Kdo je kdo v motolském systému moci

Pražské zákulisí si v posledních dnech špitá: Kdo nás teď bude léčit? Trochu nadsázka, ale ne tak úplně. Miloslav Ludvík, teď již bývalý šéf klíčové fakultní nemocnice v Motole se během 25 let v čele vypracoval v jednu z nejvlivnějších figur zdravotnictví. A nejen to. Čtvrtstoletí ve vedení špičkové nemocnice v metropoli mu dodalo mocné postavení – různí manažeři a další vlivné osoby se na něj obraceli s žádostmi o pomoc s léčbou i vyšetřením. Ludvík (61), jenž v letech 2016 až 2017 šéfoval ministerstvu, si vybudoval spletitou síť kontaktů mezi VIP.

A mocným se stal i jeho kamarád – a jak již nyní tušíme – vyloženě kumpán a neméně vlivná figura ze zákulisí českého byznysu, politiky a sportu: advokát Miroslav Jansta (63). Ten sice před pár lety prodal podíl v advokátní kanceláři a stáhl se do „důchodu“, stále však působí v čele České unie sportu (ČUS) a jako předseda České basketbalové federace. V uplynulých letech ustál i stíhání v dotační kauze kolem fotbalového šíbra Miroslava Pelty.

Buď jak buď, Ludvík i Jansta byli na vrcholu kariéry. Jenže! Jejich životní dráha v posledních týdnech sjela až do temného suterénu. Spolu s dalšími podezřelými je soud poslal do vazby v kauze cinknutých zakázek a uplácení v Motole. Hrozí jim několikaleté tresty za mřížemi.

Úplatky, Benin… a šťára

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) za dozoru evropské žalobkyně Zdeňky Pavláskové v celé kauze stíhá sedmnáct lidí; pět osob včetně dvou výše zmíněných či exnáměstka ředitele nemocnice Pavla Budinského stíhají vyšetřovatelé vazebně. Policie skupinu viní z přijímání úplatků, dotačního podvodu, poškození finančních zájmů EU či praní špinavých peněz. Obhájce Jansty a Ludvíka, advokát Josef Monsport, k dotazům týdeníku Euro uvedl, že v této fázi řízení žádné informace poskytovat nebude. Za své klienty podal stížnost proti vazbě. Ani Budinského právník Miloslav Strnad nechtěl případ komentovat.

Vyšetřování motolské kauzy rozjel osvědčený tým. Než si případ přebrala evropská žalobkyně, kauzu dozorovalo Vrchní státní zastupitelství v Praze vedené Lenkou Bradáčovou (v minulém vydání Euro jsme s ní přinesli titulní interview), jejíž instituce měla na starost i další nemocniční kauzy: Na Homolce, v Bulovce či Na Františku. Klíčovou vyšetřovatelkou je zkušená Jana Šebková, jež pracovala i na korupční kauze exhejtmana Davida Ratha.

Dle dokumentů, které týdeník Euro získal, se akce připravovala delší dobu. Vyšetřovatelé měli povolení k domovní prohlídce už 30. ledna, ovšem razii zahájili až 24. února. Proč? Čekali na vhodný moment a potřebovali získat důležité poznatky z výpravy podezřelých do afrického Beninu… Podle policejních poznatků vyrazila podezřelá skupinka právníků, manažerů a podnikatelů na pět dnů do Afriky – a vrátila se den před zahájením policejního zátahu.

Policejní akce u advokátů

Rozsáhlá prohlídka dle zápisu proběhla mimo jiné v Janstově pracovně, jež se nachází v objektu jedné vlivné pražské advokátní kanceláře – společnou mají například recepci. Policie tam získala povolení k domovní prohlídce, stejně jako možnost nahlédnout do archivu či serverovny této AK. Detektivové hledali důkazy spjaté s podezřelou činností Jansty.

„Existuje důvodné podezření z rozsáhlé a dlouhodobé trestné činnosti spojené s přípravou, průběhem a zadáním veřejných zakázek souvisejících se zajištěním provozních činností, prací a služeb, ale též s výstavbou nových pavilonů a rekonstrukcí staveb ve FN Motol,“ stojí v jednom z policejních dokumentů, do nichž týdeník Euro nahlédnul. Policisté vyšetřovali činnost několika lidí: vedle Jansty a dnes již exředitele Ludvíka rovněž jeho klíčového exnáměstka Budinského či podnikatele a fotbalového bosse Antonína Kühna. Detektivové se na skupinu zaměřovali několik let. Například problematické nákupy nábytku do nemocnice probíhaly přinejmenším od roku 2017. Policie podezírá Budinského i kvůli zakázkám týkajících se zajištění takzvaných pomocných prací v Motole – šlo třeba o úklid prostor zasažených covidem a další práce, které dosahovaly výše několika set milionů korun.

