vás,“ uzavírá Martina Motshagen.