Metnar si umyl ruce. Na poslední chvíli

Do voleb zbýval necelý měsíc, když se ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) poměrně obsáhle zamyslel v denním tisku. A dotkl se i obrovské zakázky na 210 pásových bojových vozidel pěchoty. „Počítám, že tak na přelomu října a listopadu bychom mohli dostat oficiální závěr,“ odpověděl letos 14. září Hospodářským novinám na dotaz, jestli zná ceny nabízené oslovenými výrobci bojové techniky.

Na přelomu desátého a jedenáctého měsíce Metnar závěr skutečně dostal. Informace je to však velmi překvapivá. Jak ministerstvo obrany oznámilo v pátek 5. listopadu odpoledne, obří nákup bojových vozidel přerušuje: „Nabídky všech tří uchazečů nejsou na základě předložených odpovědí/podkladů hodnotitelné, protože ani jedna nesplňuje všechny požadavky zadavatele. Identifikované nedostatky se týkají například chybějících či nepřesných údajů k technickým vlastnostem nabízených vozidel nebo neúplných informací ke spolupráci s českým obranným průmyslem.“

Několik hodin předtím odešlo oznámení i zástupcům firem BAE Systems Hägglunds, General Dynamics European Land Systems a Rheinmetall, jež se svými vozidly o zakázku v hodnotě 52 mi­liard korun usilují. „Komise tudíž nebude dále posuzovat, a zejména hodnotit, stávající nabídky dodavatelů, o čemž byly firmy informovány odeslaným dopisem,“ dodalo ministerstvo obrany.

Další postup nejasný

Ministerstvo obrany má na takové, byť extrémně překvapivé rozhodnutí právo. Ostatně, kdo jiný by měl zatáhnout za záchrannou brzdu. Jenže nikdo nevysvětlil, proč nepřišlo mnohem dřív. Proč se objevilo až ve chvíli, kdy podle dřívějších vyjádření ministra Metnara měl mít na stole definitivní výsledek doporučující to nejlepší bojové vozidlo pro českou armádu?

Pokud speciální patnáctičlenná ministerská komise zjistila natolik velké nedostatky, jak resort začal nyní tvrdit, měla hodnocení nabídek ihned přerušit, oznámit svá zjištění Metnarovi a začít jednat se zbrojními firmami.

Pokud však s nabídkami navzdory svým zjištěním nadále pracovala, ztrácí její práce smysl. Jen tím prodloužila už tak velké zpoždění zakázky a ještě víc ohrozila schopnosti české armády, která na nová pásová bojová vozidla čeká jako krvácející lazar na lékaře s transfuzí.

Podivnost prvního listopadového pátku potvrzuje i to, že ještě před několika dny bylo podle týdeníku Euro v plánu, že ministerský tým v průběhu listopadu absolvuje s každým ze tří výrobců dvoudenní jednání. Z toho ovšem sešlo. V dopisech, které v pátek 5. listopadu odešly, už o žádném setkání není ani slovo. „O dalším postupu bude rozhodnuto,“ říká pouze ministerstvo obrany.

Kam se nejdůležitější zbrojní zakázka desetiletí vydá, bude záležet na novém vedení resortu, jehož se s největší pravděpodobností ujme Jana Černochová (ODS). Ta obchod i jeho co nejrychlejší průběh dlouhodobě podporuje, nicméně jasné je, že zakázku hned druhý den po svém nástupu nepodepíše.

Zda věc směřuje ke změně způsobu nákupu, kdy ministerstvo na základě mezivládní dohody osloví už pouze jednoho výrobce, nebo probíhající soutěž resuscituje a restartuje, by však Černochová nebo kdokoliv jiný, kdo resort povede, měli rozhodnout co nejdříve. Nabídky výrobců totiž platí jen do 30. června 2022. Pokud by se obchod do tohoto data nepodařilo pokrýt smlouvou, ministerstvo si musí připravit na zakázku mnohem víc peněz.

V celé, velmi nepřehledné situaci zůstává jasná pouze jedna věc. Lubomír Metnar po zkušenosti s nákupem vrtulníků, kdy vinou jeho náměstka musel resort zaplatit antimonopolnímu úřadu 550milionovou pokutu, raději na poslední chvíli zvolil zpátečku a umyl si ruce. A své nástupkyni či nástupci nedoporučuje žádné řešení. I to je důkazem, že v akvizici zůstává mnoho záležitostí nejasných a že s ní bude mít Česko ještě mnoho starostí.

Autor je reportérem CNN Prima News