Kupředu pravá, zpátky ni krok
Více než pětatřicet let od sametové revoluce jsme s historikem a badatelem Radkem Schovánkem řešili, kde se vzala StB, kdo pro ni pracoval či jaké praktiky k vynucování poslušnosti používala. Schovánek právě této části naší historie zasvětil porevoluční kariéru.
Existovalo u nás něco podobného jako Státní bezpečnost (StB) ještě v době, kdy nebyli u moci komunisté?
Pojem „státní bezpečnost“ vznikl v roce 1937. Tehdy to bylo v souvislosti s děním v Sudetech a s tím, jak německá menšina přestávala být loajální k československému státu. Nicméně tajnou policii má každý režim, každý stát. Důležité je, čím se ta tajná policie zaobírá. Ta česká dnes řeší terorismus, špionáž nebo organizovaný zločin, ne to, kdo si opíše jakou knihu nebo co kdo poslouchá, jak tomu bylo během komunismu. StB tehdy využívala zpravodajské prostředky proti obyčejným lidem a byla obrovská. Mnohem větší, než je dnes BIS (Bezpečnostní informační služba). Sice to nevíme úplně přesně, protože ty počty se v průběhu let měnily, ale StB měla něco mezi 13 a 15 tisíci příslušníků.
