Jsou aerolinky připravené na letní boom cestování?

Téměř celé dva roky během pandemie zůstal jeden ze dvou terminálů londýnského letiště Gatwick liduprázdný. Pasažéři zůstávali doma a cestovní průmysl bojoval o přežití. Uzavřený jižní terminál se proměnil ve strašidelné místo: rolety na výlohách obchodů byly stažené a restaurace, zavazadlové pásy i nástupní brány zavřené. Tmou tu a tam prosvitly záblesky světel pohybových čidel. Opuštěné prostory využívala policie pro tréninková cvičení a na odletové ploše zůstala na bůhvíjak dlouho stát řada letadel se zakrytými motory.

Letiště Gatwick nebylo jediné. Když se poptávka po létání kvůli omezení přeshraniční dopravy propadla, provoz na letištích ze dne na den zamrzl. Šéfové aero­linek a letišť bědovali nad historickou krizí a mnoho vlád pomohlo leteckému průmyslu k přežití finančními injekcemi. Aby společnosti situaci nějak přečkaly, musely zrušit tisíce pracovních míst, upsat se k obrovským dluhům a letouny poslat do hangárů.

Po dvou letech krizového managementu se však cestující začali na letiště vracet tak rychle, že si s nimi letecký průmysl neví rady. Z analýzy, kterou pro Financial Times vypracovala konzultační společnost Cirium, vyplývá, že v dubnu se počet plánovaných letů vrátil na 89 procent úrovně z roku 2019. A to poté, co se předloni v dubnu propadl na pouhou třetinu.

Cestovní průmysl se probouzí k životu díky tomu, že se postupně po celém světě uvolňují kontroly na hranicích. Aerolinky a letiště se tak s vypětím všech sil snaží obnovit provoz, najmout zpět propuštěný personál a letadla vraátit do vzduchu.

Některé trhy se s krizí vyrovnaly lépe než jiné, zejména ty ve větších zemích jako Spojené státy nebo Čína, kde letecké společnosti před bankrotem chránila nepřetržitá poptávka po vnitrostátních letech. K oživení průmyslu teď ale dochází po celém světě, a to i v asijsko-pacifickém regionu, kde se hranice států otevřely teprve nedávno.

Prvním obdobím, kdy začaly mít aerolinky po dvou letech opět napilno, byly na řadě trhů až letošní Velikonoce. Ty zafungovaly jako generální zkouška před hlavní letní sezonou pro země na severní polokouli v červenci a srpnu.

„Za posledních pět týdnů byla poptávka rekordní. V žádném období jsme v historii našeho fungování neprodali tolik letenek. To je pozoruhodný úspěch,“ přiznal generální ředitel Delta Air Lines Ed Bastian. Velikonoční letecký boom dává za pravdu těm, kteří tvrdili, že se poptávka po létání vrátí, jakmile opadnou restrikce. Finančně vyprahlým společnostem také poskytuje tolik potřebnou hotovostní injekci.

Zvýšená poptávka však na firmy také vyvíjí tlak, pod kterým se řada z nich sotva drží na nohou – mnoho aerolinek a letišť zvládá nápor cestujících velmi obtížně, zejména po drastických škrtech z dob nejtužší krize. Kapacitní nedostatky se teď v době obnovené poptávky projevují na každém kroku. „Sektor čekají nevyhnutelné volby,“ dosvědčuje Martin Chalk, šéf svazu britských pilotů Balpa. „Aerolinky s nedostatečným personálem se budou muset buď vzdát určité části podílu na trhu a zrušit některá spojení, nebo se do toho pustí a risknou, že některé lety nedokážou obsloužit.“

Výzva pro celou síť

Nejlépe se z krize vzpamatovává americký trh, který má před zbytkem světa velký náskok. Díky silné poptávce po vnitrostátních cestách se tam počet plánovaných letů vrátil na 80 procent úrovně před pandemií už loni v létě.

Situace v USA ale ani tak nenaznačuje bezproblémový vývoj: i místní aerolinky musely pravidelně rušit lety, protože se jim nedařilo obsloužit zvýšenou poptávku po všech spojích. Počet zrušených letů dosáhl historického maxima loni v létě, kdy dopravci jako Spirit, JetBlue a Alaska museli omezit plánované lety na jarní a letní měsíce, aby předešli jejich rušení a zpoždění.

