Jsme pro svět bez cigaretového kouře

Nejpozději do deseti let chce vedoucí světový producent tabákových výrobků, společnost Philip Morris International (PMI), ukončit prodej klasických cigaret ve Velké Británii a nahradit je bezdýmnými tabákovými produkty. Další trhy mají následovat. Přesto ještě loni téměř 70 procent tržeb firmy pocházelo právě z prodeje tradičních cigaret.

O tom, proč firma vsadila na alternativní tabákové výrobky, jak se jí daří naplňovat vizi světa bez cigaretového kouře a proč expanduje například i do oblasti farmacie, týdeník Euro hovořil s Gregoirem Verdeauxem, senior viceprezidentem PMI pro vnější záležitosti.

Válku cigaretám jste vyhlásili již v roce 2016, když jste uvedli první zařízení IQOS. To tabák nespaluje, jen zahřívá. Přesto dosud většinu tržeb PMI pochází právě z prodeje cigaret. Je tedy svět bez cigaretového kouře dosažitelný, nebo se jedná pouze o zbožné přání?
Cigarety tu byly po staletí. Je to zavedený produkt a není úplně jednoduché přesvědčit spotřebitele, aby se jej vzdali. Ale jejich podíl na našich tržbách setrvale klesá. A otočme to – již 30 procent našich tržeb tvoří bezdýmné alternativy poškozující lidské zdraví nesrovnatelně méně. Proto jsem přesvědčen, že se nacházíme na správné cestě. A máme ambici, aby v roce 2025 polovina našich výnosů pocházela právě z prodeje těchto alternativ.

Takže stále platí tvrzení vašeho generálního ředitele Jacka Olczaka, že do deseti let můžete zcela přestat alespoň na některých trzích prodávat cigarety?
Ano, to je stále naším cílem a věříme, že by to mohl být závazek pro celou společnost. Ale pro jeho dosažení potřebujeme fungující partnerství mezi výrobci tabáku a klíčovými hráči ve společnosti, zejména pak vládami jednotlivých zemí. Podívejme se například na Česko. Vaše země přijímá velice dobře bezdýmné tabákové výrobky. Ještě před několika lety zde bylo 2,5 milionu kuřáků klasických cigaret. Nyní to jsou jen asi dva miliony. Tedy půl milionu lidí přestalo kouřit klasické cigarety a přešlo k mnohem méně škodlivým produktům. I díky těmto výsledkům věříme, že v Česku podobně jako v Británii bychom mohli přestat prodávat cigarety během následujících přibližně deseti let.

Mluvíte o méně škodlivých alternativách kouření, objevují se ale hlasy tvrdící, že bezdýmné alternativy jsou jen dalším trikem, jak vylepšit pošramocenou image tabákového průmyslu. Dokážete nás přesvědčit, že tomu tak není?
Naše přesvědčení není založené na nějakých přáních, ale na závěrech vědců. Do výzkumu a hledání lepších produktů pro zdraví našich spotřebitelů jsme investovali přes devět miliard dolarů. Klíčové je, že to neříkáme jen my. Významně menší obsah škodlivin v aerosolech potvrdily nezávislé a respektované národní úřady pro ochranu zdraví, jako jsou americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), britský Public Health England, německý Spolkový institut pro posuzování rizik a řada dalších. FDA dokonce udělila produktu IQOS jako prvnímu výrobku na zahřívání tabáku status „výrobku s modifikovaným rizikem se sníženou mírou vystavení lidského organismu škodlivým látkám“. Zároveň FDA ve své zprávě konstatovala, že produkt je vhodný k podpoře veřejného zdraví a očekává se, že může prospět zdraví populace jako celku. O jak precizní a detailní posuzování se jedná, ukazuje i fakt, že například zmíněnému FDA jsme předali dokumentaci o statisících stran.

Přesto, nebylo by lepší přestat kouřit úplně?
Určitě. Pokud to dokážete, je to naprosto jednoznačně nejlepší. A my to také jasně říkáme. Nezačínejte kouřit, a pokud už kouříte, přestaňte. Většina kuřáků ale nepřestává. Za desítky let vidíme, že ostrakizace kuřáků a ideologické prosazování pouze odvykání jako jediné cesty boje s kouřením významnější pokles jejich počtu nepřinesly. Na světě žije asi 1,3 miliardy kuřáků. Jen zhruba čtyři procenta z nich dokážou s kouřením, respektive s konzumací nikotinu skutečně trvale přestat. A i když podíl kuřáků na světové populaci mírně klesl, jejich počet se absolutně – zejména kvůli růstu počtu obyvatel planety – zvýšil. Odvykací terapie tedy očividně nestačí, a proto věříme, že pro zachování zdraví konzumentů nikotinu je klíčové jim nabízet mnohem lepší a méně škodlivé alternativy. Mimochodem britský regulátor Public Health England již v roce 2015, tedy ještě před uvedením našeho produktu IQOS, konstatoval, že právě hoření je v případě kouření cigaret zdrojem drtivé většiny škodlivin. Samozřejmě, že i aerosoly z bezdýmných produktů obsahují škodlivé látky. Ale jejich množství je dramaticky nižší než v případě cigaretového kouře.

