Kulturní teleport

Komu chybí cestování a poznávání jiných zemí, měl by zbystřit. Přestože jsou výjezdy do světa krajně ztížené, na internetu si můžete zacestovat docela volně a trochu okusit atmosféru exotických zemí. Webová a mobilní aplikace Radio Garden přináší přenosy již zhruba třiceti tisíc rádií z celého světa!

Co tak asi hrají v bangladéšské Dháce? Nebo čím tepe noční Tokio? A co spirituál­ní hudba východních či afrických národů? Kdo by se naopak chtěl naladit na vlny detroitského techna, má také příležitost. Je to úplně jednoduché. Stačí si appku stáhnout nebo na webu zatočit digitální zeměkoulí a klikat: kde je zelená tečka, tam je i něco k poslechu…

„Jednou z věcí, jež mi na cestování nejvíce chybí, je nasávání cizích kultur. Jejich obrazů, pachů a zvuků. To vše se po roce v karanténě zdá tak hrozně daleko. Když jsem ale narazil na Radio Garden, zahradu tónů, alespoň v něčem mi to pomohlo,“ píše v blogu amerického Forbesu cestovatel Geoff Morrison, digitální nomád z Los Angeles. Myšlenka internetových rádií jistě není nová, ale tato jednoduchost, komplexnost i přístupnost hudebních toulek světem je fascinující. Tu si kliknete na ugandskou Kampalu, tam na Káhiru při Nilu – a na chvilku jakoby přeskočíte na jinou vlnu; přestože sedíte na home office či něco vaříte.

Od umění k digitálnímu jukeboxu

Radio Garden vzniklo jako umělecká performance již v roce 2016, pořídil ji Netherlands Institute for Sound and Vision spolu s několika univerzitami. Nyní je tomu právě rok, kdy běží na enginu Cesium s mapami a takzvanými GIS od Esri, Digital Globe či GeoEye. Ale teprve pandemie a lockdowny daly projektu pomyslná křídla – rádia se v aplikaci uhnízdila rychlým tempem: od února do března přibyla z dvaceti na třicet tisíc, z Česka jich je přes padesát.

„Chtělo se vám někdy zaposlouchat do popu z Prahy? Nebo rocku z Ruska?“ těmito slovy začíná článek deníku The Guardian, který se na úspěch globálního jukeboxu ptal jednoho ze zakladatelů. Za letošní únor vylétla návštěvnost o 750 procent na patnáct milionů uživatelů. Covidem paralyzovaný svět, který tolik a rád cestoval, chce vstřebávat exotiku.

„Abych byl upřímný, ani nevím, kde se ten zájem tak najednou vzal. Je to virální znovu a znovu,“ líčil Jonathan Puckey, že za vlny zájmu mohou sociální sítě. „Rádia jsou skvělá v tom, jak ukazují místní nálady, kultury. Překračují hranice,“ doplňuje jeden z hybatelů, kteří chtěli přinést alternativu k playlistům známých rádií a vyzvat posluchače k objevování pestrosti světa.

Z nové pomůcky mohou těžit i etnomuzikologové, experti na cizí a „jiné“ hudby. „Všichni lidé – tedy nejen ti, jimž říkáme hudebníci – jsou do nějaké míry muzikální a muzikalita neboli hudebnost (schopnost hudbu dělat a chápat) určuje naši lidskost. Hudební myšlení a činnost mohou být pro naše pobývání ve světě právě tak důležité jako schopnost mluvit a rozumět řeči. Etnomuzikologové by řekli, že hudbu potřebujeme, abychom byli plně lidmi,“ píše Timothy Rice v knížce Etnomuzikologie: Velmi krátký úvod (2020). A koho by přestaly bavit stanice s lidskou hudbou, může přeladit. Třeba na Birdsong Radio s ptačími zpěvy.

Autor je etnolog a novinář, působí na Univerzitě Karlově