Odbory zastupující piloty z American Airlines podaly proti svému zaměstnavateli žalobu, protože společnost podle nich byla „očividně nedostatečně připravena na návrat k předpandemické intenzitě leteckého provozu“ a „bez pochyb“ bude čelit stejným potížím i letos v létě. Riziko je vysoké obzvlášť v souvislosti s extrémními projevy počasí, protože tak intenzivní a nabitý harmonogram zvládne bez problémů zajistit pouze hrstka nejzkušenějších pilotů. American Airlines tvrdí, že na letní sezonu je firma plně připravena.

„Do tak rychlého tempa bude mít problém naskočit celá letecká infrastruktura,“ řekl při setkání managementu United Airlines v druhé polovině dubna šéf společnosti Scott Kirby. „Nejde jen o aero­linky, problémy budou řešit i vládní agentury, jako je Federální letecká správa (Federal Aviation Administration) nebo Úřad pro bezpečnost v dopravě (Transportation Security Administration), ale i prodejci leteckého paliva. To vše může ohrozit hladký letecký provoz.“

Na letišti Gatwick zatím nedošlo k výraznějšímu výpadku, ale v podstatě přes noc, když se jižní terminál na konci března otevřel, museli místní zaměstnanci odbavit místo 300 letů téměř dvojnásobek. Ředitel letiště Stewart Wingate logistickou náročnost operace přirovnal k tomu, kdyby se někdo snažil přes noc začít úspěšně provozovat středně velké letiště. Aby se předešlo frontám, pasažéři byli vyzváni, aby se na letiště dostavili s velkým předstihem, protože terminály musely odbavit tisíce cestujících.

Náporu horko těžko odolávají i další hráči v odvětví. Cestující na letišti v Manchesteru si protrpěli pětihodinové fronty táhnoucí se až mimo budovu terminálu. EasyJet a British Airways musely během dubna kvůli nedostatku zaměstnanců a několika nákazám covidem u členů posádek zrušit stovky letů.

Šéf Ryanairu Michael O’Leary požádal o pomoc s ochrankou na letišti v Dublinu irskou armádu. Velikonoční víkend byl nejnabitějším obdobím i v Austrálii a o nekonečných frontách na letištích v Sydney se psalo ve všech tamních médiích.

Některé aerolinky v Evropě přiznaly, že nedokážou odbavit všechny nabízené lety. A aby se vyhnuly rušením na poslední chvíli, začaly redukovat jejich počet, a to včetně British Airways, kde se podle analýzy společnosti Cirium letos zrušil každý dvacátý let.

„V Evropě začínají být rozvrhy letů rozvolněnější, protože některé aerolinky přestávají nabízet lety, aby se vyhnuly provozním výpadkům ovlivňující celou síť,“ potvrzuje Rob Morris z datové společnosti Ascend spadající pod Cirium. „Stále jsou ale jejich plány dost na hraně a ty výpadky nemusejí být nijak masivní, aby způsobily kolaps celé sítě.“ Morris dosvědčuje, že finanční situace aerolinek se obrátila naruby. Některé se dnes snaží explodující poptávku mírnit prudkým zdražováním letenek.

Zběsilý nábor zaměstnanců

Nátlak posledních měsíců je tak silný i proto, že ještě na začátku roku řada zemí zaváděla přísnější omezení a nechávala rušit lety ze strachu z vysoce nakažlivé mutace omikronu. Jádrem problému je však především nedostatek kapacit.

V celém sektoru se kvůli pandemii hromadně propouštělo. Podle studie společnosti Oxford Economics se počet pracovních pozic v leteckém odvětví v září 2021 snížil o 2,3 milionu v porovnání se situací před pandemií. Analýza zahrnuje i smluvní zaměstnance na letištích, jejichž počet se propadl o 29 procent, včetně zaměstnanců ze služeb pozemního odbavování, kterých letiště propustila na 1,7 milionu.

Swissport, jeden z největších poskytovatelů služeb pozemního odbavování na světě, snížil v březnu 2020 počet zaměstnanců z 65 tisíc na pouhých 10 tisíc kombinací propouštění a přesunů na režim kurzarbeit. Letos v lednu personál zvýšil na 45 tisíc a potřebuje zaměstnat dalších 17 tisíc pracovníků.

Nejvytíženější britské letiště Heathrow v dubnu oznámilo, že personální kapacity jsou přepjaté a obsluha letiště potřebuje posílit o dalších 12 tisíc zaměstnanců, pokud chce zvládnout očekávaný nápor během letní sezony. Situace je ještě horší o 300 kilometrů severně v Manchesteru, kde se musel pasažérům za bezprecedentní průtahy veřejně omluvit ředitel Manchester Airports Group Charlie Cornish.