Lze srovnat, jak rychle se jednotlivým zemím či regionům daří přecházet od klasických cigaret k bezdýmným alternativám?
Česko si v tomto ohledu vede velice dobře. Obecně je ale Evropa stále regionem s největším podílem kuřáků na světě. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) je to pořád přes 28 procent populace. Například na americkém kontinentu je to o deset procent méně. Možná trochu překvapivě bezdýmné produkty mají zatím větší úspěch ve střední a východní Evropě než v některých zemích západní Evropy. Důvod je jednoduchý. Místní vlády mají k problému pragmatičtější přístup než jejich kolegové na Západě. Pokud bychom měli jakési „mistrovství světa“ v rychlosti přijímání alternativních tabákových výrobků, tak jednoznačně zvítězí Japonsko. Zde spotřeba cigaret klesla o 44 procent za pět let a jejich konzumenti přešli na bezdýmné alternativy. Zajímavý vývoj zaznamenalo například Norsko, kde se podíl kuřáků běžných cigaret na celkové populaci snížil za deset let o polovinu. Přitom právě Evropa ukazuje, jak lze omezit kouření cigaret různými cestami. V severských zemích je populární snus, tedy tabák, který se ve formě kuličky umisťuje pod ret. V Británii se zase počet kuřáků tradičních cigaret daří snižovat pomocí jejich elektronických alternativ.

Mluvil jste o partnerství s veřejným sektorem. Je něco, co mohou vlády udělat pro rychlejší přechod kuřáků k bezdýmným alternativám?
Zásadní je, aby spotřebitelé dostali správné a přesné informace, aby se mohli do­bře rozhodnout. Na to musí vlády pečlivě dohlížet. Ale potřebujeme, abychom mohli se svými zákazníky odpovídajícím způsobem vhodně komunikovat, a to je kvůli regulaci reklamy na tabákové výrobky často obtížné. A samozřejmě také musejí být tyto bezdýmné alternativy i cenově dostupné. Vlády musí mít jasné fiskální strategie, jak motivovat formou nižšího zdanění méně škodlivých produktů spotřebitele k přechodu k alternativám představujícím menší riziko. Uvedu příklad z mé domovské Francie, která ukazuje, co se stane, když uděláte špatná rozhodnutí. Dnes má Francie nejdražší cigarety z celé EU, za krabičku zaplatíte deset eur. Přesto se podíl kuřáků za posledních dvacet let příliš nesnížil, jen z 30 na 25 procent. Ale ve vyšších příjmových skupinách kouří jen 12 procent osob, zatímco mezi nezaměstnanými je to 45 procent! A to jsou lidé, kteří opravdu nemají peníze a vysoké ceny cigaret je ženou na černý trh. Nepřímo se tak podporuje nelegální dovoz a často i organizovaný zločin, který vyrábí cigarety v podzemních dílnách obsahujících násobně více dehtu, ale také například plíseň a další problematické příměsi. Co konzumace takových padělků znamená pro zdraví kuřáků, je očividné. Nemluvě o tom, že Francie kvůli svému ideologickému a nepromyšlenému přístupu přišla jen minulý rok o 6,2 miliardy eur na daních.

Neobáváte se, že až opravdu většina kuřáků nahradí cigarety bezdýmnými alternativami, tak budou politici v pokušení výrazně zdanit i tyto alternativy? Přece jen je zdanění tabákových produktů spotřební daní významným příjmem státních rozpočtů.
Zvýšení zdanění tabákových výrobků má na seznamu úkolů v podstatě každá vláda. Prostě jen více zdanit naše výrobky bez dalšího přemýšlení pouze proto, že potřebujete zaplnit díru v rozpočtu, je nebetyčná hloupost. Většinou jen přesměrujete peníze lidí na černý trh. K tomu přispívá i současná situace. Mimořádně vysoká inflace i válka na Ukrajině vytvářejí prostor a nové cesty pro organizované kriminální skupiny, to platí obzvlášť ve východní Evropě. Proto jakýkoli nárůst zdanění tabákových výrobků je třeba vnímat v kontextu těchto rizik. A jakmile spotřebitelé utečou na černý trh, těžko je dostáváte zpět. Proto navrhujeme chytřejší přístup s výhledem na přibližně pět let. Máte-li dostatečně velkou penetraci bezdýmných produktů, tak lze předpokládat, že vyšší zdanění klasických cigaret nepovede k odlivu spotřebitelů na černý trh, ale právě k většímu příklonu k alternativním produktům. Tohoto bodu jsme ještě asi nedosáhli v Česku, ale určitě již například ve zmíněném Japonsku. My potřebujeme hlavně s vládami mluvit, aby se nedělaly podobné chyby jako ve Francii. Jak je vidět například z autoprůmyslu, který také aktuálně prochází zásadní proměnou, komunikace mezi vládou a vedoucími společnostmi z oboru je zásadní, aby tato transformace byla úspěšná.

