Můžete se bránit, ale…

V den, kdy vychází toto vydání týdeníku Euro, uplynul rok od největšího masakru Židů od holokaustu. V sobotu 7. října 2023 vtrhli palestinští teroristé na území Izraele a povraždili přes 1 200 lidí, z nichž většina byli civilisté. Na webové stránce Hamas Massacre, již založilo izraelské ministerstvo zahraničí, jsou k dispozici fotografie a videa z běsnění teroristů. Ti dalších více než 250 osob odvlekli do Gazy jako rukojmí. Část z nich v zajetí zůstává, část byla vyměněna za palestinské vězně, část teroristé zabili během vojenských operací, jež Izrael proti Hamásu celý rok vede.

V posledních týdnech se pozornost izraelské armády z velké části přesunula na sever, odkud na židovský stát útočí další teroristická organizace Hizballáh. Izrael v Libanonu, odkud příslušníci Hizballáhu operují, zabil vůdce organizace Hasana Nasralláha, několik vysoce postavených velitelů, ale také desítky civilistů včetně dětí. Přesto, že Izrael používá leteckou munici určenou k boření podzemních bunkrů a útoky jsou většinou velmi přesně zacílené, v Libanonu umírají i nevinní lidé. Členové teroristických skupin se totiž skrývají v hustě obydlených oblastech a civilisty používají doslova jako živé štíty.

Po každém útoku izraelské armády se objeví kritika židovského státu za necitlivou formu vedení boje, hlasitý je v tomto směru především španělský socialista a šéf evropské diplomacie Josep Borrell. Minulý týden dokonce Česko zablokovalo společné prohlášení EU o Libanonu, které jednostranně omezovalo právo Izraele na sebeobranu proti terorismu. Borrell tak musel vydat vlastní stanovisko, nikoli celounijní. O pár hodin později byl Izrael napaden stovkami raket z Íránu.

Slovíčkaření a lavírování při hledání hranice adekvátní obrany se netýká jen EU. Americký prezident Joe Biden krátce po íránském útoku pronesl: „Izrael má právo reagovat, ale měl by odpovědět přiměřenou silou.“ Jenže kdo určí, co je přiměřená síla, když na vaše území, na vaše lidi teroristé vyšlou každý den stovky raket? Nebo když militantní teroristé zavraždí sedm lidí na tramvajové zastávce v Tel Avivu? Kdo stanoví hranici, jaká reakce je správná a jaká už ne? Kdo z odpovědných se odhodlá naplno vyslovit, co je podstata a co důsledek? Přístup politiků „vyspělého světa“ k řešení otázky na Blízkém východě trochu připomíná situaci v ukrajinsko-ruské válce. EU i Američané houfně podporují napadenou zemi ve formě vojenského materiálu, Ukrajinci ale mohou zbraně použít jen na svém území a na cíle v ruském příhraničí. Nově zvolený šéf NATO Mark Rutte však před pár dny mimo jiné prohlásil, že právo Ukrajiny na sebeobranu nekončí na hranicích a že úder na ruské stíhačky či rakety předtím, než jsou použity proti ukrajinské civilní infrastruktuře, by měl být oprávněný. Uvidíme, zda se bývalému nizozemskému premiérovi podaří myšlenku prosadit v praxi.