Konec s „drážní inflací“? Správa železnic plánuje ušetřit miliardy

Letošní rozpočet Správy železnic na investice, který dostane prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury, je 72 miliard korun. Dalších 20 miliard pak míří do údržby tratí. To znamená, že nejdůležitější stavby na dráze nezastavují. Chystají se ovšem velké změny. V soutěžích, v zadávání veřejných zakázek i v lidech.

Cílem nového ředitele Správy železnic Tomáše Tótha je zastavit takzvanou drážní inflaci, tedy situaci, kdy ceny v železničních soutěžích začaly růst do astronomických výšin. Zároveň stát reviduje plán na zavádění evropského zabezpečovače ETCS na železnici a aktualizuje i seznam tratí, které se dočkají takzvané prosté elektrizace. Té se mezitím začalo na trhu říkat neformálně „sprostá“, neboť místo původně levného řešení, jak elektrizovat za co nejméně peněz co nejvíce kilometrů, začaly i ceny těchto zakázek bobtnat.

Správa železnic prochází interně největším zemětřesením, jaké v posledních letech vůbec zažila. Všechno odstartoval loňský nenadálý konec tehdejšího ředitele Jiřího Svobody. Volby přinesly nového ministra dopravy Ivana Bednárika (někdejšího šéfa ČD Cargo, skupiny ČD i správce slovenské infrastruktury ŽSR) a v souvislosti s jeho příchodem se stal šéfem Správy železnic někdejší ředitel ČD Cargo Tomáš Tóth.

Ten začal nečekaně rychle úřadovat: změnil organizační strukturu, odešli vysocí manažeři. Poprvé v historii Správa železnic sezvala všechny dodavatele, aby jim představila novou strategii. Upravila pravidla tak, aby zvýšila možný počet konkurentů v soutěžích i rychlejší schvalování nových dodavatelů a jejich výrobků. Zároveň se snížil počet útvarů, které smějí zakázky vypisovat.

„Do soutěží se hlásí více uchazečů než dříve, což vytváří skutečný tlak na cenu a vede k výrazně nižším nákladům oproti původním odhadům. Na investicích i opravách tratí se nám jen letos už podařilo dosáhnout úspor v miliardách korun,“ říká mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.

Ministerstvo dopravy navíc změnilo systém hodnocení manažerů Správy železnic. V rámci takzvaných KPI (key performance indicators) jsou bonusy nově navázány také na pokles ceny oproti předpokládaným hodnotám ve veřejných zakázkách. V minulosti bylo naopak vedení organizace motivováno k co nejvyšším proinvestovaným částkám.

Velké stavby jedou dál

„Mezi největší investice, které letos zahajujeme, patří modernizace trati Praha-Ruzyně – Kladno, která je nejdelším úsekem spojení Praha–Letiště–Kladno. Tuto stavbu se nám podařilo vysoutěžit zhruba o půl miliardy levněji,“ doplňuje Friebová a dodává, že kromě zahajovaných staveb budou pokračovat i velké investice minulých let. „Největší je přestavba uzlu Česká Třebová, dále například rekonstrukce Masarykova a smíchovského nádraží, stavby na rameni Brno–Přerov nebo budování podjezdu ve Studénce.“

Některé stavby se přesto odkládají. Na příští rok se posouvá mimo jiné start rekonstrukce tratí z Ostravy do Frýdku-Místku či z Otrokovic do Zlína.

Pokud bychom se podívali na technologicky nejnáročnější stavby, patří mezi ně rekonstrukce velkých železničních uzlů, jako je Hradec Králové nebo už probíhající stavba v České Třebové, kde se modernizuje na 70 kilometrů kolejí, bezmála 200 výhybek a desítky větších i menších mostů. A to vše při zachování provozu. Zakázka za 20 miliard se tu rozeběhla už loni na jaře.

Nový jízdní řád pro elektrizace i ETCS

Na konci května Správa železnic představila nový plán elektrizace tratí. „Chceme připravit srozumitelný a předvídatelný plán rozvoje železniční infrastruktury a komunikovat ho otevřeně a včas. Proto nyní zveřejňujeme konkrétní výhled elektrizace i ETCS, aby se podle něj mohli orientovat objednatelé dopravy, dopravci i další partneři,“ řekl ministr Ivan Bednárik.

Do roku 2033 chce Správa železnic jako investor dokončit zásadní modernizace spojené i s elektrizací na 235 kilometrech tratí. Dalších 355 kilometrů získá trolejové vedení díky takzvané prosté elektrizaci, tedy bez nutnosti větších zásahů do kolejí.

Upřesněný plán vychází i z toho, kde vyjedou elektrické anebo bateriové vlaky, o něž kraje loni bojovaly se svými projekty v rámci balíku 15 miliard korun z emisních povolenek.

A evropský zabezpečovač ETCS? Správa železnic v tuto chvíli provozuje celkem 670 kilometrů tratí s jeho takzvaným výhradním provozem (tratí, kam vlak bez ETCS nesmí). Letos se do výhradního provozu zapojí dalších zhruba 180 kilometrů. Nejvýznamnějším krokem bude prosincové rozšíření výhradního provozu na celý jižní koridor mezi Prahou a Českými Budějovicemi. Dál se bude stát v zavádění ETCS držet především klíčových hlavních tratí.