
Jak vypiplat jednorožce
Listuji v knížce na stranu 353. Písmeno U, Unicorn… Jednorožec. Co o něm píší?
Vyskytuje se velmi zřídka. Jedná se o hodné, ale divoké, nevyzpytatelné stvoření. Prý je krásné, čarovné, čistě bílé a s unikátním rohem na čele. Ten mívá dvě až tři stopy na délku. Jednorožci mluví; jsou inteligentní, bývají „napřed“. Umějí se jednou denně teleportovat, přemístit zcela jinam. „Délka života jednorožců nebyla zaznamenána, ale zůstávají mladistvými až do svého skonu. Tajemství jejich dlouhověkosti je skryto v magické povaze jejich rohu,“ uvádí obří Monstrous Manual (1994), Rukověť příšer, k legendární hře na hrdiny Advanced Dungeons & Dragons.

V byznysu se „jednorožci“ vyskytují, ovšem rovněž velice zřídkavě. Jde také o mytické či skoro nadpřirozené entity, jež jakýmsi kouzlem (a startovním kapitálem) vyletěly z nuly do zázračných výšin – až do hodnoty miliardy dolarů. Ta je jakousi lesní mezí, hranicí, za kterou si unicorni lebedí, kde žijí. Ale kde se rodí? Píšeme o tom od strany 18 aktuálního vydání týdeníku Euro, kde kolega Blahoslav Hruška dokládá raritnost jednorožců z luhů a hájů českých. Zatím se tu rozběhla pouhá tři taková zvířata: dostala do vínku jména Rohlík, Mews a Productboard.
Český investiční kapitál už však nesází (peníze) jen na domácí oboru. Jak se dočtete, investoři jako Credo Ventures, RSJ Gradus, Reflex Capital, Rockaway Ventures, Tilia Impact Ventures, Inven Capital či týmy kolem i&i Biotech Fund se rozhlížejí po světě, kdeže nějaké to malé hříbátko s pučícím rohem běhá… Příklad rumunského softwarového startupu UI Path, který dorostl a má za sebou IPO na newyorské burze, je jednou krásnou byznysovou pohádkou.
Hodně jednorožců je digitálních. Celkově dominuje umělá inteligence (AI), která dnes tvoří takřka polovinu takových magických stvoření – 43 procent. Proč ale máme v Česku jen tři odchovance? Co tomu brání? Jak to můžeme zlepšit? Zeptejme se přímo AI, nejnovější verze ChatGPT, jehož mladá „matka“ – firma OpenAI (podle listu The New York Times hledající další investiční šťávu a cílící na hodnotu 150 miliard dolarů!) – je dalším takovým hřebcem.
Proč je počet zdejších jednorožců tak omezený? „Prvním faktorem je velikost českého trhu, který je relativně malý ve srovnání s globálními technologickými huby. To omezuje potenciál rychlého růstu firem a přístup k investicím. Dalším důvodem je nižší množství rizikového kapitálu dostupného pro startupy v regionu. Investoři tu mají tendenci být konzervativnější a méně ochotní riskovat. Třetím faktorem je absence hluboké tradice a ekosystému pro rychle škálovatelné inovativní firmy, což ztěžuje expanzi na globální úrovni. I přes kvalitní technické talenty a vzdělání je český startupový ekosystém ve fázi růstu a formování,“ píše zcela „rozumně“ robot.
A co můžeme, my lidé, dělat lépe? „Stát by měl zlepšit přístup k rizikovému kapitálu, podporovat inovace daňovými úlevami a posílit startupový ekosystém. Klíčové je propojit české startupy s globálními trhy a investory a motivovat mladé talenty ke kreativitě a podnikání.“
Přeji vám inspirativní čtení.

