Mezi zlatem a bitcoinem už nevidím zásadní rozdíl, říká Miloš Mázor z crypto4me v novém Eurocastu

Postupně se z nich stává plnohodnotná investiční třída srovnatelná se zlatem či akciemi. Spolu s tím je ale potřeba řešit i otázky regulace, zdanění, bezpečnosti a finanční gramotnosti. Právě o této proměně v novém dílu Eurocastu mluví Miloš Mázor, CEO společnosti Madison Six, která letos spustila službu crypto4me. Mázor, který se kapitálovým trhům věnuje dvanáct let a kryptoměnám od roku 2018, mimo jiné vysvětluje, proč je bitcoin podle něj už legitimním nástrojem i pro velké instituce, co změnila evropská regulace MiCA a proč by informace o kryptoměnách měly patřit také do škol.

Madison Six patří mezi první společnosti, kterým  Národní banka Slovenska udělila licenci podle evropského nařízení MiCA pro poskytovatele služeb spojených s kryptoaktivy a která může podle těchto pravidel fungovat i v Česku. Pro představu: z původních celosvětově zhruba 11 000 poskytovatelů podmínky dosud splnilo jen 194 subjektů. „Jsem hrdý na to, že právě Madison Six je v takhle vybraném kruhu společností. Částečně to trh vyčistilo, v což jsme taky doufali. Konkurence ale bude náročnější, protože ti, co toho udělení dosáhli, jsou kvalitní společnosti,“ vysvětluje Mázor. Pro klienty to podle něj znamená především vyšší míru transparentnosti a bezpečnosti na úrovni bankovních služeb, od ověřování každé transakce přes compliance až po zabezpečení peněženek.

Jednou z klíčových změn posledních let je podle něj institucionální adopce kryptoměn. „Před nedávnem i Česká národní banka koupila zhruba za milion dolarů balík kryptoměn pro testování. Vidíme obrovský příliv institucí, už byla schválena spotová bitcoinová ETF, takže společnosti jako BlackRock už mají svoji alokaci v bitcoinu,“ upozorňuje Mázor. Samotný bitcoin přirovnává k „prahu dospělosti“. Necelých osmnáct let od svého vzniku už podle něj stojí na podobné úrovni jako zlato nebo akcie. „Mezi zlatem a bitcoinem nevidím žádný zásadní rozdíl,“ dodává s tím, že zatímco zlato je dlouhodobě vnímáno jako bezpečný přístav v dobách nejistoty, kryptoměny si stále nesou pověst rizikovějšího aktiva citlivého na geopolitiku, úrokové sazby i náladu na trzích.

Mázor zároveň zdůrazňuje, že vstup do světa kryptoměn by neměl být impulzivním rozhodnutím, ale promyšleným krokem. „Doporučil bych vám sednout si, vzít papír a tužku a sepsat si pár základních myšlenek. Proč to chcete, co od toho očekáváte a jaký si stanovíte časový horizont,“ radí. Začínat by se podle něj mělo vzděláním, menšími částkami a především prací s vlastní psychikou. „Kdyby investování bylo tak jednoduché, jsou všichni strašně bohatí,“ upozorňuje. Psychika investora by podle něj měla v určitém smyslu fungovat opačně než v běžném životě. Lidé totiž často podléhají takzvanému FOMO, tedy strachu z promarněné příležitosti, a nakupují na cenových vrcholech místo toho, aby dokázali využívat i období poklesů.

Specifickou českou výhodou je podle Mázora daňové prostředí. Po loňské novelizaci se na kryptoaktiva vztahuje stejný tříletý časový test jako na akcie. Kdo bitcoin při splnění podmínek drží alespoň tři roky, zisk z jeho následného prodeje nedaní. „V Česku je to nádhera. Jsme opravdu ostrov v srdci Evropy. Když si vezmu naše sousední Slovensko, bavíme se o zdanění výnosů z kryptoměn až 39 procent v nejhorším případě. Takže u nás je to ráj na zemi,“ říká Mázor. Doufá, že kombinace daňových úlev, kvalitních lokálních firem, od peněženky Trezor po jeden z prvních těžebních poolů, a nové regulace může do Česka přilákat také velké zahraniční investory a posílit jeho ambici stát se „kryptoměnovým srdcem Evropy“.

S tím se podle něj musí proměnit i způsob, jakým o kryptoměnách přemýšlí veřejnost. Patří informace o bitcoinu do škol? „Stoprocentně. Čím dřív se mladé generace začnou učit, co to vlastně je a jak to funguje, ne tím způsobem, že tady dej peníze a vyděláš strašně moc přes noc,“ odpovídá Mázor. Žáci základních škol by si podle něj měli ze školy odnést základní povědomí nejen o bitcoinu, ale také o tom, co znamená investování, jak fungují úrokové sazby a jaký je rozdíl mezi dobrým a špatným dluhem.

Je dnes bitcoin opravdu legitimní investiční nástroj na úrovni zlata, nebo si ho většinová veřejnost stále spojuje hlavně se spekulací a aférami? Co konkrétně přináší evropská regulace MiCA běžnému investorovi a proč její podmínky v EU splnily jen necelé dvě stovky firem? A může se Česko díky tříletému časovému testu skutečně stát kryptoměnovým hubem Evropy? O proměně kryptoměn z okrajového experimentu v investiční mainstream, o psychologii investování i o tom, proč by bitcoin měl mít své místo v učebnicích finanční gramotnosti, hovoří Miloš Mázor z krypto služby crypto4me v nejnovějším dílu Eurocastu.