Klimatické kladivo

Koncem srpna dostali šéfové německých automobilek Volkswagen, BMW, Mercedes-Benz a ropná a plynárenská společnost Wintershall Dea e-mail. Nešlo o žádné příjemné čtení, ale o předžalobní výzvu. V ní ekologické organizace Greenpeace a Deutsche Umwelthilfe (DUH, v překladu Německá pomoc životnímu prostředí) dávají výrobcům automobilů několik týdnů na to, aby se zavázali, že od roku 2030 nebudou prodávat žádné osobní automobily a lehká užitková vozidla se spalovacími motory. Po společnosti Wintershall Dea zase žádají, aby po roce 2026 neotvírala žádná nová ropná a plynová pole. Pokud se firmy nepodvolí, hrozí ochránci životního prostředí žalobami.

Prospěch příštích generací

O co ekologové opírají svůj požadavek? Jedná se o rozsudek Spolkového ústavního soudu z letošního dubna. V něm tento nejvyšší strážce německé ústavy nařídil, aby němečtí zákonodárci přesněji definovali cíle omezení emisí skleníkových plynů po roce 2030. Soud dospěl k závěru, že příliš malá ochrana klimatu v současnosti nepřípustně omezuje svobodu občanů v budoucnosti. Přitom vycházel z článku 20a základního zákona (v podstatě německá ústava – pozn. red.), který uvádí, že stát „je zodpovědný za ochranu přirozených základů života pro budoucí generace“.

A tak soudci na základě vědeckých výpočtů stanovili jakousi kvótu na to, kolik oxidu uhličitého může být v Německu ještě emitováno, aby nebyla překročena hranice 1,5 stupně Celsia nárůstu globální teploty – stanovena v Pařížské dohodě o klimatu – v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí. Každá další tuna navíc znamená, že budoucí generace již nebudou moct létat, řídit, topit a konzumovat jako současní spotřebitelé, a budou tím proto znevýhodněny. Nejvyšší německá justiční instance tím prohlásila ochranu klimatu prakticky za základní právo.

Stížnost k ústavnímu soudu podali zástupci několika ekologických orga­nizací, mezi nimi i studenti a žáci z řad Fridays for Future. A na procesu se mimo jiné podílela i hamburská právnička Roda Verheyenová a její berlínský kolega Remo Klinger. Ti zároveň stojí i za výše uvedenou předžalobní výzvou, přičemž se odvolávají právě na verdikt Spolkového ústavního soudu. „Od té doby má každý právo na ochranu klimatu. Ústavní soud nám otevřel zcela nový způsob, jak stanovovat právní nároky na ochranu životního prostředí,“ řekl magazínu Spiegel Remo Klinger a dodal, že verdikt byl průlomový i v tom, že německý soud poprvé dal za pravdu ekologům; dosud jejich žaloby nebyly úspěšné.

Plané sliby

Okamžik zaslání předžalobních výzev zvolily ekologické organizace záměrně v předvečer automobilového veletrhu v Mnichově, aby získaly pozornost veřejnosti. Přitom tyto výzvy jsou míněny zcela vážně. „Pokud firmy neučiní jasné prohlášení o zdržení se protiprávního jednání, podáme žalobu. Podklady máme připraveny a můžeme to kdykoli spustit,“ zdůraznil Remo Klinger. Ten pracuje pro organizaci Deutsche Umwelthilfe (DUH), jež se obrátila na automobilové koncerny Mercedes-Benz a BMW a také na těžaře Wintershall Dea. Naopak jeho kolegyně Roda Verheyenová zastupuje Greenpeace proti Volkswagenu a po firmě požaduje snížit emise spojené s jeho výrobky do roku 2030 o 65 procent.

Reakce napadených společností byla blesková. Jako první se vyjádřila společnost Daimler prodávající auta značky Mercedes-Benz. Na dotaz magazínu Spiegel prohlásil její mluvčí, že nevidí „žádný základ“ pro vydání prohlášení o zastavení prodeje vozidel se spalovacími motory od roku 2030. „Pokud by došlo k soudnímu sporu, budeme se bránit všemi zákonnými prostředky,“ doplnil mluvčí s tím, že Mercedes-Benz „již zahájil změnu jízdního pruhu směrem ke klimatické neutralitě“.