Dle kriminalistů Budinský dopředu informoval o detailech výběrových řízení spřízněnou firmu Midian – Coral podnikatele Mykhayla Popovyche, jenž skončil rovněž ve vazbě. Za svou pomoc prý Budinský požadoval od Popovychovy firmy provizi ve výši deseti procent z fakturované částky. „Za období trvání smluvních vztahů mezi Midian – Coral a FN Motol od něj Budinský dosud přebíral v měsíčním plnění požadovanou finanční hotovost ve výši převyšující deset milionů korun, vše ke škodě nemocnice,“ uvedli vyšetřovatelé. Zmapovali též, jak si podezřelí předávali peníze.

V dokumentech popsali koupi pozemku v Chrustenicích za 13,5 milionu korun, který na sebe napsal Jansta s manželkou. Policie se ale domnívá, že šlo jen o zastírací manévr a ve skutečnosti pozemek patří Budinskému a jeho rodině. Policisté zaznamenali i předávku peněz, kdy Budinský ve své kanceláři v Motole Janstovi předal pět milionů korun. Podle serverů Seznam Zprávy a iRozhlas sám Budinský nakoupil dle údajů z katastru za uplynulých třináct let pár set nemovitostí v celkové hodnotě přes 53 milionů.

Pavilony, Pitr & desátky

Dle dokumentů se podezřelí zajímali o řadu nákladných veřejných zakázek. Machinace měly probíhat zvláště kolem projektu onkologického centra za 2,8 miliardy korun; konkrétně šlo o ovlivnění zakázky na rekonstrukci a dostavbu Bílého pavilonu, kde si měl Budinský říct za ovlivnění soutěže ve prospěch jednoho ze subdodavatelů o úplatek sedmnácti milionů. Ty mu měl dát Petr Kysučan, který skončil také ve vazbě. Mimochodem kvůli kauze nedávno vypověděla Nadace rodiny Kellnerových půlmiliardový dar pro motolské onkocentrum.

Cinknutou zakázkou má být i snížení energetické náročnosti Modrého pavilonu, již získala firma Geosan. Cena za dílo měla činit 1,3 miliardy, dle policie však skupinka účelově navýšila cenu o několik desítek milionů. Podezřelí si pro to připravili následující vypořádání, které už se nestihlo uskutečnit. „Za to Budinský, po předchozí dohodě s Ludvíkem, řekl Ivanu Havlovi (šéfovi Geosanu) o úplatek ve výši osmi milionů korun, z toho určených pěti milionů pro Ludvíka a tři miliony pro sebe, s čímž Havel souhlasil,“ píše se v dokumentu policie.

v této souvislosti narazil týdeník Euro na kolující spekulaci, že vyšetřovatelé měli mezi podezřelými své „tykadlo“. Zaznívá i jméno vlivného a kontroverzního podnikatele Tomáše Pitra, jehož v minulosti premiér Jiří Paroubek (ČSSD) označil za „nepřítele státu“. Součástí spekulace je i vysvětlení, že Pitr by tak činil v kontextu boje o vlastnictví v Geosanu.

To ale Pitr zcela odmítá: „Není důvod, abych to dělal. S některými se znám dlouho. Já bych ani Geosan nechtěl. Přece bych se nezbláznil a v 55 letech nezačal běhat po stavbách a nahánět dělníky,“ řekl týdeníku Euro. S částí obviněných se nicméně zná poměrně dobře, s některými má i obchodní vztah. Dle zjištění Eura má Pitr skrytý podíl v pražské restauraci na lodi Rosmarina, v jejíchž strukturách působí jak zmiňovaný šéf Geosanu (Ivan Havel), tak spolumajitel stavební firmy (Luděk Kostka). Oba muži jsou v kauze též obviněni. Vedle obřích tendrů se ovšem v Motole dle policie zneužívaly i mnohem menší zakázky a upevňovala se tak moc. Příklad? Podle detektivů vybíral exnáměstek Budinský „desátky“ ve výši deseti procent od dodavatelů makléřských služeb, úklidových služeb a také od firem pro praní a čištění prádla, dále od poskytovatelů servisu vzduchotechniky či topenářů.

Beninská pračka peněz

Policejní past sklapla den po návratu „výletníků“ z Beninu. U tamní notářky mělo dojít k prodeji Budinského a Ludvíkova podílu v beninské firmě SBI Holding právníkovi Miroslavu Janstovi. Ten jim za to měl zaplatit šedesát milionů korun – každému po třiceti. Šedesát „míčů“, řečeno nejen basketbalovou terminologií, však nepatřilo Janstovi; byly to peníze, které měl Jansta dle vyšetřovatelů v hotovosti dostat právě od obou motolských hlavounů.

„Společnost (SBI Holding) byla jmenovanými využívána za účely legalizace výnosů z trestné činnosti, která byla realizovaná prostřednictvím prodeje ve skutečnosti bezcenných akcií za peníze předem předané v hotovosti a k tomuto účelu určené, a po realizaci tohoto prodeje byly peníze zaslány již proprané na příslušné účty. Sídlo společnosti v Beninu ji dostalo z dosahu českých i evropských zákonů,“ vysvětlovali vyšetřovatelé. Den po návratu policie podezřelé zadržela, některé poslala do vazby. A teď je nejspíš čeká dekáda právních bitev. Asi i trestů.