Klíčová výzva: Zdravotní péče pro ukrajinské uprchlíky

Je naprosto logické, že jim díky spolupráci veřejného i privátního sektoru a také skvělého vzepětí všech Čechů naše společnost poskytne vše, co bude potřeba. Včetně nezbytné zdravotní péče. Ta bude představovat výzvu v podobě skokového zvýšení výkonů ve velmi exponovaných specializacích, zejména v oblasti duševního zdraví.

K tomu, aby si systém veřejného zdravotnictví s nově příchozími dobře poradil, bude nezbytné využít všech dostupných kapacit a rozložit síly. Díky dlouholetému poskytování zdravotní péče ve firmách máme zkušenosti se zahraničními pracovníky, včetně Ukrajinců. Již nyní začali naši lékaři provádět v desítkách případů intervence. Proto si dovolím zmínit několik bodů, které považuji za naprosto zásadní.

Tím prvním je nutnost okamžité lékařské prevence a poskytování pomoci válečným uprchlíkům. V drtivé většině se jedná o ženy, malé děti nebo osoby v důchodovém věku, které mají ze stresu, adrenalinu a pocitu provinění z toho, že oni jsou v bezpečí, zatímco jejich blízcí na Ukrajině bojují proti ruské agresi, tendenci potlačovat příznaky onemocnění, ať již těch běžných, nebo spojených s psychikou. Nesmíme si dovolit podcenit tento faktor, proto by měla být každému hned v první fázi poskytnuta základní lékařská pomoc, z níž mohou vyvstat další problémy k řešení – nezapomeňme na to, že ještě před několika týdny jsme měli desítky tisíc nakažených covidem-19 denně. Je proto třeba jednat rychle.

Na základní zdravotní pomoc musí nutně navázat dostatečné kapacity psychologické pomoci. Z praxe dobře víme, že stres se zpravidla projevuje se zpožděním, kdy na lidi situace dolehne. Je proto nutné dát jim prostor svěřit se, vypovídat se, bavit se o svých pocitech s psychology nebo lidmi s patřičnými zkušenostmi. S ohledem na jazykovou bariéru je třeba maximálně využít lékařů a expertů, kteří mluví ukrajinsky, lidí s lékařským vzděláním z Ukrajiny. Ukrajinských emigrantů či jejich potomků, kteří zde dokončili školy, není v Česku málo. Samozřejmě je nutné pracovat také s modelem psycholog plus překladatel; byť to není ideální, funguje to.

Připravit kapacity je důležité i z toho důvodu, že psychologickou intervenci budou potřebovat i lidé s ukrajinskými kořeny, kteří v Česku žijí již delší dobu. Situace na Ukrajině jim není lhostejná. Ve více než polovině firem, ve kterých firma Renturi poskytuje zdravotní péči, se takový požadavek už objevil. A nepochybně budou další přibývat. Určitý apel by proto měl směřovat i na zaměstnavatele, aby nepodcenili toto riziko a situaci v pracovních kolektivech bedlivě monitorovali.

Otázka, která je v prvních dnech podružná, ale přesto ji nelze opomenout, jsou peníze. Uprchlíci (logicky) nemají zdravotní pojištění, a proto vyvstává otázka, jak danou věc řešit. My jsme okamžitě začali veškerou péči osobám dotčeným válkou poskytovat na naše vlastní náklady, což je dlouhodobě neudržitelné – podle dostupných informací se z uprchlíků stanou v dohledné době státní pojištěnci, což vyřeší problém s nejistotou ohledně úhrad výkonů a použitého zdravotnického materiálu, ale rozhodně to nevyřeší výzvu jménem financování zdravotní péče v České republice.

K tomu, aby nedocházelo k přetížení zdravotnických pracovišť v uzlových bodech, do nichž míří základní logistika vlaků, autobusů a jiných prostředků z Ukrajiny, je třeba rozložit síly mezi co největší spektrum pracovišť. My jsme připraveni využít naše kapacity na maximum, stejně jako zahájit systematickou debatu o tom, jak zdravotnická péče ve firmách může hrát větší roli při poskytování zdravotní péče na území našeho státu.

Kateřina Piwková, výkonná ředitelka společnosti Renturi