Přechodem od klasických cigaret k zařízením zahřívajícím tabák jste se stali vlastně technologickou firmou, produkujete elektronická zařízení a speciální náplně. Jak se změnila výroba PMI?
Loni jsme uvedli na japonský trh výrobek IQOS ILUMA. Na rozdíl od původních zařízení zahřívá tabák pomocí indukce, a proto v sobě neobsahuje středovou čepel. To zvyšuje požitek uživatele a snižuje poruchovost a znečišťování. K dostání je od podzimu 2021 v Japonsku, v prosinci jsme ji uvedli ve Švýcarsku a v březnu ve Španělsku. Nové výrobky mají zásadní vliv na podobu dodavatelského řetězce, i jen samotné náplně se vyrábějí jinak než tradiční cigarety. A inovacím rozhodně není konec. V budoucnu by dokonce naše zařízení měla umět rozpoznat věk konzumenta, abychom předešli tomu, aby je užívali mladiství.

PMI vlastní skrze dceřinou společnost Philip Morris ČR velkou továrnu v Kutné Hoře, kde zaměstnává asi tisícovku lidí. Jaké s ní máte plány, přejde například na výrobu náplní do zařízení IQOS?
Tuto továrnu vnímáme jako jakési historické dědictví a jsme na ni velmi hrdí. Zatím zde stále cigarety vyrábíme a vyrábět budeme. Za posledních pět let jsme zde investovali přes sto milionů dolarů a nyní zde produkujeme cigarety pro řadu dalších zemí mimo Česko. Takže našemu závodu v Kutné Hoře opravdu věříme a je pro nás důležitý.

Nejdříve koronavirová pandemie, nyní válka na Ukrajině, co to znamená pro podnikání PMI?
Máme velký závod v Charkově, který byl od začátku války silně ostřelovaný. Chod továrny jsme museli okamžitě zastavit. A přes 1 500 zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků jsme přesunuli buď na bezpečnější místo na Ukrajině, nebo i do ciziny. A také jsme jim poskytli finanční pomoc a zachovali mzdy. A například naši čeští zaměstnanci jim osobně pomáhali jako dobro­volníci, což jsme jim rádi umožnili. Dokonce někteří naši pracovníci jezdili na slovenské a maďarské hranice a pomáhali uprchlíkům najít ubytování na Slovensku či v Maďarsku.

PMI razantně vstoupil i do oblasti mimo nikotin. Jmenujme například akvizice britského výrobce inhalačních prostředků pro astmatiky Vectura, dánskou společnost Fertin Pharma vyrábějící mimo jiné i léky na odvykání kouření a společnost OtiTopic s novým patentem na léčbu infarktu myokardu. Proč to vlastně děláte?
Protože silně věříme tržní ekonomice a hledáme další možnosti pro rozvoj našeho podnikání. A právě ve zmíněných oblastech vidíme, že potřeby spotřebitelů dosud nebyly úplně vyslyšeny. Velký potenciál je v oblasti inhalační terapie, což je jeden z hlavních motivů akvizic, které jste zmínil. Jde například o to, jak léčit migrénu právě inhalací. Dokážeme tak uplatnit i know-how a vědecké poznatky, jež jsme získali při vývoji bezdýmných produktů. Chceme se zaměřit i na produkty, které by lidem zlepšily spánek a také jim daly pocit, že mají více energie.

Můžete být konkrétnější?
Naše technologie umí formou inhalace efektivně dopravit do plic léky a účinné látky, jejichž rychlá aplikace může být při záchraně života zásadní. Jmenujme například aspirin, jehož rychlá aplikace je důležitá při infarktech. Podobné je to také při anafylaktických šocích, astmatu a dalších akutních stavech. Ale to je pouze malá část možností, které se nám otevírají. Dále se zajímáme i o medické užití marihuany. Celkově je tento nový směr našeho podnikání velice důležitý, do jeho rozvoje chceme investovat 150 až 200 milionů dolarů ročně. To je částka bez případných akvizic. Naším cílem je, aby v roce 2025 miliarda dolarů z našich čistých příjmů pocházela z oblasti mimo prodej nikotinových výrobků. Chceme tak nabízet společnosti řešení nejen závislosti na cigaretách, ale i dalších zdravotních komplikací. A toto je jen pár příkladů toho, kam nad rámec nikotinu míříme.