Moëtu prchají bublinky

Byla to loni velká sláva. Paříž, luxus, sport. V dějinách olympijských her se jen zřídkakdy stala jedna firma tak všudypřítomnou, jako tomu bylo v případě LVMH (Moët Hennessy Louis Vuitton), impéria luxusního zboží, které vlastní nejbohatší rodina Francie. Skupina LVMH se stala ústředním sponzorem pařížských her. Jak připomíná list The New York Times, značkové „šampaňské Moët & Chandon teklo ve VIP apartmánech“, francouzské sportovce oblékal módní dům Berluti (rovněž součást LVMH) a v rozporu s duchem olympijské charty (!) byla zavazadla s brandem Louis Vuitton během zahajovacího ceremoniálu vynesena na odiv, a viděla je tak více než miliarda lidí po celém světě. Prostě reklama jako… Brno, řekněme.

Tím hlavním trhákem se však měly stát olympijské medaile, jež navrhlo klenotnictví Chaumet čili výrobce luxusních šperků a hodinek – součást skupiny LVMH, jak jinak. Zlaté, stříbrné a bronzové „placky“ si ti nejlepší sportovci planety odváželi jako památku na kouzelné hry v okázalé Paříži.

Jenže. Letos v lednu vyšlo najevo, že se tyto superznačkové medaile rozpadají! „Přibližně sto dní od ukončení olympijských her požádala už více než stovka sportovců o výměnu svých chřadnoucích

medailí,“ uvedl citovaný deník. Byl z toho poprask. Francouzští plavci Clément Secchi a Yohann Ndoye-Brouard (oba bronz ve štafetě) nebo americký fleretista Nick Itkin ukázali odlupující se medaile na sociálních sítích.

„Bronzová medaile se začala kazit pár dní po olympiádě, ale po pár týdnech to bylo ještě výraznější,“ psal Itkin. A jak to vypadá, blyštivý lesk značky LVMH, na nějž byl svět luxusního zboží zvyklý, začíná matnout. A vytrácet se.

Humbuk v F1, finanční zákruty

Ve zjevných potížích se utápí nápojová odnož Moët Hennessy. Třpytivé sklenky naplněné šumivými bublinkami (Moët) nebo přítulným koňakem (Hennessy) bývaly jistota. První jmenovaný drink – v typických velkých lahvích s nápisem MOËT, jako by jej tweetoval Donald Trump – se vrátil na stupně vítězů ve formuli 1. Okamžik, kdy piloti F1 na pódiu zvednou obří lahve šampaňského, zatřesou s nimi a navzájem se postříkají, patří k tradicím. Pro sezonu 2025 se na pódium vrátilo „šampáňo“ díky společnosti Moët & Chandon se sídlem v Épernay v oblasti Champagne. „S formulí 1 máme milostný vztah již od 50. let minulého století,“ řekla v dubnu magazínu The Athletic manažerka Sibylle Schererová.

Jak to? Návrat opulentního Moëtu na pódia, kde jej prvně pil Juan Manuel Fangio po závodu GP Francie 1950, se uskutečnil zásluhou desetiletého partnerství F1 s koncernem LVMH, jak bylo oznámeno loni v říjnu. Dohoda má prý hodnotu miliardy dolarů (22 miliard korun). A opět je tu „jenže“. Zůstává totiž relevantní otázkou, zda si skupina může všechny tyhle navyklé „posh“ věci dovolit a zda opravdu přinášejí to, co se očekává. Zatímco v roce 2019 generovala divize vín a destilátů LVMH přes miliardu eur volného cash flow, loni zaznamenala čistý odliv hotovosti ve výši 1,5 miliardy eur. Potíže jsou evidentní. Firmě klesají zisky, což musí rychle řešit.

Agentura Reuters začátkem května uvedla, že Moët Hennessy sníží počet zaměstnanců o více než desetinu, tedy o 1 200 z 9 400 lidí. Zpráva se odvolávala na zdroje deníku Financial Times a interní videozprávu nového generálního ředitele Jeana-Jacquese Guionyho. Ten prý spolu se svým zástupcem Alexandrem Arnaultem, synem majitele LVMH Bernarda Arnaulta, sdělil, že „plánují snížit počet zaměstnanců na úroveň roku 2019“. Harmonogram propouštění není ještě veřejně znám.

Nepočítá se ani s novými místy. Organické tržby v Moët Hennessy – v „nejslabší divizi LVMH“, jak doslova píše Reuters – klesly v prvním čtvrtletí roku o devět procent, což patrně způsobil propad na klíčových trzích: v USA a Číně.

Arogance, chyby, zdražení

Minulý týden pak Financial Times přinesly obsáhlý článek, který otvírá drsný titulek „Krize Moët Hennessy: Pochybné obchody, prudce rostoucí ceny a arogance“. Co se tedy ve vinařské a lihovinové říši luxusu děje? „Skupinu stojící za šampaňským Dom Pérignon či koňakem Hennessy těžce zasáhl globální pokles prodeje alkoholických nápojů. Lidé obeznámení s provozem tvrdí, že strategická rozhodnutí učiněná ještě pod vedením bývalého CEO Philippa Schause, jenž skupinu počátkem roku opustil, její problémy ještě zhoršila,“ píše britský list.

Mezi ně prý patřilo odhodlání udržet ziskovost výrazným zvyšováním cen, série neúspěšných obchodů (nákupy dalšího brandu Armand de Brignac a zavádění novinek jako tequila Volcan či rum Eminente) a ztrátový tlak na přímý prodej spotřebitelům. Zisk klesl meziročně o 36 procent a jde v posledních letech bez přehánění o nejhůře fungující divizi LVMH, co se týče růstu tržeb. Mezi problémy, jimiž se nový boss Guiony zabýval nejen v prezentaci pro zaměstnance, patřil rozsah nedávného růstu cen. Ředitel otevřeně přiznal, že ceny byly tlačeny „docela vysoko“ a že to bylo pro některé klienty „těžko stravitelné“. Nemyslel samozřejmě hlty legendárních moků včetně whisky Glenmorangie, nýbrž ceny, za něž jsou k mání. Podle zdrojů FT se už dokonce i maloobchodníci začali bránit zvyšování cen, jež jim Moët Hennessy vnucoval. „Bylo jasné, že se bude situace dále zhoršovat. Ale Bernard Arnault to nechtěl slyšet,“ říká insider k důvodům velkých změn a střídání manažerů. Ten nový, Jean-Jacques Guiony, svým zaměstnancům pravil: „Věci jsou špatné, ale zlepší se. Takový je cyklus.“ V době nejistoty a amerických cel bude mít fůru práce, aby se drinky Moët Hennessy zase naplno rozvoněly.