Na Slavii se autem nejezdí. Praha 10 musí víc myslet na rezidenty, říká starosta Martin Valovič v Eurocastu
Praha 10 je počtem obyvatel větší než většina českých měst a zároveň patří k nejrozmanitějším částem metropole. Její starosta Martin Valovič v novém dílu Eurocastu vysvětluje, proč na ni nahlíží i optikou architekta a urbanisty, jak chce využít brownfieldy uvnitř už zastavěného území a co přinese proměna Vršovic. Mluví také o vztahu radnice k developerům, kontribuční metodice, bezpečnosti ve veřejném prostoru i o tom, proč se na Slavii nemá jezdit autem
Martin Valovič má jako starosta Prahy 10 výhodu, která u komunálních politiků nebývá samozřejmá. Před vstupem do politiky se věnoval architektuře a urbanismu, a na rozvoj městské části proto nahlíží i profesní optikou. Prahu 10 nevnímá jako jednolitý celek, ale jako mimořádně pestré území s velmi rozdílnými potřebami jednotlivých lokalit. „Praha 10 je jednak velká počtem obyvatel, jednak je šíleně rozmanitá. Máme tu část Vinohrad, vilové čtvrti, ale také Skalku nebo Zahradní Město, tedy opravdu velká sídliště,“ zdůrazňuje v novém Eurocastu.
V čele radnice se proto na problémy městské části snaží dívat z perspektivy jejích rozdílných částí. Společným rámcem má být koncept patnáctiminutového města, tedy prostředí, kde mají lidé v blízkosti bydliště služby, školy, školky, obchody i zdravotnictví. Valovič ho zároveň spojuje s rozvojem dovnitř, tedy s využitím brownfieldů a volných kapacit uvnitř už zastavěného území. „Nechceme, aby město expandovalo do polí, kde se samozřejmě jeho chod prodražuje. Je to běh na dlouhou trať. Důležité je neztratit tempo, držet ho a využívat příležitosti, které se nabízejí, aby město bylo čím dál tím lepší,“ vysvětluje oblíbený starosta z ODS.
Právě to dobře ukazuje probíhající proměna Vršovic. „V jádru Vršovic jsou tři brownfieldy – Chemapol, Koh-i-Noor a naproti sídliště Vlasta. Všechna tato území jdou do konverze. Pokud se to podaří sladit, vznikne tam nové centrum Vršovic, v podstatě nové jádro,“ říká. Úkolem radnice je uhlídat investory, aby zátěž spojená s novou výstavbou přinesla něco obyvatelům, například veřejně přístupný parter, nové pěší průchody nebo lepší občanskou vybavenost. To se dá ilustrovat na areálu Koh-i-Nooru, rozsáhlém a oploceném území, které se má po konverzi otevřít veřejnosti. Součástí projektu má být i čtyřtřídní mateřská škola, kterou investor postaví na vlastní náklady a následně předá městské části.
„U nás na desítce investor dopředu ví, co ho čeká. Není to jednoduché, ale ví to. I když jsou parametry tvrdé, vzniká tím důvěra, a ta je základ, aby se projekt posouval správným směrem a nebyl jen čistě byznysovým plánem,“ říká Valovič. Právě zkušenost z architektonické praxe podle něj ovlivnila způsob, jakým Praha 10 jedná s developery a dalšími soukromými partnery. Dříve podle svých slov stál na druhém břehu a dobře ví, že investor při jednání s městem potřebuje především předvídatelnost, transparentnost a jasná pravidla. I proto na radnici Prahy 10 vznikla kancelář hlavního architekta.
Na jasných pravidlech je založena také kontribuční metodika, podle níž soukromí investoři přispívají na veřejnou infrastrukturu. Prostředky městská část směřuje především do škol a veřejného prostoru. „Na smlouvách o spolupráci máme dnes zhruba 450 milionů korun vázaných, z toho možná 200 milionů už uvolněných do rozpočtu,“ dodává. Nejde přitom o nahodilé částky. Metodika vznikala s pomocí odborníků z Fakulty architektury ČVUT a vychází z evropské praxe, zejména z prvků irského modelu.
Vedle velkých transformačních projektů Valovič zdůrazňuje i každodenní provoz městské části: čisté chodníky, posekanou trávu, bezpečné parky nebo zvládnutou dopravu kolem stadionu Slavie. Bezpečnost podle něj nesouvisí jen s počtem policistů v ulicích, ale také s kvalitou veřejného prostoru, protože zanedbaná místa problémové jevy spíše přitahují. U Edenu chce rezidentům ulevit přísnějším parkovacím režimem, spoluprací se Slavií a intenzivnějším využíváním veřejné dopravy. „Na Slavii se autem nejezdí. To je pro mě tečka,“ uzavírá. Stejnou logiku každodenního soužití sleduje i Psí akademie Prahy 10, která má majitelům psů bezplatně nabídnout výcvik takzvaného městského psa.
Jak se řídí městská část, která má více obyvatel než většina českých měst? Může Praha 10 smysluplně využít brownfieldy a zároveň udržet charakter jednotlivých čtvrtí? A jak nastavit vztah s developery tak, aby nová výstavba nepředstavovala pro obyvatele jen zátěž? O proměně Vršovic, konceptu patnáctiminutového města, kontribuční metodice i bezpečnosti ve veřejném prostoru hovoří starosta Prahy 10 Martin Valovič v nejnovějším dílu Eurocastu.
