Kandidát na největší lék všech dob

Kandidát na největší lék všech dob

Z přípravku původně pro diabetiky se stal hit mezi lidmi toužícími zhubnout. Obezita jako globální zdravotní problém může mít řešení.

8 minut čtení

Nebyl to nejpovedenější otevírací monolog Oscarů. Jimmy Kimmel nepůsobil zrovna ve formě, scénáristy nachystané vtipy se moc nechytaly a publikum v Dolby Theatre v Los Angeles se rozehřívalo pomalu. Až když průvodce večerem vypustil: „Všichni vypadají tak dobře. Když se podívám okolo sebe, nemůžu si pomoct a říkám si, měl bych taky zkusit Ozempic,“ sál vybuchl smíchy. Protože Ozempic nyní řeší v Americe skoro každý.

Původně lék na cukrovku druhého typu od dánské farmaceutické společnosti Novo Nordisk se totiž ukázal být – v podstatě bez vedlejších účinků – překvapivě účinný v boji proti obezitě. A naráz, jak vtipkovali i hosté v oscarových kuloárech, se ukázalo, že „Hollywood je plný diabetiků“. K úspěšnému užívání se přihlásili Khloe Kardashian nebo Elon Musk, jindy velmi opatrný The Economist píše o průlomu v boji s obezitou, lavina zájmu se šíří do Evropy. Přičemž Novo Nordisk nestíhá vyrábět a lék má výpadek už i v Česku. A to k nám ještě ani nedorazila efektivnější (a dražší) forma určená přímo pro hubnutí zvaná Wegovy.

Trocha „farmacie“ na začátek. Účinná látka: semaglutid. Aplikace: formou injekčních per do paže, břicha či stehna. Důsledek užívání: pacient se při jídle cítí rychleji nasycený a konzumuje tedy menší porce. Efekt: podle lékařských studií úbytek v průměru až osminy tělesné hmotnosti. Jeden z vedlejších efektů: některým uživatelům též nechutná alkohol. Minus: není-li užívání léku doprovázeno změnou životního stylu, podle další studie měli pacienti svá kila během následujících dvanácti měsíců zpět. I přes toto negativum, jak psal The Economist, by se mohlo jednat o průlomové řešení problematiky zdraví ohrožující tělesné hmotnosti. Třeba právě v USA trpí nějakou formou obezity asi čtyřicet procent z více než třísetmilionové populace.

Jackpot Novo Nordisku

V létě se na trh chystá snad ještě efektivnější lék Mounjaro – podle dosavadních studií zbaví až pětiny tělesné hmotnosti – od francouzského kolosu Eli Lilly. Aktuálně si ovšem veškerou slávu a buzz, který kolem dua Ozempic–Wegovy vznikl, užívá firma Novo Nordisk. A investoři či analytici neskrývají z léku v podstatě stejné vzrušení jako bulvární novináři. Jen za loňský rok, kdy se prodeje teprve rozjížděly, dánská farmaceutická firma podle agentury Reuters prodala léků Ozempic/Wegovy za osm a půl miliardy dolarů. V USA stojí měsíční dávka Ozempicu (léčba může být až dvouletá) necelých devět set dolarů, Wegovy, která je přímo k redukci tělesné hmotnosti schválená, je ještě o pět set dolarů dražší. Akcie Novo Nordisku jsou v důsledku zájmu od začátku roku o šestinu výše, za poslední dva roky se tržní kapitalizace firmy zdvojnásobila. Přitom se jedná o „neziskovku“.

Společnost, jež letos slaví sté výročí od svého založení, je největším globálním producentem inzulinu. Její zakladatel, dánský nositel Nobelovy ceny August Krogh, už dva roky po objevu samotného inzulinu odcestoval do Kanady a uzavřel s objeviteli Frederickem Ban­tingem, Johnem Macleodem a Charlesem Bes­tem dohodu, podle níž mohl s inzulinem v Evropě experimentovat. Nicméně na neziskové bázi. Za současnou firmou Novo Nordisk, jež vznikla fúzí několika projektů původně odštěpených od Krogha, tak stojí nadace s majetkem přesahujícím 93 miliard dolarů. Nyní do ní začnou téct dividendy z Ozempicu.