Volkswagen zase prohlásil, že se nenechá uvést pod tlak a nejprve podrobně prozkoumá předložené podání. „Obecně tento přístup a podání žaloby na jedinou společnost nepovažujeme za vhodný prostředek k řešení důležitých společenských výzev,“ uvedl mluvčí koncernu. Ten se navíc již v roce 2018 jasně zavázal k plnění Pařížské dohody o klimatu a má jedny z nejambicióznějších strategií mezi automobilkami. Do roku 2025 chce do elektromobility investovat 25 miliard eur.

Tyto sliby ale ekologům nestačí. „I kdyby korporace dodržely své současné klimatické závazky, je to málo,“ vysvětlil šéf DUH Jürgen Resch. Podle něj firmy navzdory zřejmým důsledkům klimatické krize nechystají viditelnou změnu své politiky a naopak úsilí o větší ochranu klimatu po celá léta brání. „A to chceme svými žalobami změnit,“ dodal pro Handelsblatt Resch. Ekologové se přitom mimo jiné spoléhají na povinnost platit odškodné a další zásady občanského práva. „Každý, kdo způsobí nebezpečnou situaci, musí přijmout opatření, aby zabránil škodám pro ostatní,“ říká advokátka Verheyenová.

Hozená rukavice

Svůj boj proti korporacím advokáti Verheyenová a Klinger podle svých vlastních prohlášení silně opírají i o rozsudek z Nizozemska proti společnosti Royal Dutch Shell. Tam několik ekologických organizací v čele s Friends of the Earth spolu s více než 17 tisíci občany obvinili obří společnost vyrábějící fosilní paliva z toho, že porušuje globální klimatické cíle a pokračuje ve velkých investicích do těžby ropy a zemního plynu. V květnu dal okresní soud dvůr v Haagu žalobcům překvapivě za pravdu. Soudci uvedli, že opatření přijatá společností nebyla „příliš konkrétní“ a měli k nim plno výhrad. A nařídili Royal Dutch Shell snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 45 procent ve srovnání s rokem 2019.Soudkyně Larisa Alwinová řekla, že

Shell musí „najednou“ snížit produkci CO2, a doplnila, že rozhodnutí bude mít pro společnost „dalekosáhlé důsledky“ a může „omezit potenciální růst skupiny Shell“. „Zájmy spojené s omezením emisí ale převažují nad komerčními zájmy skupiny Shell,“ dodala Alwinová. Zároveň Roger Cox, právník nizozemské pobočky sdružení Friends of the Earth, známé také jako Milieudefensie, vyzval ekologické aktivisty z celého světa, aby „zvedli rukavici“ a podnikli právní kroky, jež donutí nadnárodní společnosti plně se podílet na řešení klimatické nouze.

V obdobný výsledek jako v Nizozem­sku doufají němečtí ekologové i v případě auto­­mobilek a těžařské společnosti Wintershall Dea, pokud k žalobám skutečně dojde. „Zahájený proces transformace je příliš pomalý, korporace konečně musejí nastoupit na kurz odpovídající Pařížské dohodě,“ požaduje šéf německé pobočky Greenpeace Martin Kaiser. Ekologická sdružení očekávají, že v případě soudního sporu se řízení může protáhnout na několik let a nakonec opět skončit u Spolkového ústavního soudu. „Na to jsme připraveni,“ potvrdil pro Handelsblatt Kaiser s tím, že celá právní kampaň je financována výhradně ze soukromých darů. Navíc právě obavy firem z letitých sporů jsou součástí strategie ekologů. Taková představa by mohla přimět šéfy dotčených korporací k významnějším ústupkům a závazkům v oblasti snižování emisí oxidu uhličitého.

Uspějí-li aktivisté v tomto případě, je pravděpodobné, že se na předžalobní výzvy a případně i soudní spory musejí připravit další průmyslová odvětví. Následovat budou zřejmě ocelárny, chemické závody nebo například výrobci stavebních hmot. Ovšem někteří němečtí politici již zvažují, jak přistřihnout ekologickým aktivistům křídla. Například Wolfgang Steiger, vlivný generální tajemník Hospodářské rady CDU, požaduje zákaz soudních sporů na ochranu klimatu proti velkým korporacím. „Když se aktivisté snaží udělat si jméno pomocí právně diskutabilních žalob proti firmám, hraničí to s útokem na dobrou pověst. Zákonodárci by těmto show měli udělat konec změnou zákona,“ řekl Steiger listu Augsburger Allgemeinen s tím, že žaloby proti
Volkswagenu, BMW, Mercedes-Benz a Wintershall Dea vnímá jako ideologicky motivované.