Nákup dronů po česku

Za pár týdnů to bude už šest let, kdy zástupci Generálního štábu Armády ČR poprvé veřejně představili odvážný záměr. V září roku 2017 tehdy v Ostravě ukázali plán, jak bude v následujících letech vypadat rozvoj bezpilotního letectva české armády.

Týdeník Euro, který se tehdejší konference zúčastnil, reportoval: „Vojáci plánují pořídit dron v kategorii od  150 do 600 kilogramů, s nímž by se v roce 2023 naučili létat. Výhledově se počítá i s dalšími technologiemi včetně těch bojových. (…) I když je v Česku několik firem, které se zabývají výrobou bezpilotních prostředků, ozbrojené síly se budou muset obrátit na zahraničního výrobce.“

Podle tehdejší prezentace si už v roce 2019 měla armáda pořizovat militarizované bezpilotní multikoptéry, souběžně s tím mělo v minulých letech docházet k obnově parku small, mini a mikro dronů.

Změna izraelské priority

Oproti plánům zveřejněným před šesti lety je však realita jiná. Není to tak dlouho, co armáda oznámila, že vystupuje z rozjetého nákupu izraelského kompletu tří taktických dronů Heron I za 2,7 miliardy korun. Místo tohoto kontraktu chce prý upřednostnit pořízení více než dvou set menších bezpilotních zařízení. Jak stojí v oficiální tiskové zprávě, aktuální změnu pořadí nákupů „unmanned“ systémů prý armáda navrhla na základě poznatků ze současného bojiště.

Tady je třeba připomenout, že nákup izraelského systému Heron I provázely hned od začátku kontroverze, a rozhodnutí vycouvat z něj ministerstvu obrany vlastně citelně rozvázalo ruce. Ostatně pojďme se vrátit o několik měsíců zpátky. Kvůli trablům v dodávkách mobilních radarů MADR ministerstvo obrany úplně zastavilo rozhovory s Izraelem týkající se všech obranných nákupů včetně systému Heron I.

Loni v létě navíc resort zničehonic oznámil, že za technologii Heron I – vybranou bez jakékoli soutěže – se bude platit 2,7 miliardy korun místo původně oznámených 1,5 miliardy.

A faktem také je, že ačkoli ministerstvo i armáda uvedly, že Heron I nejvíce odpovídá požadavkům české obrany, po zastavení akvizice o této technologii není ani řeč. Nikdo už nemluví o tom, že po tom, co si vojáci pořídí stovky menších bezpilotních prostředků, vrátí se k rozjednanému nákupu heronů. „Je třeba mít ale na paměti, že drony kategorie mikro a mini nemohou nikdy nahradit střední taktické drony a naopak. Jsou to jiné prostředky,“ informoval Roman Hyťha, ředitel Sekce zpravodajského zabezpečení Armády ČR.

Odsunutá potřeba

Situace je tedy taková, že armáda pouze odsunula svou potřebu větších bez­pilot­ních prostředků a prioritně teď chce menší zařízení pro podporu bojových jednotek v poli. „Základní výhodou dronů kategorie mikro a mini je, že poskytují veliteli situační přehled na bojišti v čase, kdy on to zrovna potřebuje. Jejich použití pro velitele tak není o moc těžší, než když si vyndá dalekohled z batohu,“ podpořil takové rozhodnutí Petr Čeklovský ze Sekce zpravodajského zabezpečení.

Faktem nicméně je, že těmito – a dlužno dodat, že značně překvapivými – škatulaty opět došlo k navýšení hrbu, který si ozbrojené síly před sebou dlouhodobě tlačí. Jde o vnitřní dluh převyšující hodnotu sto miliard korun, v němž se kumulují všechny odsunované investice.

Nadto je akvizice středního bez­pilotního prostředku důkazem toho, proč je modernizace české armády a její posun do reality 21. století tak pomalým a dýchavičným procesem. A také dokladem toho, že i když se obrana rozhodne pro neprůhledný proces, jakým je nákup bez otevřené soutěže s jediným vysvětlením, že jde o konkrétní požadavek vojáků a není důvod o něm pochybovat, že vojáci sami nejlíp ví, co potřebují, ani tyto argumenty nefungují.

Jistě, ruská válka na Ukrajině mění strategie, doktríny a modernizační plány většiny armád evropských zemí. Avšak definitivní rozhodnutí o tom, že Česko si chce koupit herony, padlo veřejně loni v srpnu. Tedy už několik měsíců po tom, co jednotky Vladimira Putina drasticky ničily Ukrajinu. Proč se nepočkalo nebo se do „předběžných tržních konzultací“, jež podle ministerstva obrany proběhly před výběrem heronů, nezapojily i technologie využívané na ukrajinském bojišti, není jasné.

Resort navíc s nákupem izrael­ských dronů Heron I velmi spěchal, o čemž svědčí tisková zpráva, již minis­terstvo vydalo před rokem, 8. srpna 2022: „Dalším krokem nyní bude zahájení jednání s cílem dosáhnout co nejnižší ceny a zároveň co nejkratšího termínu dodání.“ Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dokonce upřesnila, že věří v uzavření ještě v roce 2022.

Takové přání se nakonec nevyplnilo a po několika měsících ze zakázky úplně sešlo. Jestli vůbec a kdy bude mít české vojsko vlastní taktický bezpilotní prostředek, není rok od oznámení tohoto nákupu vůbec jasné.

Autor je členem redakce Reportérů ČT