Kdo s koho: Síkela, či Nerudová?

To, že má Evropa za sebou volby do europarlamentu, neznamená, že teď nastane v politických kruzích klid. Naopak. Členské státy Evropské unie čeká perné vyjednávání o podobě nové evropské vlády – tedy Evropské komise.

Citlivá politicko-diplomatická přetahovaná se nyní odehraje i v Česku. Kabinet Petra Fialy musí vybrat kandidáta, kterého navrhne do Evropské komise. Jde o jeden z nejvlivnějších postů, o kterém tato vláda ve svém funkčním období rozhoduje. Týdeník Euro proto v uplynulých týdnech pátral, kdo a jak silné karty drží v ruce.

Gentlemanský pakt

Pro začátek je dobré říct: volby do Evropského parlamentu se sečetly po uzávěrce tohoto vydání. Výsledky ovlivní formování budoucí Evropské komise, v kuloárech se však před hlasováním nepovažovalo za příliš pravděpodobné, že by klíčová Evropská lidová strana (EPP) a její reprezentantka v čele EK Ursula von der Leyenová přišly o roli hlavního vyjednavače.

S tím souvisí i otázka nového českého komisaře. Nominovat ho bude vláda Petra Fialy, na jejímž počátku se v roce 2021 „upekla“ při vyjednávání koalice gentlemanská dohoda: právo na nominaci komisaře budou mít hnutí STAN a Piráti. Ti druzí jmenovaní však ve sněmovních volbách pohořeli, takže se má od té doby za to, že příštího eurokomisaře si vyberou Starostové.

Europoslanec a lídr kandidátky Spolu Alexandr Vondra (ODS) potvrdil, že jeho strana nemá v plánu přijít se svým kandidátem. „ODS nikoho nenavrhuje,“ napsal týdeníku Euro. Jde o posun, protože ještě loni Vondra prosazoval, aby modří usilovali o vyslání svého kandidáta do Evropské komise – hovořilo se například o exministru obrany a někdejším velvyslanci ČR při NATO Jiřím Šedivém.

A tak se postupně výběr smrskl na dvě jména: ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (STAN) a bývalou prezidentskou kandidátku a lídryni STAN do Evropského parlamentu Danuši Nerudovou.

Úřad vlády potvrdil, že vyjednávání o příštím českém komisaři již probíhají. „Premiér Petr Fiala jedná o možném portfoliu eurokomisaře za ČR se svými evropskými protějšky z řad hlav států, ale také se stávající předsedkyní EK Ursulou von der Leyenovou. Naším cílem je zisk co nejsilnějšího portfolia pro Českou republiku, a právě toto hledisko bude jedním z rozhodujících při nominaci kandidáta nebo kandidátky do EK ze strany vlády,“ řekl týdeníku Euro šéf komunikace úřadu Václav Smolka.

Laso pro Síkelu

Kdo s koho: Síkela, nebo Nerudová? Z tohoto dilematu se za poslední rok stala hotová sága. Jejich síly se přelévaly, nicméně v posledních dvou týdnech se zdálo, že nastal zlom. Způsobit ho měl neformální signál vyslaný vyjednavači Evropské komise, že preferovaným českým nominantem je ministr Síkela.

Ve vládním hnutí už se podle zdrojů Eura blízkých vedení STAN dokonce rozjely spekulace, kdo by na podzim (kdy by se měla nová Evropská komise zformovat) Síkelu nahradil ve Fialově vládě. Hovořilo se zejména o 1. místopředsedovi Starostů a poslanci Lukáši Vlčkovi. Jenže situace se na poslední chvíli před volbami ještě zamotala.

Šéf hnutí STAN Vít Rakušan měl už dříve Nerudové slíbit, že vyvine maximální úsilí v podpoře její cesty do Evropské komise. A tak měl za Nerudovou orodovat těsně před volbami v evropských kuloárech. Na dotazy redakce ministr vnitra Rakušan do uzávěrky nereagoval.

Šance Nerudové do značné míry stojí a padají s volebním výsledkem STAN. Před volbami se ve vládních kruzích mělo za to, že pokud by se počet získaných europoslaneckých křesel pohyboval kolem číslovky tři, její šance na post euro­komisařky by výrazně ochabla. A s tím by posílil Síkela. V jeho prospěch hraje i fakt, že se může opřít o podporu u politiků koaliční ODS – zejména u ministra financí a 1. místopředsedy strany Zbyňka Stan­jury, který měl možnost o tom přesvědčit i šéfa ODS a premiéra Fialu.

Že mají modří blíže k Síkelovi, nepřímo potvrdil i Vondra. Hovořil totiž o zkušenosti z exekutivy a vrcholné politiky, což je výbava, jíž disponovali i minulí čeští eurokomisaři. Pavel Telička se podílel na vyjednávání vstupu Česka do EU, Vladimír Špidla byl premiér, Štefan Füle působil v úřednické vládě i jako velvyslanec ČR při NATO, Věra Jourová byla ministryní pro místní rozvoj a místopředsedkyní hnutí ANO.

Síkela působí dva a půl roku na exponovaném ministerstvu průmyslu a obchodu, jméno si udělal v evropských kruzích během českého předsednictví při řešení energetické krize. Nerudová takové zkušenosti nemá, kandidovala neúspěšně na prezidentku, působila jako rektorka Mendelovy univerzity v Brně a předsedala Komisi pro spravedlivé důchody.