Podle Cornishe se letiště přesunulo z „nouzového režimu“, v němž fungovalo ještě na začátku ledna během omikronové vlny, do stavu „mimořádného zvýšení“ poptávky. „Faktem je, že aktuálně zkrátka nemáme dost zaměstnanců k tomu, abychom cestujícím zajistili takovou úroveň služeb, kterou si zaslouží,“ uvedl.

Společnosti napříč odvětvím se zběsile snaží sehnat chybějící zaměstnance, což dále komplikuje fakt, že se zpřísnily bezpečnostní podmínky pro nábor zaměstnanců, kteří jsou v přímém kontaktu s cestujícími (letušky, nakladači zavazadel či piloti). Řada destinací navíc stále požaduje, aby pasažéři předložili potvrzení o covidu-19, která mají manuálně kontrolovat zaměstnanci aerolinek při odbavení.

Letiště v Manchesteru podle Cornishe čeká na 200 zaměstnanců, kteří procházejí kontrolními testy, a šéf easyJet Johan Lundgren v dubnu uvedl, že jeho společnost čeká na 100 nových pracovníků, kteří jsou ještě v procesu schvalování. Pro firmy jsou tak nejatraktivnější ti kandidáti, kteří mohou nastoupit ihned. British Airways proto nabídla zájemcům o místo v týmu posádky vstupní bonus ve výši tisíc liber, pokud budou mít bezpečnostní testy již za sebou.

Generální tajemník odborového svazu Mezinárodní federace pracovníků v dopravě Stephen Cotton tvrdí, že tento globální chaos je přímým důsledkem špatných rozhodnutí aerolinek a vlád. Podle něj měly státy poskytnout štědřejší pomoc a škrty v leteckém průmyslu považuje za krátkozraké.

Letecký průmysl popírá, že by zrovna k propouštění přistoupil unáhleně. Poukazuje na to, že nejistota dalšího vývoje trvala celé dva roky, a proto musely společnosti přistoupit k nelehkým rozhodnutím. „Nesouhlasím s tím, že se jedná o důsledek špatného plánování ze strany aerolinek či letišť. Měli bychom si přiznat, že v době, kdy krize vrcholila, bylo propouštění častokrát jediným řešením,“ namítá Willie Walsh, předseda Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) a bývalý šéf British Airways.

Někteří členové managementu a představitelé odborů se obávají, že letecký sektor ztratí v očích uchazečů o zaměstnání na atraktivitě v kontextu napjaté situace na trhu práce. Pracovní doba navíc dost omezuje běžný život a platy jsou relativně nízké.

Jeden nakladač zavazadel z letiště v Sydney si stěžoval, že se musí kolikrát vypořádat s nezvladatelným počtem kufrů a že je celý jeho tým vytíženější než kdy jindy. „Lidé, kteří v branži zůstali i během krize, jsou teď v šoku a naprosto vyčerpaní,“ řekl. Přiznal, že „poměrně dost“ kolegů se poohlíží po jiném zaměstnání s lepším platem a podmínkami.

Podle Marion Geoffroyové, generální ředitelky Wizz Air v Británii, není jednoduché najít nové zaměstnance, a tak společnost zvýšila platové ohodnocení pro členy posádky. „Myslím, že se tak letecké odvětví zase začíná stávat zajímavou volbou,“ tvrdí.

Návrat k ziskovosti?

Zpožděné a zrušené lety frustrují navracející se cestující, ale jsou také přímým projevem toho, že se poptávka po létání vrací k předpandemickému stavu. To bylo v momentech nejhlubší krize téměř nepředstavitelné.

Na jaře 2020 nechal easyJet zavézt do hangárů celou svou flotilu a Lundgren tak navzdory aktuálním potížím tvrdí, že je rád, že společnost krizi v nouzovém režimu přestála a může teď řešit provozní problémy. „Je skvělé, že se to vrací. Užívám si každou provozní schůzi, kde řešíme problémy typu, že máme v rezervačních systémech příliš zájemců. To je skvělá zpráva, tak to pojďme vyřešit,“ uvedl na jedné konferenci pro aktéry v leteckém odvětví.