Foto: Shutterstock

A ty by mohly být obří. Současnému hitu lékáren sice bude už v blízké bu­doucnosti konkurovat výše zmíněné Mounjaro, ale podle odhadů investiční banky UBS by se tato skupina léků mohla stát „největším lékem všech dob“. Podle Světové federace pro obezitu je zhruba sedmina světové populace (1,1 mi­liardy lidí) obézních, dalších 1,6 miliardy má podle odhadů trpět nadváhou. Další banka Jeffries se vytasila s odhadem, podle kterého by se léky ze skupiny GLP-1 inhibitorů mohly během následujících osmi let vyšplhat na globální tržby ve výši 150 miliard dolarů, což je blízko hodnotám prodeje všech globálně předepsaných léků na rakovinu (185 miliard za rok 2021). Klíčová pro potenciální rozšíření léků proti obezitě pak bude cena. Zdravotní pojišťovny nyní intenzivně řeší, jak k tomuto novému objevu přistupovat a jak jej proplácet z pojištění.

Infarkt hubnoucího odvětví

Ještě větší problémy z nástupu medikamentů typu Wegovy však řeší odvětví, které se zabývá hubnutím. To podle dat výzkumné firmy Marketdata LLC jen v USA dosáhlo za loňský rok celkových tržeb ve výši 76 miliard dolarů, mimo jiné za odbornou pomoc s hubnutím, nejrůznější zdravotní programy nebo třeba prodej dietních limonád a nízkokalorických mražených potravin, členství v posilovnách a dalších kategoriích. Americký hegemon tohoto sektoru, společnost WeightWatchers, ke konci loňského roku zaznamenal pokles předplatitelů svých služeb na 3,5 milionu, což bylo o 700 tisíc méně než dvanáct měsíců předtím a o celý milion a půl méně než na vrcholu v prvním kvartálu 2020.

„Myslím, že nové léky zásadně celé odvětví promění,“ konstatoval pro list The Wall Street Journal Alex Fuhrman, hlavní analytik společnosti Craig-Hallum Capital Group. „Tradiční přístup k hubnutí byl, snad s výjimkou drastičtějších chirurgických zákroků, jedinou nabídkou na trhu. To asi končí. Behaviorální přístup bude nyní pod tlakem,“ dodává Furman. Právě na asistenci při změně chování svých klien­tů měli WeightWatchers postavený svůj byznys model. A kopírovali je další. V 80. letech Jane Fondová Američany učila, že se mají hýbat, cítit spalování tuků, později se stala hitem sacharidy omezující Atkinsonova dieta.

Jak řekl investorům při prvních prezentacích ohledně Ozempicu a Wegovy CEO Novo Nordisku Lars Fruergaard Jørgensen, snaha o medikační boj s obezitou byl jakýmsi hřbitovem farmaceutických firem. Když se nějaký přípravek ukázal efektivní (jako třeba na konci 90. let kombinace fen-phenu s dalšími léky nebo dexatrim), záhy se objevil nějaký zádrhel typu problémy se srdcem nebo zvýšené riziko mrtvice.

Nyní se ale podle vědeckých studií zdá, že Novo Nordisk a Eli Lilly narazily na zlatou žílu. Respektive na řešení bez vedlejších efektů. A lidé z WeightWatchers už zaujali defenzivní stanovisko, když si na začátku března koupili online společnost Sequense, jež se specializuje na telemedicínu a předepisování léků na hubnutí po telefonu. Akcie WeightWatchers na potvrzení této transakce mimochodem zareagovaly čtyřicetiprocentním růstem…

Pomalejší globální expanze

To, co je ve Spojených státech téma, do zbytku světa se (s výjimkou Dánska a Norska) šíří spíše pomalu. Důvodem je jak relativně vysoká cena léčby, tak produkční limity na straně Novo Nordisku. Dánové nicméně slibují, že během druhé poloviny letošního roku by měli být schopni vyrovnat nabídku s poptávkou.

Lék Wegowy do Česka ještě oficiálně nedorazil (v Evropě je zatím vedle domovského Dánska na trhu jen v sousedním Norsku), na druhé straně Ozempic je diabetikům k dispozici už několik let. A dlouho byl – za zhruba čtyři tisíce korun (více než polovinu pacientům s diabetem proplácí pojišťovna) na měsíc – doménou jen a pouze diabetiků. Když se zpoza Atlantiku začaly šířit informace o „vedlejších“ účincích léku, i v Česku se z Ozempicu stalo poněkud nedostatkové zboží (podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv se na něj čeká měsíc).

„Ozempic v injekční formě nebo v tabletové pod názvem Rybelsus na českém trhu figurují dlouho, zvýšený zájem a občasný dotaz v ordinaci registruju až v posledních měsících, zřejmě ve spojitosti s rostoucí popularitou ve Spojených státech,“ konstatuje endokrinoložka Hana Novotná z Diabetologického centra KNTB ve Zlíně. Česko si však na svůj popkulturní Ozempic vtípek à la Oscar zjevně ještě chvíli počká.

Měsíční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura

125 Kč

Půlroční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura

600 Kč

Roční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura
  • zvýhodněná cena

950 Kč