„Musí to být někdo, kdo má zkušenosti aspoň s prací ministra, někdo, kdo zná lidi v Bruselu a oni znají jeho. U nás existuje neformální dohoda, že takového člověka navrhne PirSTAN. Je tedy na nich, aby dali hlavy dohromady a vygenerovali návrh, který taková kritéria splní. Není na mně, abych jim to teď radil přes média,“ uvedl Vondra pro týdeník Euro s tím, že ODS bude nyní tlačit na to, aby Česko získalo důležitý a vlivný post, ideálně ekonomicky laděný.

Rozechvělý STAN

Klíčovým hráčem ve výběru příštího českého eurokomisaře, takzvaným kingmakerem, nyní bude předseda STAN Vít Rakušan. Postupovat musí citlivě, i s ohledem na udržení klidu uvnitř starostenského hnutí. Na jedné straně stojí slib lídryni kandidátky Nerudové, na druhé silový ministr s dobrým renomé v evropských strukturách a s podporou ODS.

V zákulisí zaznívá nápad, jak by si Rakušan s celou situací mohl „lišácky“ poradit. Nerudové jméno na vládu donese, to ale neprojde u koaličních kolegů. A tak ministrovi vnitra nezbude než navrhnout ministra Síkelu…

Právě občanští demokraté by po­dle politologa Pavla Šaradína z Univerzity Palackého v Olomouci mohli nastalé situace využít ve svůj prospěch. „V rámci ODS panuje nedůvěra vůči STAN kvůli kampani Starostů ze začátku tohoto roku, která kriticky mířila i proti vládě. Koalice Spolu má zkrátka Starostům co vracet. Kdyby prošla profesorka Nerudová, byla by to další nevole a ústupek vůči hnutí STAN,“ řekl Euru Šaradín.

V podobném duchu politolog čte i Nerudové nedávný vstup do STAN. „Určitě pro ni bylo důležité spojit svou pozici se STAN, protože se stává pro kritiky v rámci hnutí důvěryhodnější. Je to jedna ze součástí příběhu paní Nerudové, jak se stát eurokomisařkou,“ míní.

Pro Síkelu podle něho hrají zkušenosti, šance Nerudové by posílil výrazný volební výsledek. „Paní profesorka působila na katedře účetnictví, nechci to zlehčovat, ale po odborné stránce nevím, jak je připravená na působení v Evropské komisi. Nemáme s ní zkušenost v politice.“

Nerudová kritizuje politiky, že místo lobbování za silné portfolio se utápějí v personáliích. „Vládní politici by měli více řešit portfolio pro Českou republiku, nikoli hodnotit jména, která se objevují v mediálním prostoru. Máme jedinečnou šanci získat významné portfolio a bohužel se utápíme ve spekulacích. O to více mě pak mrzí, že i v Bruselu slyším, že bychom měli jako země přidat v našich vyjednáváních,“ napsala někdejší prezidentská kandidátka týdeníku Euro. „Plně se soustředím na agendu ministerstva průmyslu a obchodu. To je nyní můj hlavní zájem a k postu eurokomisaře mohu uvést pouze to, že pokud bych já měl být tou osobou, která Česku pomůže získat silné portfolio, tak jsem připraven o této výzvě uvažovat. Víc si s tím ale hlavu nelámu,“ řekl Euru Síkela.

Insider z Bruselu

Končící eurokomisařka Věra Jourová se stala místopředsedkyní Evropské komise pro hodnoty a transparentnost, stávající Fialův kabinet mluví o tom, že cílem je získat silnější, ekonomicky orientovaný resort. Podle bývalého eurokomisaře Pavla Teličky závisí výběr portfolia v Evropské komisi na několika faktorech. Zdaleka nejde jen o kvality samotného kandidáta. Roli hraje například politický profil vlád členských států vzhledem k jednotlivým frakcím v Evropském parlamentu. Důležité bude i to, aby vláda nominovala kandidáta, který bude schopný obsáhnout více programových oblastí.

Česká vláda by podle Teličky měla usilovat o resorty, v jejichž rámci potřebujeme posílit danou agendu i v Česku. Zmínil oblast dopravy, energetiky či životního prostředí v návaznosti na tuzemskou industrializaci. Za silnou považuje oblast bezpečnosti – a to nejen té vojenské a obranné, ale i digitální a kybernetické. „Když veřejnost uvidí, že portfolio má význam pro rozvoj země, usnadní to vládě komunikaci směrem dovnitř.“

Telička jako znalec dění v Bruselu se domnívá, že v Evropském parlamentu se o komisaře strhne mezi frakcemi tvrdá bitva. Proto je podle něho důležité, aby si kandidáti na slyšení do parlamentu netáhli slabá místa či různá podezření a nejasnosti. „Bude zájem někoho sestřelit. Čím méně zranitelný kandidát na komisaře bude, tím lépe. Jinak můžete své akcie v parlamentu lehce ztratit. Vy musíte být naopak komunikativní a přesvědčivý. A mít předběžně vybraného silného šéfa kabinetu, který vám pomůže celou kandidaturu odpracovat.“

Srovnávat Síkelu a Nerudovou se Teličkovi příliš nechtělo, byť přiznal, že z výše uvedeného popisu by měl blíže k Evropské komisi ministr průmyslu a obchodu. „V procesu výběru se rozdíly mohou prohloubit, ale i vykompenzovat. Bude také záležet na aktuálním výkonu a přesvědčení,“ uvedl Telička, který v roce 2014 úspěšně kandidoval do Evropského parlamentu za ANO. S Babišovým hnutím se však ve zlém rozešel a dnes patří k jeho kritikům.