Frekvence letů easyJetu se letos v létě přiblíží ke kapacitám před začátkem pandemie. Management International Airlines Group, kam spadá British Airways, se rozhodl obnovit kapacity letů z roku 2019 na trasách spojující Evropu a Spojené státy přes severní Atlantik. Maďarská nízkonákladová letecká společnost Wizz Air chce prodat o 40 procent více míst než během nejvytíženějších letních měsíců v roce 2019.

Obnovená poptávka umožní firmám začít vyrovnávat ztráty, jež v pandemii utrpěly. Několik aerolinek včetně Norwegian a LatAm muselo vyhlásit úpadek a i ti nejsilnější dopravci se masivně zadlužili, aby drastický propad v počtech cestujících nějak ustáli. Podle údajů IATA zveřejněných loni bylo 40 procent z celkem 269 miliard dolarů, které poslaly vlády skomírajícím aerolinkám, poskytnuto formou půjček, které budou společnosti muset jednoho dne splatit i s úroky. Dluhové zatížení v odvětví se tak jen mezi rokem 2019 a začátkem 2020 navýšilo o 220 miliard dolarů.

IATA očekává, že letecký sektor letos celosvětově přijde o 11 miliard dolarů, protože počet cestujících se nevrátí kompletně na úroveň před pandemií a celkové čisté ztráty mezi roky 2020 a 2022 šplhají ke 200 miliardám dolarů.

Zatímco tři největší američtí dopravci – American Airlines, United Airlines a Delta – vykázali během prvního čtvrtletí ztráty, druhé čtvrtletí by mělo začít generovat zisky. United a Delta očekávají i navzdory zdražování paliva ziskovost během celého roku. A United odhadují, že rekordní zisky přinese už probíhající druhé čtvrtletí.

Pro řadu leteckých společnosti v Evropě by měl cestovatelský boom v letní sezoně znamenat zlom, kdy se vysvobodí z mnohamiliardových ztrát a obnoví ziskovost. A to i navzdory možným výpadkům. „Je to tady. Rok 2022 bude rokem, kdy se evropské aerolinky vrátí k růstu, zejména dopravci specializující se na krátké lety,“ tvrdí Alex Irving, analytik specializující se na letecký sektor ze společnosti Bernstein.

Šéf Ryanairu O’Leary uvedl, že jeho cílem pro letošní finanční rok počínaje dubnem je zisk ve výši jedné miliardy eur. Některé americké aerolinky se přitom loni přehouply do černých čísel až v letní sezoně.

Za vyšší poptávkou stojí především rekreační lety a návštěvy přátel a příbuzných v zahraniční. Lety za účelem pracovních cest se obnovují pomaleji. Ale i tento segment, který je klíčovým zdrojem zisků většiny společností, se začíná probouzet. Deltě se podařilo obnovit prodeje letenek americkým firmám: v březnu v něm dosáhla 70 procent úrovně z roku 2019.

Letecký průmysl se obnovuje navzdory ruské invazi na Ukrajině a explodující inflaci. Někteří manažeři si však nejsou jisti, zda se budou moct na návrat rekreačních letů spolehnout dlouhodobě, nebo jestli se jedná jen o krátkodobé nadšení po dvouletém útlumu. „Návrat poptávky vítáme s radostí, jen si nejsme jisti, zda je udržitelné spoléhat se na vyšší prodeje letenek za rekreačními účely,“ uvedli v dubnu zástupci letiště Heathrow.

Edmond Rose, konzultant a bývalý manažer jedněch aerolinek, upozorňuje, že během hospodářských krizí se většinou zmenšila i velikost leteckého průmyslu. Zdraví světové ekonomiky je pro bohatství leteckých společností klíčové.

Někteří manažeři se obávají, zda zprávy o nesnesitelných zpožděních neodradí cestující od koupě letenek na letní dovolené. To by byl sice nežádoucí, ale zároveň velmi účinný způsob, jak se vypořádat s problémem příliš velkého počtu rezervací.

Údaje o rezervacích ukazují, že prodeje letenek z Velké Británie do dalších destinací se na začátku dubna relativně snížily. Podle Oliviera Pontiho, šéfa datové společnosti ForwardKey specializující se na letecký sektor, se pokles časově shoduje s negativní publicitou související se zpožděnými lety. „Těžko říct, zda k nižším prodejům vedly reportáže v médiích, nebo úplně jiné faktory. Může se také jednat jen o chvilkovou odchylku,“ přiznává.

Philip Georgiadis a Steff Chávez, FT